Etiketa – funkční i estetický prvek

Etiketa hraje na obalu nezastupitelnou roli, ať již z hlediska designu, tak z hlediska informací. Řada informací je povinných, pro spotřebitele jsou však důležité i doplňující informace.

Povinné údaje jsou jiné pro oblast farmacie, potravin či chemické zboží. Jedno mají však společné: Informace o výrobku musí být přesné, jasné a spotřebitelům/uživatelům snadno srozumitelné.

V případě balených potravin musí být povinné informace o dané potravině uvedeny na obalu nebo na etiketě k němu připojené. Spotřebitel má na povinné údaje právo, ale zároveň by měl být natolik vzdělán, aby jim správně i porozuměl. Hezký příklad je častá záměna označení „vepřové maso ve vlastní šťávě“ a „vepřová konzerva“, což není jedno a totéž. Vepřové maso musí obsahovat alespoň 70 % masa a nejvýše 40 % tuku, naopak u vepřové konzervy není minimální množství stanoveno.

V případě etiket, lze použít všechny druhy etiket, které splňují kritéria pro ně daná. Etiketa je definována jako jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, který je napsán, vytištěn, natištěn pomocí šablony, vyznačen, proveden jako reliéf nebo vytlačen na obalu nebo nádobě potraviny nebo k nim připojen. Etikety musí být dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Kvůli čitelnosti musí údaje na obalu či etiketě splňovat i některá technická kritéria. Povinné informace musí být vytištěny písmem s minimální střední výškou 1,2 mm. Pokud je největší plocha obalu menší než 80 cm², lze použít minimální střední výšku písma 0,9 mm. Ani u malých obalů, které mají plochu menší než 10 cm² nesmí chybět alespoň zásadní údaje (název potraviny, jakékoli látky nebo přípravky způsobující alergie nebo nesnášenlivost, které se používají při výrobě nebo přípravě a jsou přítomny v konečném výrobku, čisté množství potraviny, datum „minimální trvanlivosti do“ nebo „datum použitelnosti“ („spotřebujte do“).

Nutné informace u potravin na etiketě či obalu

Informace na etiketách podléhají přísné legislativě, která uvádí výrobcům řadu povinností. Díky tomu však spotřebitel může mít při koupi ucelené informace o potravinových výrobcích a může se tak informovaně rozhodovat. Informace na potravinách, ať již na etiketě či obalu nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiky potraviny (nesmějí ani podle vzhledu, popisu nebo vyobrazení vyvolávat nesprávný dojem), nesmějí uvádět účinky nebo vlastnosti, které dotčená potravina nemá a nesmějí vyvolávat dojem zvláštnosti, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin, pokud se stejnými charakteristikami vyznačují všechny podobné potraviny,

Podle právních předpisů EU, ale i vnitrostátních právních předpisů patří v současnosti mezi povinné údaje u balení potravin především: název potraviny, seznam obsažených složek (včetně přísad), informace o alergenech, množství některých složek, označení data (minimální trvanlivost do / spotřebujte do), zemi původu, je-li to nutné kvůli srozumitelnosti pro spotřebitele (příklad: výrobky, které mají na obalu zobrazenou vlajku státu nebo známou dominantu), jméno a adresu provozovatele potravinářského podniku sídlícího v EU nebo dovozce, čisté množství, případné zvláštní podmínky uchovávání a použití, návod k použití v případě potřeby, obsah alkoholu u nápojů (je-li vyšší než 1,2 %) a výživové údaje. Jako u všech usnesení, i u povinného značení potravin existuje řada výjimek (např. požadavek na povinné výživové hodnoty není uplatňován u některých typů potravin jako jsou žvýkačky, kvasnice, sůl…. atd.).

