Světový trh s jablky

Slabá sklizeň v mnoha evropských zemích způsobila, že skladové zásoby byly koncem loňského listopadu výrazně nižší než o rok dříve. Výjimku představují Itálie, Španělsko a Švýcarko.

Celosvětová spotřeba jablek, kterou táhnou hlavně Čína a Spojené státy, by se měla mírně snížit.

Vyplývá to z poslední pololetní studie, kterou zveřejnila americké ministerstvo zemědělství (USDA). Největší propad – už druhý rok po sobě – podle ní čeká EU.

Světová sklizeň jablek, která v uplynulém marketingovém roce (od července 2023 do konce loňského června) stoupla o 2,4 % n 84,3 mil. tun, by se měla v nynějším roce (2024/25) snížit skoro o 350 tis. na necelých 84 mil. tun. V Číně podílející se na globální produkci tohoto ovoce zhruba 57 % se sice počítá s dalším solidním růstem, který však není s to kompenzovat pokles v dalších klíčových zemích – Evropské unii, USA či Turecku.

Dynamiku světové sklizně konzumních jablek určuje Čína

Čína v uplynulém marketingovém roce sklidila 46,5 mil. tun jablek, což bylo meziročně o 4,4 % více a představovalo skoro 57 % celosvětového ukazatele. Čína sklízí zhruba dvakrát tolik jablek než následující tři klíčoví producenti (EU, USA, Turecko) dohromady. vyplývá z přehledu USDA. Čína současně představuje největší trh, kde spotřeba v období 2020/21 – 2023/24 stoupla ze 43 mil. na skoro 46 mil. tun a v nynější sezóně by měla přesáhnout 47 mil. tun (asi 55 % celosvětové spotřeby konzumních jablek).

Čínští sadaři postupně nahrazují starší, méně výnosné odrůdy těmi produktivnějšími, takže se jim daří kompenzovat úbytek ploch. V tomto marketingovém roce by se měl skoro o 100 tis. tun zvýšit čínský vývoz, směřující hlavně do Indonésie, Thajska a na Filipíny. Podle americké prognózy dosáhne zhruba milion tun.

Sadaři v USA podle prognózy letos sklidí skoro o 150 tis. tun méně, tedy 4,9 mil. tun, což ale stále bude nad desetiletým průměrem. Kvůli nižší očekávané produkci by se měl snížit o desetinu export, a to na 820 tis. tun. USA tak zůstanou třetím největším vývozcem konzumních jablek hned za druhu EU s loňským i letošním objemem 950 tis. tun.

Turecko v marketingovém roce 2022/23 zaznamenalo rekordní produkci jablek, jež se přiblížila 5 mil. tun. Loni nastal pokles na 4,75 mil. tun a sestup by měl pokračovat také letos, tentokrát o výrazných 600 tis. na 4,2 mil. tun. Hlavními důvody jsou sucho a s ním spojený nedostatek vody k zavlažování sadů. Objem tureckého vývozu by se ale v tomto roce měl mírně zvýšit na 330 tis. tun, neboť exportně orientované oblasti byly postiženy nepříznivým počasím v menší míře než ty, které produkují hlavně pro domácí trh.

Největším producentem jablek na jižní polokouli je Jižní Afrika. Tamní sklizeň jablek se stále mírně zvyšuje, neboť sadaři rozšiřují pěstební plochy. V roce 2020/21 sklidili téměř 1,2 mil. tun, loni kolem 1,3 mil. tun a letos by to mohlo být ještě o 50 tis. tun více. JAR exportuje jablka hlavně do Indie a Evropské unie.

Celkový objem mezinárodního obchodu, vyjádřený objemem exportu se letos zvýší jenom nepatrně a mírně přesáhne 6,1 mil. tun.

Propad sklizně v EU

Sklizeň v Evropské unii v posledních letech mírně stoupala až na více než 12,7 mil. tun v roce 2022/23, ale v minulé sezoně klesla o 5 % na 12,1 mil. tun. Americká předpověď na letošek je nepříznivá. Počítá s tím, že v zemích sedmadvacítky se ve srovnání s minulou sezonou sklidí přibližně o 9 % méně – kolem 11 mil. tun. USDA jako hlavní důvod uvádí špatné opylení stromů a devastující jarní mrazy, které postihly mimo jiné Polsko coby největšího evropského producenta konzumních jablek.

Krajně nepříznivé povětrnostní podmínky v EU loni panovaly především na jejím severu a východě, zatímco v Itálii, Francii a Španělsku byly nepříznivé dopady mnohem mírnější. Sklizeň se tam snížila v řádu několika málo procent, nebo dokonce mírně vzrostla (Francie). „Neúroda je kritická hlavně ve východním Německu, dále v Rakousku, Česku a Belgii,“ uvedlo v listopadové Výhledové a situační zprávě „Ovoce“ české Ministerstvo zemědělství, Propad produkce v těchto zemích bude mít vliv na nedostatek jablek určených k průmyslovému zpracování.

