Tržní síla: ÚOHS prověřoval stovky firem a uděloval pokuty

Antimonopolní úřad prověřoval možné zneužívání významné tržní síly u stovek podniků obchodujících s potravinářskými, nápojovými a zemědělskými produkty.

Různá pochybení Antimonopolní úřad (ÚOHS) zjistil mimo jiné u firem Bauhaus, Becherovka, Heineken a Košík.cz. Poslední tři společnosti dostaly pokuty okolo půl milionu a dvou milionů korun.

ÚOHS oznámil, že i letos bude pokračovat v kontrole dodržování zpřísněného zákona o významné tržní síle. Kvůli porušení zákona úřad zatím zahájil 15 správních řízení, z nichž devět již uzavřel, v sedmi případech pokutou. Další řízení mohou následovat na základě podnětů a probíhajících předběžných šetření.

V polovině ledna informoval ÚOHS o zastavení správního řízení se společností Bauhaus, protože přistoupila k nápravě problematických obchodních praktik vůči části dodavatelů, které spočívaly v neurčitosti některých smluv o poskytování marketingových služeb i splatností kupních cen. Řízení proti Bauhausu potvrdilo, že novelizovaný zákon může dopadat i na firmy, pro které potravinářské či zemědělské produkty nejsou jediným, ba ani hlavním předmětem podnikání. ÚOHS může nově postihnout potenciálně i hobby markety, e-shopy, benzinky, lékárny, květinářství či podniky z hotelnictví a gastronomie.

Ze zprávy ÚOHS i z našich zkušeností ale vyplývá, že část firem nemá o svých nových povinnostech velké povědomí. Mohou pak být nepříjemně zaskočené, až k nim úředníci přijdou. Měly by své odběratelsko-dodavatelské smlouvy rychle zrevidovat a případně upravit.

Zákon se samozřejmě vztahuje i na dodavatele a odběratele z ciziny. Protože ale česká úprava vychází z unijní směrnice, pro zahraniční subjekty by tuzemské legislativní požadavky neměly být překvapením. Minimální standard ochrany je platný a vymahatelný v celé EU.

Pokuty mohou jít do stovek milionů

Novela účinná od roku 2023 rozšířila působnost zákona z původních zhruba 10 obchodních řetězců na několik stovek firem v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. Novela totiž zavedla širší definici zemědělských a potravinářských produktů a zároveň snížila obrat nutný pro určení významné tržní síly. Tu může nově mít již odběratel s ročním obratem přesahujícím 2 miliony eur, tedy cca 50 milionů korun. Při výpočtu obratu se ale berou v úvahu nejen údaje týkající se daného podnikatele, ale také takzvaných partnerských a propojených podniků. Z toho důvodu není vždy snadné rychle rozhodnout, na koho všeho zákon dopadá.

Významná tržní síla se posuzuje vždy ad hoc ve vztahu ke konkrétní transakci. Proto není výjimečné, že některé firmy jsou současně v pozici odběratele s významnou tržní silou i dodavatele jiného odběratele s významnou tržní silou. Stává se to hlavně středně velkým podnikům, které nakupují od malých zemědělců a prodávají velkým společnostem.

V polovině prosince ÚOHS shrnul závěry z kontrol 488 odběratelů z 21 dílčích trhů s potravinářskými či zemědělskými produkty. Nejčastějším proviněním bylo nedodržení 30denní lhůty splatnosti kupní ceny. Nedostatky vykazovaly i některé smlouvy k marketingovým, promočním a zprostředkovatelským službám.

Přestupky se v ukončených správních řízeních potvrdily u prodejců potravin (Košík.cz, Kubík, Tamda Group), výrobců piva (Heineken Česká republika) a alkoholických nápojů (Jan Becher – Karlovarská Becherovka), zpracovatelů masa (Krahulík-Masozávod Krahulčí, DZS Struhařov) i mléka (NET Plasy, Schreiber Czech Republic).

