Maso zůstává dominantním prvkem v české kuchyni. Stále více lidí se zároveň postupně obrací k alternativním stravovacím směrům. Studie Ipsos Food Trends monitoruje trendy ve stravování (nejen) Čechů od roku 2019. Studie je realizována na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18–65 let o velikosti 1 000 respondentů. Sběr dat posledního ročníku probíhal v květnu 2024.
Stravovací návyky české populace zůstávají do značné míry konzervativní, pokud jde o konzumaci masa. Podle nejnovějších dat ze studie Ipsos Food Trends 2024 jí 88 % Čechů vše (tj. rostlinné i živočišné produkty). Asi desetina se přiklání k alternativním stravovacím směrům, konkrétně flexitariáni tvoří 5 % populace, vegetariáni 4 %, vegani 1 % a pescetariáni necelé 1 %. Od roku 2019 nedošlo k výrazným změnám, což ukazuje na relativní stabilitu spotřebitelských preferencí.
Tradiční český jedlík dominuje
Největší skupinu v rámci české populace tvoří tzv. tradiční český jedlík, který představuje 27 % populace. Tato skupina se vyznačuje vysokou konzumací masa a masných výrobků, typickými zástupci jsou starší lidé – tři čtvrtiny jsou starší 35 let. K veganství mají negativní vztah. Častěji čelí zdravotním obtížím, mají větší tendenci k obezitě, 35 % z nich se nevěnuje žádným sportovním aktivitám.
Mindful Eater: vědomé stravování s ohledem na planetu
Na opačném konci spektra se nachází segment Mindful Eater, který tvoří 7 % české populace. Tento segment zahrnuje zejména vegany, vegetariány a pescetariány, kteří ve svém jídelníčku preferují potraviny rostlinného původu a alternativy masa jako jsou rostlinné pomazánky a sójové výrobky. U této skupiny je silný pocit ekologické odpovědnosti – 63 % z nich souhlasí s tím, že velkovýroba zvířat má negativní dopad na životní prostředí a změnu klimatu.
Globální Ipsos Tetra Pak studie ukazuje přesvědčení lidí napříč regiony, že zdravé a udržitelné jídlo je dobré jak pro zdraví lidí, tak pro planetu. Zajištění jeho dostupnosti však očekávají primárně ze strany výrobců (51 %).
Jaké maso Češi nejčastěji konzumují?
Podle Ipsos Food Trends studie je nejčastěji konzumovaným masem drůbež, alespoň jednou týdně konzumuje drůbeží maso 77 % Čechů. Následuje vepřové maso (66 %), masné výrobky (63 %), hovězí a telecí (28 %), ryby (22 %), a dále méně časté druhy masa jako jehněčí, králík (15 %), mořské plody (9 %) a zvěřina (8 %). Masné výrobky, ale i vepřové, telecí či hovězí konzumují častěji muži. Ryby a hovězí maso si častěji dopřává mladší generace.
Maso na pultech obchodních řetězců
Zajímavý je pohled na sortiment masa, který na pultech nabízí české obchodní řetězce. Z dat Ipsos monitoringu (červenec 2024) vyplývá, že nejširší nabídku tvoří drůbeží maso, které představuje 39 % všech výrobků této kategorie. Na druhém místě je vepřové maso s podílem 28 %, následované hovězím masem s 21 %. Čerstvé ryby tvoří 12 % sortimentu.
„Zajímavý je nepoměr mezi zastoupením hovězího masa v obchodech a jeho konzumací. Češi sice hovězí maso v obchodech často vídají, ale ve výsledku ho kupují a konzumují méně než drůbeží a vepřové maso. To může být dáno jeho vyšší cenou v porovnání s ostatními druhy masa,“ doplňuje k datům Jana Mušinská, vedoucí týmu monitoringu v Ipsos.
Důvody pro snížení spotřeby masa
Čtvrtina Čechů říká, že by ráda jedla více rostlinných produktů, a naopak upozadit ty živočišné. Část populace již snížila svoji konzumaci masa a masných výrobků, další to mají v plánu. Konkrétně pětina plánuje snížit spotřebu masa, čtvrtina masných výrobků. Jaké motivace se pojí se snahou snížit konzumaci masa? Nejčastějšími důvody jsou zdravý životní styl a prevence zdravotních problémů (39 %), etické důvody (32 %), snížení hmotnosti (18 %) a ekologická náročnost živočišné výroby (17 %). Oproti roku 2022 vzrostl počet lidí, kteří omezují maso z etických důvodů.
Podobné motivy jako u masa vedou spotřebitele také ke snížení spotřeby masných výrobků, kde hraje roli především zdravý životní styl (43 %), snížení hmotnosti (29 %), etické důvody (19 %) a ekologické dopady (11 %).
Hmyz jako alternativní zdroj bílkovin
Část české populace je otevřená hledání alternativ k tradičním zdrojům živočišných bílkovin. Až 18 % Čechů by bylo ochotno vyzkoušet jedlý hmyz nebo produkty z něj, jako jsou například sušený cvrček či mouka z cvrčků. Ti, kteří to odmítají, nemají motivaci tyto produkty zkoušet, případně jsou přesvědčeni, že by jim nechutnaly.
Globálně jsou hmyz či produkty z něj konzumovány v asi 80 zemích, což v současnosti představuje potenciál asi dvou miliard konzumentů (Ipsos Tetra Pak study, 2023). Tento nový segment tedy může znamenat pro výrobce i řetězce zajímavou obchodí příležitost.
Čeká nás změna?
Ačkoli maso zůstává dominantním prvkem v české kuchyni, postupně stále více lidí se obrací k alternativním stravovacím směrům, a to z důvodů zdraví, etiky a ochrany životního prostředí. Tradiční jedlíci stále tvoří většinu, ale vědomí strávníci a příklon k rostlinným alternativám ukazují na rostoucí zájem o udržitelné a zdravější způsoby stravování.
Napsat komentář