Prodeje výrobců lihovin v Česku klesly za první pololetí 2024 v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 %, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL).
Česká republika plánuje v následujících dvou letech postupné navyšování spotřební daně na lihoviny. Zatímco v roce 2024 činí spotřební daň 35 500 korun za hektolitr, v následujících dvou letech se má zvýšit nejprve na 37 250 korun a následně na 39 112,50 korun za hektolitr.
Ministerstvo financí ani přes negativní trend konzumace nehodlá zrušit plánované zvyšování spotřební daně z lihu v nadcházejících dvou letech. Daň má kromě fiskálního efektu pro státní rozpočet i odrazovat spotřebitele od konzumace škodlivých výrobků. Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček, odehraje se ve třech krocích. Letos se daň zvýšila o 10 %, stejný nárůst bude v příštím roce a v roce 2026 vzroste o 5 %. Opatření by letos mělo přinést do státního rozpočtu navíc půl miliardy korun, v roce 2025 dalších 0,9 mld. Kč.
Česko míří k nejvyššímu zatížení v regionu
V kombinaci s nižší kupní silou obyvatelstva to tuzemské výrobce lihovin staví do specifické pozice mezi okolními státy. Při pohledu na sousední země je patrný významný rozdíl v daňovém zatížení. Německo uplatňuje sazbu 31 933 korun na hektolitr a Rakousko 29 400 korun na hektolitr. V Polsku činí spotřební daň 35 595 korun a nejmenší zatížení mají na Slovensku, a to pouhých 27 000 korun na hektolitr.
„Když tyto hodnoty postavíme do kontextu kupní síly jednotlivých zemí, vzniká zajímavý rozpor,“ říká Igor Čižmář, majitel Likérky & Destilérky Sudlička. „Česká republika s HDP na úrovni 91 % průměru EU bude mít vyšší spotřební daň než Německo a Rakousko, které podle výstupů Eurostatu za rok 2022 dosahují 123 procent, respektive 124 procent průměru EU,“ uvádí. Plánované navýšení spotřební daně v České republice tak vytváří situaci, kdy bude mít země jedno z nejvyšších daňových zatížení v regionu, přestože v parametru kupní síly významně zaostává za svými západními sousedy. „Zkušenosti z minulosti ukazují, že přílišné daňové zatížení může vést k nárůstu šedé ekonomiky a je proto potřeba najít rovnováhu mezi fiskálními cíli státu a reálnými možnostmi trhu,“ zdůrazňuje Igor Čižmář.
Paradoxy ve zdanění alkoholu
Diskuse o zdanění alkoholu často naráží na výjimku pro tiché víno. Situace se napříč Evropskou unií výrazně liší. Mezi země, které na tiché víno neuplatňují spotřební daň, patří především jeho významní producenti jako Itálie, Španělsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, ale také Chorvatsko, Rumunsko a Maďarsko.
Naopak země jako Francie, Švédsko, Velká Británie, Finsko nebo Polsko tuto daň zavedly. „Ethanol je stále stejná látka, ať už jde o lihoviny nebo tiché víno. Přesto je zřejmé, že tento princip naráží nejen u nás, ale i v EU na politické zájmy hlavních producentů vína, kteří udržují tiché víno bez daně,“ hodnotí Igor Čižmář.
Pro srovnání, ve Švédsku a Finsku je spotřební daň přibližně trojnásobná oproti České republice. Tyto země však disponují výrazně vyšší kupní silou. Hodnota HDP na obyvatele v paritě kupní síly je ve Švédsku 127 procent a ve Finsku 112 procent průměru EU.
Podle Igora Čižmáře současný trend navyšování spotřební daně na lihoviny v České republice primárně sleduje záměr vlády zvýšit příjmy do státního rozpočtu na rozdíl od severských zemí, kde je hlavní motivací omezení spotřeby alkoholu.
Napsat komentář