O špatné sklizni jablek informovaly také národní statistické úřady. Polští sadaři podle aktualizované zprávy Hlavního statistického úřadu ve Varšavě loni sklidili 3,38 mil. tun jablek ve srovnání s téměř 3,9 mil. tun předloni, což představuje zhruba 13% meziroční pokles. Polští ovocnáři se snaží více diverzifikovat export a na státu požadují podporu například na marketingové kampaně. Produkční potenciál polských sadařů se odhaduje na zhruba 5 mil. tun ročně.

Italští sadaři loni sklidili skoro 2,25 mil. tun jablek. Ve srovnání s rokem 2023 byl stabilní objem v Jižním Tyrolsku, ale další důležité produkční oblasti jako například Piemont na severozápadě Apeninského poloostrova nebo Emilia Romagna, rozkládající se převážně v Pádské nížině, zaznamenaly citelný pokles sklizně.

Produkce ve Francii se meziročně snížila o 3 % na 1,43 mil. tun. I když také tam jablka zdražila, mnozí sadaři hospodaří se ztrátou.

Němečtí sadaři sklidili 872 tis. tun, což bylo meziročně o 7,4 % méně a současně 12,4 % pod desetiletým průměrem. Jde od druhý nejnižší ukazatel od roku 2014. Horší byl jenom rok 2017 s produkcí 596 700 tun. Největší ztráty utrpěli sadaři ve východních spolkových zemích, uvedl Spolkový statistický úřad.

Z menších evropských producentů výrazně klesla sklizeň v Rakousku. Jablek se tam loni sklidilo jenom 114,9 tis. tun, což bylo meziročně o 29 % méně a 36 % pod desetiletým průměrem. Hlavním důvodem byly pozdní mrazy ve Štýrsku, odkud pochází největší část rakouské produkce nejen jablek, ale i dalšího ovoce.

Česko: loňský rok byl nejhorší v historii

Uplynulé dva roky znamenali pro tuzemské sadaře doslova pohromu. Zima 2022/23 byla velice netypická se značnými teplotními výkyvy. Například v lednu 2023 docházelo ke střídání teplot lehce pod nulou s teplotami vysoko nad nulu. V březnu teploty padaly až k mínus 10 °C. Velice chladný byl také duben roku 2023 a léto chladnější, než bývá. Z těchto důvodů klesla v roce 2023 celková produkce ovoce v Česku o 17 % na 285 tis. tun, z toho jablek bylo 187,1 tis. tun, uvedlo Ministerstvo zemědělství ve své Situační a výhledové zprávě „Ovoce“ zveřejněné loňského listopadu.

Nebývale silný vpád mrazivého vzduchu ze severovýchodu v období mezi 18.–26. 4. 2024, kdy teploty klesaly v produkčních oblastech opakovaně od večerních až do ranních hodin hluboko pod bod mrazu, prakticky zničil úrodu ovoce na většině území Čech. K největším poklesům teplot docházelo na Mělnicku, Slánsku a Lounsku, velmi silně byly však poškozené i produkční oblasti střední Moravy, na Brněnsku, lokálně i v dalších oblastech. Rok 2024 tak celkově představuje nejhorší produkční rok v historii. Velké škody na ovoci, které nebylo přímo zničeno dubnovými mrazy, způsobilo ptactvo, které se ve volné přírodě nemělo čím živit, a v závěru léta též masivní nálety vos, sršní a dalšího hmyzu. V celoevropském kontextu byla ČR poškozena jarními mrazy nejvíce, shrnuje podrobně zpráva Ministerstva zemědělství.

Výrazné poškození zaznamenaly i hrušně, jejichž úroda v roce 2024 dosáhla přibližně 5 603 tun, což je 77 % pětiletého průměru. Zhruba dvě pětiny uvedeného objemu se sklidilo v Olomouckém kraji.

V obchodní síti Česka se v marketingovém roce 2023/2024 prodalo celkem 111 tis. tun konzumních jablek, tedy o 3 % více než v předchozím roce, z toho tuzemská konzumní jablka činila 43,6 tis. tun. Podíl tuzemských jablek na maloobchodním trhu tak klesl na 39 %.

Ministerstvo zemědělství odhaduje, že mimo maloobchodní síť se loni prodalo cca 25 tis. tun jablek, tj. o 12 tis. tun více než v předchozím roce, a svědčí o vyšším zájmu spotřebitelů o nákup přímo u ovocnářů. Celková spotřeba na obyvatele a rok se pohybuje kolem 25 kg.

Dovozy konzumních jablek do ČR meziročně vzrostly o 36 % a dosáhly celkem 74,2 tis. tun.

Zásoba jablek na počátku letošního roku v tuzemsku činila jenom 14 300 tun, v minulosti to běžně bylo kolem 50 tis. tun, uvedl pro ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Při očekávaném prodeji v letošním prvním pololetí ve výši téměř 60 tis. tun ovocnáři předpokládají, že česká jablka z toho budou tvořit asi 10 tis. tun. Při normální úrodě dovoz pokrývá přibližně polovinu tuzemské spotřeby jablek. Největším dodavatelem je Polsko, za nimi následují Itálie a Slovensko.