Online supermarket Košík.cz dostal pokutu 1,8 milionu korun, Becherovka 456 000 korun a Heineken také 456 000 korun. Tyto sankce nejsou až tak vysoké, ale v budoucnu může úřad ukládat pokuty mnohem citelnější, až do výše 10 % čistého obratu celé skupiny takzvaných partnerských a propojených podniků, což by u velkých skupin šlo do desítek až stovek milionů.

Proti postihům je možné se bránit v rámci správního řízení před ÚOHS a následně v případě neúspěchu prostřednictvím žaloby ve správním soudnictví. Někdy tak lze dosáhnout zrušení nebo alespoň snížení pokuty. Právní obrana v těchto případech ale vyžaduje nejen znalost soutěžního práva, nýbrž i zkušenosti se zastupováním a přípravou argumentace.

Rozšíření seznamu zakázaných praktik

Novela byla primárně zamýšlena jako ochrana menších dodavatelů a výrobců před nekalými praktikami velkých odběratelů. Menším hráčům chce zajistit předvídatelnější podmínky a silnější pozici při vyjednávání s většími podnikateli. Na druhou stranu by se i malé a střední podniky měly mít na pozoru, jelikož snížení hranice pro významnou tržní sílu znamená, že do působnosti zákona spadá násobně více subjektů. A dodržování striktních požadavků novely přináší menším hráčům nejen vyšší administrativní a finanční náročnost, ale také mnohé nepříjemnosti.

Z našich zkušeností s firmami ze sektoru HORECA vyplývá, že i na první pohled bezproblémový požadavek na písemnou formu smlouvy s povinnými náležitostmi může působit menším podnikatelům praktické komplikace při dodávkách zboží. A v konečném důsledku může dokonce odradit některé jejich velkoodběratele od vzájemné spolupráce.

Menší dodavatelé totiž často uzavírali objednávky telefonicky, což jim umožňovalo větší flexibilitu a rychlejší schopnost reagovat na momentální poptávku odběratelů, kteří měli v danou chvíli třeba nedostatek čerstvých surovin. Povinnost písemné smlouvy s přesně definovanými náležitostmi může tento proces zkomplikovat, zejména pokud dodavatel nemá dostatečné administrativní kapacity na vyřizování smluvní dokumentace. To může vést k prodloužení doby vyjednávání podmínek, zpoždění dodávek nebo dokonce ke ztrátě některých obchodních příležitostí. Pokud se navíc odběratelé obávají právních komplikací vyplývajících z nesprávně uzavřených smluv, mohou raději upřednostnit spolupráci s většími dodavateli, kteří mají smluvní procesy lépe ošetřené. Sankce totiž hrozí pouze odběrateli, nikoliv dodavateli.

Smlouva musí být písemně uzavřena ještě před tím, než dojde k zahájení dodávek nebo poskytnutí služeb. Současně musí obsahovat údaje o ceně, předmětu koupě, službě nebo specifikaci nákupní akce, je-li ujednána. Písemná forma smlouvy a lhůta splatnosti kupní ceny ale nejsou jedinými novými povinnostmi.

Novela také podstatně rozšířila seznam nekalých obchodních praktik, které jsou mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem zakázány. Proto je nutné prověřit nejenom samotné smlouvy, ale i všeobecné obchodní podmínky, jestli se v nich zakázané ustanovení neobjevuje. Odběratel mimo jiné nemůže zrušit objednávku zboží, které podléhá rychlé zkáze, v době kratší než 30 dnů před jeho dodáním. Dále je například zakázáno podmiňovat dodávky využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel. Postihnout lze ale také třeba nepravdivé označení země nebo místa původu produktu.

Na trhu zatím na novelu převažují rozporuplné až negativní ohlasy. Striktní požadavky kritizovali nejen mnozí obchodníci, ale také například Asociace soukromého zemědělství. Nenaplnily se ani naděje části veřejnosti, že by vymáhání nových pravidel mohlo přispět i ke zlevnění zboží pro koncové zákazníky. V praxi to bývá spíše tak, že regulací zvýšená administrativní náročnost tlačí ceny nahoru.

Tomáš Kočař a Karolína Kubíčková, specialisté na soutěžní právo z advokátní kanceláře KPMG Legal.