Potravinářství s více než 640 tis. zaměstnanci patří v Německu podle obratu mezi pět největších hospodářských odvětví. Větší jsou jen výroba motorových vozidel, strojírenství, chemicko-farmaceutický a elektrotechnický průmysl.
Situaci v potravinářském odvětví a potažmo v potravinářském maloobchodu shrnuje poslední výroční zpráva Spolkového sdružení německého potravinářského průmyslu (Bundesvereinigung der Deutschen Ernährungsindustrie – BVE).
Německo se může právem považovat za agrárně potravinářskou velmoc s velice silným postavením na mezinárodních trzích, kde mu podle roční hodnoty exportu náleží čtvrtá příčka za Brazílií, Nizozemskem a dominujícími Spojenými státy. Ty vyvážejí široký okruh jak potravin, tak surovin pro jeho výrobu, kdežto Brazílie hlavně suroviny (sójové boby, zelenou kávu). Naproti Německo je v prvé řadě vývozce potravin.
Ekonomické výsledky i zaměstnanost nejvíce ovlivňují masný, mlékárenský a pekárenský průmysl a výroba cukrovinek. Připadá na ně kolem 55 % celkového obratu německého potravinářství. Svojí produkcí ho výrazně ovlivňují například společnosti Oetker nebo Tönnies, ze zahraničních koncernů mají v Německu významné výrobní kapacity švýcarský koncern Nestlé, největší výrobce balených potravin na světě, dále švédsko-dánská mlékárenská skupina Arla Foods (pátá největší ve světovém mlékárenství) nebo nizozemské nadnárodní mlékárenské družstvo FrieslandCampona. Z pivovarnictví lze jmenovat skupiny AB InBev a Carlsberg.
Pro jeho strukturu je příznačný velmi vysoký podíl malých a středně velkých firem, označovaných jako „Mittelstand“ (střední stav). Zhruba 90 % zaměstnanců pracuje v podnicích s méně než 250 lidmi. Většina těchto menších a středně velkých kapacit se nachází ve venkovských oblastech, takže potravinářství je velice důležité rovněž z hlediska rovnoměrnější zaměstnanosti.
Obrat v reálně loni opět klesl
Uplynulý rok se stejně jako rok 2022, kdy Rusko koncem února napadlo Ukrajinu, nesl ve znamení geopolitické nejistoty a napětí, což výrazně ovlivňuje náladu v byznysu, jeho investiční plány. Reálné příjmy v Německu, ale i ostatních evropských zemích kvůli vysoké inflaci klesly, což má přímý dopad i na vývoj potravinářství, jehož obrat již několik let reálně klesá.
Obrat v nominálním vyjádření loni ve srovnání s rokem 2022 stoupl o 6,5 % na 232,6 mld. eur, avšak reálně klesl o 1,6 %. Z uvedené hodnoty připadalo na vývoz 35,1 %, přibližně stejně jako v období 2021 – 2022, ale o něco více než v letech 2019 – 2020, kdy tento ukazatel přesahoval jednu třetinu.
I letos stále na sestupné dráze
Letošní vývoj není v německém potravinářském průmyslu zrovna povzbudivý, vyplývá z konjunkturních přehledů, které každý měsíc zveřejňuje BVE. Odvětví v červnu vykázalo meziroční reálný pokles obratu o 7 %, z toho v Německu o 5,2 %, a na zahraničních trzích dokonce o 10,3 %. Obrat v nominálním vyjádření proti loňskému červnu klesl o 6,1 % na 18,8 mld. eur, z toho v samotném Německu se snížil o 5,2 % na 12,2 mld. eur, v zahraničí pak o 7,8 % na 6,6 mld. eur. Vyplývá to ze zprávy, kterou BVE zveřejnilo v první polovině září.
Hlavním důvodem je pokračující zdražování vstupů. Výrobní ceny v německém zemědělství v červnu ve srovnání s květnem stouply o 1,7 % a meziročně o 3,2 %. Ve srovnání s „předkrizovou úrovní“ (počátkem roku 2020) jsou v průměru o 38 % vyšší.
Produkty rostlinného původu v červnu meziročně zdražily o 6,5 %, z toho konzumní brambory dokonce o 53 %, ovoce o 32 %. Naproti tomu produkty živočišného původu zdražily jenom mírně – v meziročním srovnání o 1,1 %.
Z pětiletého srovnání (minulý rok ve srovnání s rokem 2019) plyne, že z klíčových potravinářských oborů stoupl v celkovém obratu podíl mlékárenství, a to z 15,3 na 16,1 %, cukrovinek a trvanlivého pečiva ze 7,2 na 7,9 % a vlivem rostoucích cen také alkoholických nápojů ze 6,2 na 6,5 %. Tou nejpodstatnější strukturální změnou je poměrně výrazný pokles masného průmyslu z 25 na 21,8 %.
Maloobchod: silná koncentrace, tvrdá konkurence
Celkový obrat německého potravinářského maloobchodu loni nominálně stoupl o 7,4 % na 306,9 mld. eur. Pro Německo je dlouhodobě příznačná jeho silná koncentrace, kdy přibližně tři čtvrtiny obratu generuje čtveřice velkých společností.