Infografika – užitečná pomůcka od Ministerstva zemědělství

Pro širokou veřejnost připravilo Ministerstvo zemědělství (MZE) užitečnou pomůcku v podobě publikace, resp. přehledné PDF prezentace „Označování potravin pro spotřebitele – infografiky“. Každý slide prezentace obsahuje názorný obrázek ze skupiny potravin, kterou reprezentuje a odkazy jsou vysvětleny jednotlivé údaje, na které má spotřebitel právo. Nechybí ani vysvětlení uvedených údajů, aby se spotřebitel lépe orientoval v problematice. Tím, že se jedná o letošní novinku, zahrnuje publikace i značení u dříve ne úplně legislativně pevně ukotvených potravinových produktů, například potravin, které využívají hmyz jako alternativního zdroje bílkovin. Pro spotřebitele je dobrou zprávou, že legislativa celé EU v tomto případě postupuje jednotně. U všech potravin nechybí ani příklady správného a chybného značení. Spotřebitel se často orientuje i z hlediska země původu výrobce. Nejčastěji se země původu vyjadřuje např. slovy „Země původu: Česká republika“ nebo „Vyrobeno v České republice“. Za odkaz na zemi původu se dále může považovat vyobrazení (např. mapa České republiky), symboly (např. česká vlajka) nebo výrazy označující místa nebo zeměpisné oblasti. Naopak informací o zemi původu není lokální identifikační značka či text „Baleno v ČR“, ev. adresa provozovatele potravinářského podniku nebo zdomácnělé názvy (např. maďarský guláš, anglická slanina…).

Značky, symboly, loga, kódy…

Na etiketách (a samozřejmě i na obalech) se často vyskytují jak již zavedené, tak i méně známé, a dokonce někdy i zavádějící grafiky v podobě různých značek, symbolů či loga. Některé z nich se staly pro spotřebitele i vodítkem a rozhodujícím faktorem při koupi. Mezi tato loga patří logo Klasa, které uděluje Ministerstvo zemědělství ČR na tři roky. Jedná se zároveň o transparentní označení s výbornou vysledovatelností označených produktů. Všechny oceněné produkty a jejich konkrétní kvality lze totiž dohledat přímo na webu eKlasa.

Další značkou, kterou spotřebitel bere za známku kvality, je Regionální potravina, kterou mohou používat vybraní lokální výrobci a prodejci pro produkty vyrobené v daném regionu.

Řada spotřebitelů je však zaměřena nejenom na regionální potraviny, ale orientuje se i podle způsobu jejich zpracování (značení pro bio apod.), ale i společnosti (např. kulaté logo se zelenou žabičkou s nápisem Rainforest Alliance People & Nature, které je symbolem uznávané a respektované mezinárodní neziskové organizace zaměřující se na přírodní, ekonomickou i sociální udržitelnost).

Na trhu mají místo papírové i plastové etikety… Ale udržitelné

S požadavky na šetrné zpracování produktu v podstatě souvisí požadavky na materiál obalu či etikety. V současnosti je z důvodu enviromentálnosti u obalů a etiket upřednostňován papír. Ale i u toho chce spotřebitel záruku, že při jeho výrobě nebyly poškozeny lesy (při těžbě dřeva atd.). U papírových produktů se již řadu let setkáváme s FSC logem. Značka FSC (Forest Stewardship Council) spotřebiteli zaručuje, že dřevo, ze kterého byl produkt vyroben, nebylo vytěženo nelegálně a pochází z lesů obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem, ve kterých jsou dodržovány přísné environmentální a sociální požadavky. V současnosti může mít dokonce FSC tři formy. FSC 100 % označuje obecně výrobky, které jsou čistě ze dřeva a papíru pocházejícího z šetrně obhospodařovaných lesů podle pravidel FSC. FSC MIX označuje výrobky obsahují mix surovin z FSC certifikovaných lesů a/nebo recyklované suroviny a/nebo odpovědných zdrojů – z tzv. kontrolovaného dřeva (jeho udržitelná těžba je rovněž FSC definována). A konečně FSC RECYCLED, které označuje výrobky pocházející výhradně z recyklovaného dřeva či papíru.

Pochopitelně se však není možné tvářit, že v dnešním světě plastové etikety neexistují… Naopak mají hojné uplatnění především v oblasti nápojů, kde se uplatňuje řada jejich výborných vlastností. Zde současný svět, který je zaměřen enviromentálním směrem, nejčastěji využívá etikety z PP, které jsou odolné vůči vlhku, teplotě, povětrnostním vlivům a mastnotě. Na rozdíl od většiny papírových se dají otřít a nevadí jim rosení podkladu, k čemuž u nápojů z pochopitelných důvodů, často dochází.

 

Další články a mnoho zajímavého naleznete v Retail News 9.2024…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.