Ministerstvo životního prostředí chce obchodníkům stanovit povinnosti, jak mají doručovat reklamní letáky. Proti jsou obchodníci, distribuční firmy i seniorské organizace.
Ministerstvo životního prostředí navrhuje zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky v novele zákona o obalech. Produkce letáků je v ČR stabilně okolo 4 miliard kusů ročně (zhruba 20 000 tun ročně). Připravovaná novela by měla být účinná nejdříve v roce 2025.
Podle průzkumu, který si nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí od agentury Ipsos, dostávají letáky téměř tři čtvrtiny domácností, přibližně čtvrtina lidí považuje tištěné letáky za obtěžující. Necelá pětina Čechů přitom na schránku umístila upozornění, že o ně nemá zájem. Více než 80 % lidí souhlasí, že by letáky měly cíleně chodit do schránek jen těm, kteří o ně mají zájem.
„Snahou ministerstva je narovnat současný nevyvážený systém, kdy za odvoz a recyklaci reklamních letáků platí obce a nikoliv ti, kteří je dostávají na trh. Podle nedávného průzkumu agentury IPSOS si téměř 70 % občanů myslí, že by za distribuci letáků neměli platit obce nebo občané, ale distributoři a zadavatelé reklamy. Považujeme za správné, aby každý výrobce obalu a výrobku za recyklaci zaplatil tak, jako je to například u mobilních telefonů nebo pneumatik. V žádném případě se ale nejedná o zákaz letáků. Pokud dokážeme zacílit distribuci tak, aby se letáky dostávaly k těm, kdo je chtějí a nechodily do schránek lidem, kteří je jen vezmou a hned vyhodí, dokážeme snížit i celkové množství letáků. Díky tomu se k seniorům dostanou informace v té podobě, na kterou jsou zvyklí, a zároveň se sníží celkové množství odpadů,“ vysvětloval na zářijové tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík.
Senioři preferují tištěné letáky
Takřka devět z deseti českých seniorů alespoň občas nakupuje podle letáků a každý třetí senior využívá informace v nich k častým nákupům. Naprostá většina seniorů (77 %) preferuje tištěné letáky před elektronickou nabídkou. Pro 74 % seniorů starších 70 let je důležité zachování tištěných letáků jako informačního zdroje. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury Nielsen pro Radu seniorů. Budoucnost tištěných letáků je však ohrožena aktuálně projednávanou novelou zákona o obalech, která má mj. dodatečně zdanit jejich výrobce a distributory. Ministerstvo životního prostředí se netají snahou tištěné letáky výrazně omezit, případně zcela zrušit. Polovina seniorských domácností v ČR ovšem nemá přístup k počítači, chytrému mobilu ani internetu.
„Návrh ministerstva životního prostředí na dodatečné zdanění tištěných letáků ve formě recyklačního poplatku způsobí buď jejich úbytek nebo zvýšení spotřebitelských cen. Po letech vysoké inflace a všeobecné drahoty by to pro seniory byla další těžká rána. Mnozí z nich stále obracejí každou korunu a tištěné letáky jsou často jejich jediným zdrojem informací o slevách a výhodných nákupech,“ říká Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.
Nejvíce seniory v letácích zajímají informace o slevách a akčních nabídkách, tuto možnost zvolilo 92 % dotázaných. Alespoň občas využívá letáky k nákupu 86 % dotázaných seniorů. Každý třetí český senior využívá informace z letáků k častým nákupům. Pouze 6 % seniorů nenakupuje podle letáků.
Obchodníci varují před zdražením
Podle zástupců obchodníků je návrh ministra životního prostředí v rozporu s realitou tržního prostředí a ignoruje závažné ekonomické a sociální dopady na spotřebitele i obchodníky. Zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky přinese podle obchodníků zdražení zboží a služeb, protože obchodníci budou nuceni promítnout zvýšené vstupní náklady do spotřebitelských cen. Adresná distribuce totiž představuje mnohonásobně nákladnější variantu oslovení zákazníků, která navíc omezí skupinu příjemců, neboť její podmínkou je závazná registrace odběratele a správa zákaznických dat v souladu s platnou legislativou.
„Dnes stojí doručení jednoho letáku zhruba 50 haléřů. V případě adresného doručení jde o částku 10 korun za kus nebo více. To je zdražení o 2000 %. Ministr Hladík dává jako příklad efektivnější cílení na seniory. Pokud by měly chodit letáky seniorům adresně, pravděpodobně si je budou muset předplácet jako nyní některé jiné tiskoviny. V případě zájmu o několik letáků svých oblíbených obchodů každý týden se bavíme o výdajích v řádech stovek korun měsíčně. Opravdu chce pan ministr zatížit seniory dalším takto nesmyslným poplatkem?“ komentoval návrh ministerstva Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu.
