Chlazených a mražených výrobků kupujeme více

V uplynulém roce byla za chlazený a mražený sortiment utracena průměrně třetina výdajů domácností na rychloobrátkové zboží.

Zboží uchovávané v lednicích a v mrazácích je běžnou součástí nákupních košíků všech českých domácností.

V uplynulém roce české domácnosti chlazené nebo mražené výrobky nakupovaly v průměru 3,5x týdně. Jak uvedla pro Retail News Kateřina Králová, Consultant, YouGov, útrata jedné domácnosti v období duben 2024 až březen 2025 za tyto produkty dosáhla více než 33 tisíc korun, což je více než v roce předchozím. Částečně rostla průměrná cena, ale zároveň domácnosti nakoupily větší množství chlazených a mražených výrobků.

Na chlazený a mražený sortiment jde třetina výdajů

Z pohledu výdajů má chlazený a mražený sortiment významné postavení. V uplynulém roce za něj byla utracena průměrně třetina výdajů domácností na rychloobrátkové zboží.

Podíl výdajů na chlazené a mražené výrobky v promoci činí 58 %, u mléčných výrobků dosahuje podíl 62 %, naopak u mraženého zboží je na akční nákupy vynaložena pouze každá druhá koruna. Výrobky privátních značek na trhu chlazeného a mraženého zboží se na nákupech českých domácností podílí 43 %. Vyšší je podíl výdajů na produkty privátních značek u mražených produktů (45 %).

Čerstvé chlazené zboží kupují téměř všechny domácnosti

Kategorii čerstvého chlazeného zboží (vejce, čerstvé maso a masové produkty) nakoupily se v uplynulém roce téměř všechny české domácnosti. Vejce, drůbež, červené maso a masové produkty nakoupilo více než devět domácností z 10. Výjimkou byly čerstvé ryby, které nakoupila pouze přibližně polovina českých domácností. Nejvyšší nákupní frekvenci (95 nákupů za rok) jsme zaznamenali u masových produktů, mezi které řadíme například šunku, salámy nebo párky. Jedna nakupující domácnost za ně v tomto období utratila více než 8 500 Kč, tedy téměř polovinu výdajů na chlazené čerstvé potraviny. Červené maso vloží domácnosti do svých nákupních košíků 27x za rok, drůbež jednou za dva týdny a vejce jednou za tři týdny.

Z kategorie mléčných výrobků nakupujeme nejčastěji sýry a jogurty. Téměř 45 % výdajů domácností na kategorii mléčných výrobků bylo utraceno za sýry, kterých jedna nakupující domácnost v uplynulém roce nakoupila více než 28 kilogramů. Druhý největší podíl na výdajích má mléko, kterého jedna domácnost nakoupí v průměru 90 litrů za rok.

Nejpopulárnější kategorií mraženého zboží jsou zmrzliny

Nejpopulárnější kategorií mraženého zboží jsou zmrzliny, které koupí 9 z 10 domácností. Následuje mražená zelenina (kupuje 82 % domácností). Třetí velmi rozšířenou kategorií jsou mražená hotová jídla, která do svých košíků v tomto období vložilo sedm domácností z deseti. Zmrzliny do svých košíků vkládají domácnosti nejčastěji, a to jednou za tři týdny.

Jak uvádí Kateřina Králová, podobně jako na celém trhu s FMCG, hypermarkety a diskontní prodejny mají přibližně 30% podíl na výdajích domácností za mražené a chlazené zboží. Supermarkety pak mají 15% podíl trhu. Nicméně v hypermarketech utratí domácnosti výrazně více za tuto kategorii za jeden nákup než v diskontech (227 Kč vs 186 Kč). V diskontech domácnosti nakupují chlazené a mražené výrobky nejčastěji (55 nákupů ročně), následují hypermarkety (48 nákupů) a supermarkety (45 nákupů).