To má velký vliv na náročné konkurenční prostředí panující v potravinářství a vede to k ostrému cenovému soutěžení, v němž výrobci jsou současně nuceni dbát na požadavky spotřebitelů, pokud jde o kvalitu a bezpečnost produktů.
Vyjednávací pozice potravinářského obchodu vůči výrobcům je díky zmíněné koncentrace silná. Výrobcům nezbývá nic jiného než požadavky obchodníků akceptovat, chtějí-li své produkty mít na regálech, a tím si udržet kontakt se spotřebiteli.
Přenášet zvyšující se výrobní náklady na obchod a konečného spotřebitele je za dané situace sotva možné a potravináři musejí tuto zátěž nést sami, konstatuje výroční zpráva BVE. Podle ní se vysoké výrobní náklady již staly pro některé potravinářské podniky „existenční hrozbou“.
Nominální obrat vyhnala vzhůru inflace
Celkový obrat 30 největších maloobchodních potravinářských řetězců v Německu se loni vyvíjel pozitivně s tím ovšem, že jeho nominální hodnotu zvedala inflace.
Vyplývá to z analýzy výzkumné společnosti NIQ Tradedimension, o níž informoval server lebensmittelpraxis.de.
Dva největší řetězce – Edeka a Rewe – i přes růst celkového obratu (o 6,7, resp. 6 %) zaznamenaly mírnou ztrátu tržního podílu. Spotřebitelé více nakupovali u diskontů, což dokazuje především vývoj obratu společnosti Schwarz-Gruppe, jejíž Lidl zvýšil nominálně obrat proti roku 2022 o 11,5 % na 33,5 mld. eur. Profitovaly také řetězce Aldi Süd a Aldi Nord, které svůj podíl na německém maloobchodním trhu s potravinami mírně zvýšily.
Čtyři největší společnosti (Edeka, Rewe, Schwarz-Gruppe a Aldi-Gruppe) v minulém roce dohromady generovaly obrat v hodnotě skoro 234 mld. eur, což odpovídá 76 % souhrnného obratu TOP-30. Na tomto žebříčku je zřetelně vidět, že podíly ostatních 26 menších maloobchodních podniků se „atomizují“, tedy zmenšují, což podle zprávy nemusí být nutně negativní. Mezi nimi jsou totiž ty, které jsou buď přímo nebo nepřímo provázány se řetězcem Edeka nebo Rewe.
Vývoj v potravinářském obchodu bude nadále významně ovlivňovat digitalizace. Nové prodejní kanály jako autonomní obchody, online platformy a přímý marketing mění vztah mezi obchodem a výrobci.
Změny budou pokračovat i ve spotřebitelské sféře, kde se klade důraz na udržitelnost a regionální produkty. Proto nelze vyloučit, že na důležitosti opět získají malé potravinářské firmy dodávající pro lokální trhy. „Malí obchodníci mají šanci odpoutat se díky zvyšující se míře individualizace a specializace od velkých řetězců a obsadit tržní niky, kde se poptávka zatím uspokojuje nedostatečně,“ míní Marcus Dittmar, expert společnosti Tradedimensions.
Silné postavení na mezinárodních trzích
Hodnota vývozu vztažená k celkovému obratu (exportní kvóta) je v německém potravinářství ve srovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu nízká, ale v posledních letech mírně stoupla na současných 35 %. Přitom vývoz je vzhledem k silné konkurenci na domácím trhu pro podniky stále důležitější.
„Spotřebitelé na celém světě přicházejí na chuť kvalitním, vysoce hodnotným německým potravinám,“ konstatuje zpráva BVE.
Německo na mezinárodních trzích vystupuje jako čistý vývozce, který loni exportoval potraviny za 81,6 mld. eur, což bylo nominálně o 5,5 % více než v roce 2022, ale reálně nastal pokles o 2,5 %. Dovoz potravin a nápojů loni podle Spolkového statistického úřadu činil 65 mld. eur.
Pro německé potravináře je klíčový společný trh EU, na který připadají přibližně tři čtvrtiny hodnoty celkového vývozu. Podniky se snaží expandovat na trhy třetích zemí, zejména těch rozvojových, ale tyto plány se daří plnit jenom částečně. Ruská agrese vůči Ukrajině, zahájena koncem února 2022 a následné západní hospodářské sankce vůči Moskvě mají značný negativní dopad na „východní byznys“ německých potravinářů.
Německé potravinářské podniky nyní hodnotí svoji pozici na zahraničních trzích ve srovnání předchozími lety „mírně negativně“ s odkazem na doznívající vysokou inflaci, geopolitické napětí a s ním související sílící ochranářské snahy. Avšak více než polovina z nich hodlá rozšiřovat svůj geografický záběr. Značné nevyužité možnosti vidí nejenom v Asii, ale také v Africe, podílející se dosud na celkovém potravinářském exportu necelými 2 %, a také v Jižní Americe.
Napsat komentář