Kupní síla v Evropě: Rozdíly mizí jen zvolna

Kolik mají spotřebitelé skutečně k dispozici na své výdaje a úspory se v jednotlivých zemích stále značně liší mj. v závislosti na cenovém vývoji. Na jednoho obyvatele 42 zemí v průměru připadá 18 768 eur čistého ročně.

Suma, kterou mají Evropané k dispozici na nákupy zboží a služeb, na rekreaci, vzdělání a různé formy spoření, včetně soukromého penzijního pojištění, letos proti loňsku nominálně vzrostla o 3,9 % na souhrnných 12,9 bil. eur. Vyplývá to ze studie „GfK Purchassing Power Europe 2024“. Uvedený meziroční růst je podle ní ve srovnání s předchozími lety velice nízký.

Obecně platí, že rozdíly v kupní síle na kontinentu se velice zvolna zmenšují, takže zůstávají obrovské nejenom mezi západní Evropou a postkomunistickými zeměmi, nýbrž i vnitrostátně. To platí nejen pro Polsko, Maďarsko či Rumunsko, ale například pro Itálii, v menší míře pro Francii. Kupní síla je nejrovnoměrnější rozprostřena v Nizozemsku, ani v Rakousku nejsou rozdíly mezi devíti spolkovými zeměmi příliš výrazné (mezi městy a mikroregiony ovšem ano).

Žebříček s velkým náskokem vede Lichtenštejnsko, země jež má celní a měnovou unii se Švýcarskem. Kupní síla tamních obyvatel (necelých 40 tis.) je 3,7krát vyšší, než činí celoevropský průměr. Následují Švýcarsko a Lucembursko. Na konci žebříčku jsou Kosovo, Bělorusko a Ukrajina. Letos si ve srovnání s tím předchozím nejvíce polepšila Británie, jež postoupila z desátého na sedmé místo. Naproti tomu nejvíce ztratilo Irsko, jež šlo v předchozích dvou letech nahoru. Letos ale spadlo ze šestého na dvanácté místo. Jeden obyvatel tam disponuje kupní silou 26 880 eur, což je 43 % nad celoevropským průměrem.

Nad celoevropským průměrem se drží 16 zemí ze sledovaných 42, zatímco pod ním je 26 zemí, včetně Španělska s čistým disponibilním příjmem na obyvatele 18 013 eur.

Mírné rozdíly v Rakousku a Nizozemsku

V pozvolném vzestupu pokračuje Rakousko, jemuž letos sumou 29 266 eur náleží šestá příčka. Rozdíly mezi tamními devíti spolkovými země jsou poměrně mírné. První místo patří Dolnímu Rakousku, kde má každý obyvatel v průměru k dispozici 30 707 eur (národní index 104,9). Téměř dvoumilionové Vídni patří poslední (devátá) příčka sumou 27 328 eur (index 93,4). Celostátnímu průměru se nejvíce blíží šesté Štýrsko (index 99,9).

Desítku zemí s nejvyšší kupní silou uzavírá skoro osmnáctimilionové Nizozemsko, kde na jednoho obyvatele připadá 27 558 eur, což je skoro o polovinu více, než činí evropský průměr. Přitom nejbohatší provincie Severní Holandsko (Noord-Holland) kolem Amsterdamu vykazuje 29 890 eur čistého příjmu na obyvatele, což je necelých 9 % nad národním průměrem. Nejslabší provincie Groningen je zase jenom o 13 % pod průměrem (23 971 eur).

Výraznější regionální rozdíly se jeví v mnohem větší a lidnatější Francii, jejíž kupní síla 24 328 eur je zhruba 30 % nad evropským průměrem. Více než dvoumilionová Paříž svým průměrným čistým příjmem 41 737 eur převyšuje národní průměr skoro o 72 %. Většina z TOP-10 regionů se nachází poměrně blízko pařížské aglomerace. Francouzskou zvláštností je, že region s nejslabší kupní silou je kupodivu také blízko Paříže – ve městě Saint-Denis na severu metropolitní oblasti (necelých 10 kilometrů od centra hlavního města) je to 16 501 eur.