Někteří obchodníci z nepotravinářského segmentu již přitom od tištěných letáků sami upustili.
Není leták jako leták
Na první pohled okrajové téma letáků se ovšem snadno dostane do politické roviny. V našich schránkách totiž nekončí jen letáky obchodníků. Volebních letáků politických stran nebo radničních zpravodajů, které rovněž obsahují reklamu, se podle návrhu ministerstva tento poplatek týkat nebude. Proč? Tyto tiskoviny mají na rozdíl od reklamních letáků informační charakter a nezatěžují tolik modré odpadové kontejnery. Stálo by za to, zeptat se občanů, nejen seniorského věku, který typ letáku má pro ně větší informační hodnotu. Troufnu si říci, že leták řetězce by nad tím předvolebním zvítězil s velkým náskokem. Pro dokreslení, podle dat České distribuční se za poslední dva roky rozneslo zhruba 1 000 tun tiskovin s politickou reklamou. Výše recyklačního poplatku za produkci tištěných letáků má být proměnlivá. Jak uvedlo ministerstvo životního prostředí letos v březnu, poplatek může dosahovat výše až 10 tis. Kč za tunu. V takovém případě by jen za poslední dva roky, kdy se konalo několik voleb, včetně nedávných krajských a senátních, musely politické subjekty zaplatit takřka 10 mil. Kč na recyklačních poplatcích za tištěnou reklamu. Podle prohlášení ministra životního prostředí Petra Hladíka, na tiskové konferenci 3. září, se však nový poplatek na letáky politických stran vztahovat nebude, na rozdíl od reklamních letáků obchodníků…
„Dvojí metr ministerstva životního prostředí ke zpoplatnění tištěných letáků vnímám jako další klacek pod nohy spotřebitelům i podnikatelům. Pokud mají za letáky platit občané a obchodníci, nevidím jediný důvod, proč by stejná pravidla neměla platit také pro politiky a politické strany. Všechny uvedené tiskoviny končí ve stejném odpadovém kontejneru a podílejí se na jeho naplnění. Považuji to za výsměch občanům a obchodníkům,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Porovnání emisí CO2 různých reklamních kanálů
Zatímco pro tištěné letáky jsou k dispozici podložené výpočty CO2, u digitálních kanálů taková data téměř úplně chybí. Tuto mezeru chce odstranit průvodce „CO2-efektivní marketing v maloobchodě“, který připravil německý institut EHI v rámci iniciativy „Budoucnost komunikace nabídky“. Studie analyzuje a hodnotí 12 různých reklamních kanálů.
Odeslání newsletteru 1 000 kontaktů zákazníků způsobí emise přibližně 43 g CO2. Tato emise odpovídá ujetí vozu 0,3 km s benzínovým motorem. Pro srovnání, rozhlasová reklama, která také dosáhne 1 000 kontaktů, vygeneruje pouze 23 g CO2 (0,1 km autem). Hodnoty CO2 se liší v závislosti na médiu a v jiných kanálech jsou tak někdy vyšší nebo nižší.
Příručka poskytuje doporučení, jak pomocí různých reklamních opatření snížit emise. Například u 16stránkového tištěného letáku jde 83,4 % emisí do přepravy a zpracování papíru. Zbývající podíly připadají na tisk, prodej a likvidaci. Největší páka proto spočívá v udržitelnějším nákupu materiálu. To zahrnuje vysoký podíl recyklovaného papíru nebo dopravu šetřící zdroje. Stejně obsáhlá digitální brožura podle příručky prostřednictvím aplikace spotřebuje většinu energie na síťový přenos. 57 % využívá připojovací zařízení/routery, přenos a rozlišení na koncovém zařízení. Úložiště dat v cloudu tvoří 37 %. Spotřeba energie přijímacího zařízení je pouze 6 %. Nejúčinnějším opatřením ke snížení emisí je komprese nebo optimalizace dat. Takzvané líné načítání, při kterém se data stahují pouze tehdy, když jsou skutečně potřeba, snižuje datový provoz a tím i spotřebu energie.
Průvodce má sloužit jako nástroj pro inzerenty, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Nejen legislativa požaduje další a další opatření ke snížení CO2 stopy, ale sami zákazníci si dávají pozor i na to, koho svými nákupy podporují, upozorňují autoři studie.
Napsat komentář