Enormní citlivost na dodržení chladicího řetězce

Chlazené a mražené potraviny požadují odlišné teploty i skladovací a prodejní podmínky. Jedno mají ale společné, a to že nastavená chladicí řetězec musí být bezpodmínečně dodržen, jinak dojde k znehodnocení potraviny.

O tom, jak mohou pomoci při prodeji chlazeného a mraženého sortimentu 2D kódy, jsme hovořili s Jakubem Cihlářem, manažerem GS1 barcodes v GS1 Czech Republic.

Mražené a chlazené výrobky jsou citlivé na nedodržení chladicího řetězce. Jaké informace může, kromě těch povinných, získat zákazník díky 2D kódům na obale získat?

To je hned několik otázek, které mohou, ale nemusejí mít společné řešení. Dokonce i z pohledu sortimentního se může přístup lišit. Jednoznačně platí, že dodržení požadavků na teplotu, manipulaci a skladování je u obou kategorií zboží kritické.

Z pohledu značení zejména mraženého sortimentu je potřeba věnovat zvýšenou pozornost tiskové kvalitě a podkladovému materiálu, na který se tiskne. Jsou zde daleko vyšší požadavky na odolnost provedení čárového kódu než u běžného zboží.

V kontextu množství informací pro spotřebitele platí to, co je obecně platné pro jakékoliv výrobky. 2D kódy nabízejí naprosto jinou, řádově vyšší úroveň komunikace se zákazníkem. Záleží jenom na schopnostech výrobce, distributora nebo obchodníka, jak dokáží s novou technologií pracovat. 2D kód umožňuje nést více informací – typicky šarži nebo datum použitelnosti. To může významně zefektivnit cenotvorbu nebo i omezit manipulaci se zbožím v chladících či mrazicích boxech.

2D kódy umožňují rovněž propojení fyzického produktu s širokou škálou informací ve virtuálním prostředí. Pokud je produkt navíc označen 2D kódem s podporou GS1 datového linku, může prostřednictvím různých aplikací posloužit jako velmi flexibilní nástroj komunikace nejenom se spotřebitelem, ale umožní například i sdílení požadovaných dat s institucemi nebo správními orgány.

Mají výrobci a obchodníci zájem poskytovat zákazníkovi co nejvíce informací, nad rámec požadovaný legislativou?

Výrobci i obchodníci samozřejmě mají zájem produkt spotřebiteli představit v co největším detailu. Motivovat k nákupu je jistě základním prvkem každé komunikační strategie. Tady 2D kódy nabízejí řešení poměrně zásadního problému, kterému čelí téměř všichni výrobci – na obal či etiketu se prostě všechno nevejde a zážitek na obal nenatisknete. Čili opět je ve hře propojení fyzického produktu s jeho virtuálním dvojčetem a mediálním obsahem.

Identifikace produktů je základem pro efektivní řízení výroby a odbytu. Co by se v tomto směru mohlo v případě mraženého a chlazeného sortimentu dělat lépe?

Zúžím to na oblast identifikace. Základem je samozřejmě kvalita značení, kvalita produktový, dynamických i transakčních dat. Schopnost pracovat se šarží, s datem použitelnosti tak, aby spotřebitel byl více motivován nakupovat zboží s blížícím se koncem použitelnosti. To zabrání plýtvání potravinami.

Chlazený sortiment se často prodává také u obslužných pultů. Jaká specifika jsou pro tento sortiment typická?

Je pravda, že tento sortiment je často prodáván „na váhu“, tj. s využitím poměrně zastaralé identifikace pomocí tzv. váhových EANů. Tato praxe je celkem zažitá, nicméně je nevyhovující z pohledu moderních technologií i nároků na značení a datovou komunikaci. Osobně si myslím, že je to oblast, kde se 2D kódy a výhody, které přinášejí v oblasti využití dynamických dat, prosadí nejdříve a kde bude jejich přínos vidět nejrychleji.