Itálie: Mezi severem a jihem je stále hluboký příkop

Itálie, jejíž hospodářství je podle nominální hodnoty HDP třetí největší v eurozóně, činí průměrný příjem na obyvatele 21 078 eur ročně. Což je asi 12 % nad celoevropským průměrem a 16. místo v žebříčku. V regionálním průřezu nastala letos na Apeninském poloostrově změna. Milánskou provincii s více než 3,2 mil. obyvatel, jež dlouho v národním žebříčku vedla, velice těsně vystřídalo Bolzano, největší město Jižního Tyrolska s převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Kupní síla v Bolzanu se vyjadřuje sumou 28 807 eur na jednoho obyvatele, což je skoro o 37 % víc, než činí národní průměr (evropský index činí 153,5). V milánské provincii je kupní síla jenom o 35 eur nižší.

Všech 10 provincií s nejnižší kupní silou na Apeninském poloostrově se rozkládá na jihu Itálie. Poslední místo připadá městu Crotone v Kalábrii, jehož průměrný příjem na obyvatele (13 241 eur) odpovídá pouhým 63 % celostátního průměru.

Východ EU: Vysoko nad národním průměrem je Bukurešť

Česko stoupalo v evropském žebříčku koupěschopnosti v uplynulých letech zvolna nahoru, ale v letošním přehledu kleslo na 24. příčku z předchozího 20. místa, když jeho průměrný čistý příjem 14 106 eur představuje 75,2 % celoevropského průměru. Sestup je částečně způsoben kurzovými vlivy, podotýká studie.

Pražané mají na nákupy a úspory k dispozici průměrných 18 667 eur, což je skoro o třetinu více, než činí národní průměr. Uvedená suma se současně těsně blíží celoevropskému ukazateli.

Za českou metropolí následují okresy Praha-západ (14 930 eur), Beroun (14 731) a Mladá Boleslav (14 730 eur). Okres Brno-město v národním pořadí zaujímá sedmou příčku (14 663 eur). Celostátnímu průměru se nejvíce blíží okres Pelhřimov (14 045 eur na obyvatele). Národní pořadí uzavírá Ostrava-město 12 186 eur, tedy 14 % pod celostátním průměrem), předtím to dlouho byl okres Jeseník.

Polsko, nejlidnatější středoevropská země, si letos polepšilo o jedno místo a zaujalo 27. příčku s průměrnou částkou 12 561 eur. Jeho postavení na kontinentu charakterizuje index 66,9. Příjem Varšavana 19 878 eur je 58 % nad národním průměrem. Druhé místo v Polsku zaujímá známé lázeňské středisko Sopoty nacházející se u Gdaňského zálivu mezi Gdyní a Gdaňskem, s nimiž tvoří tzv. Trojměstí. Třetí příčka náleží Vratislavi s 17 044 eur, což je skoro 36 % nad celostátním průměrem. Nejslabší kupní sílu v přepočtu na obyvatele vykazuje město Brzozów v Podkarpatském vojvodství s částkou 8 292 eur, což je 34 % pod národním průměrem. Studie konstatuje, že rozdíly v kupní síle v jednotlivých regionech Polska se v předchozích letech zvětšovaly, letos se trend změnil. Otázka zní, zda bude pokračovat.

Maďarsko v evropském žebříčku letos kleslo o jeden stupínek na 30. místo. Průměrná kupní síla 11 570 eur je vyjádřena evropským indexem 61,6. Podle očekávání vede metropole Budapešť, kde má každý obyvatel v průměru k dispozici 15 029 eur. Je to skoro 30 % nad národním průměrem. Poměrně vysokou kupní sílu vykazují oblasti kolem hlavního města a západní regiony přiléhající ke hranici s Rakouskem. Ale i tam většinou odpovídá dvou třetinám celoevropského ukazatele. Nejslabší kupní sílu vykazuje župa Szabolcs-Szatmár-Bereg v severovýchodním cípu Maďarska. Žije tam kolem 529 tis. obyvatel, přičemž na jednoho z nich průměrně připadá 8 988 eur, což je zhruba 22 % pod národním průměrem. Je to jediná župa v Maďarsku hraničící se třemi státy – na severu krátce se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou a na jihovýchodě s Rumunskem.

Rumunsko patří dle kupní síly na jednoho obyvatele do čtvrté desítky žebříčku. Letos mu částkou 9 092 eur představující něco přes 48 % celoevropského ukazatele patří 32. místo. Velmi vysoko nad národním průměrem zůstává hlavní město Bukurešť, kde je průměrný čistý příjem na obyvatele 18 580, mírně nižší než v Praze. Národní průměr pak převyšuje více než dvakrát, ve srovnání s nejchudší župou Vaslui na východě země u hranic s Moldavskem pak 4,3krát.