Poptávka po medu se díky jeho zdravotní prospěšnosti ve světě stále zvyšuje.
Trh s medem zvyšuje příjmy zemědělců v EU zhruba o 22 miliard eur ročně, uvádí Evropská komise. Ale jsou zde další cenné produkty – propolis, mateřská kašička a vosk.
Evropská unie svojí dotační politikou včelařství na kontinentu podporuje. A také přijímá nová opatření na ochranu zdejšího trhu před dovozem nekvalitních, mnohdy „pančovaných“ medů za podezřele nízké ceny.
Je to dobrá zpráva pro včelaře, jichž na kontinentu zvolna, ale přece přibývá. Včely se chovají prakticky ve všech evropských zemích. Chovatelské praktiky, produkční podmínky a průměrné výnosy z jednoho včelstva se proto značně liší, stejně tak výrobní náklady.
Počet včelařů v zemích Evropské unie od roku 2010, kdy jich bylo přes 635 tis., stoupl na téměř 711 tis. v roce 2022, vyplývá z údajů, které Eurostat zveřejnil koncem letošního dubna. V rámci EU jich je nejvíce (149 105) v Německu. Následují Polsko (kolem 91 tis.), třetí příčka patří Itálii (81 693) a čtvrtá možná překvapivě Česku. Pro něj Eurostat jako poslední údaj uvádí 62 744 včelařů, ministerstvo zemědělství ve své situační a výhledové zprávě „Včely“ z loňského listopadu udává 65 042, z toho 50 621 chová méně než 15 včelstev. Pozitivní je, že počet včelstev v ČR stoupá a v roce 2022 přesáhl 715 tis.
Pro snůšku medu je ale rozhodující počet úlů, jež se v EU zvyšuje mírným tempem a v roce 2022 dosáhl 20,3 mil. Nejvíce jich je ve Španělsku, následují Rumunsko a Polsko. Česko je v žebříčku na desátém místě hned za Bulharskem, ale před Portugalskem, Rakouskem a Chorvatskem.
Nejvíce úlů připadá na jednoho včelaře v Řecku (v průměru 99). Následují Bulharsko (81), Španělsko (80) a Rumunsko (73). To je vysoko nad průměrem Evropské unie (29). Česko je v tomto žebříčku s údaji za rok 2022 šesté od konce (11 úlů). V zemích Beneluxu je to 7 – 8 úlů, v Německu se každý včelař v průměru stará jenom sedm úlů.
Nejvíce medu z jednoho úlu získávají finští včelaři. Eurostat jejich průměrnou výnosnost v roce 2022 odhadl na 48 kg. Následují Němci se 34 kg. Vysoko nad unijním průměrem (21 kg) je také Rakousko (30 kg), mírně pod ním Slovensko a Polsko (po 20 kg). Český ukazatel patří k nejslabším (9 kg dle Eurostatu). Hůř je na tom jenom pět zemí EU, mj. Nizozemsko či Malta.
Ve světě se v roce 2022 vyrobilo přes 1,84 mil. tun medu, meziročně o 2,4 % více. Z uvedeného objemu připadla více než čtvrtina (26 %) na Čínu, na druhém místě je se 16% podílem Evropská unie s produkcí 286 tis. tun. Jako dlouhodobý průměr se udává 250 – 260 tis. tun ročně.
Snůška medu podléhá značným ročním výkyvům. V letech 2017 – 2018 přesahovala v EU 270 tis. tun ročně, v roce 2021 klesla na 228 tis. tun a v roce 2022, za který jsou poslední mezinárodně srovnatelné údaje, činila skoro 286 tis. tun.
Největší evropští producenti medu jsou mimo Evropskou unii, a to Turecko (118 tis. tun), Rusko (67 tis. tun) a Ukrajina, s absolutním objemem 63 tis. tun je největším evropským producentem v přepočtu na jednoho obyvatele.
Evropa zdaleka není soběstačná
Spotřebitelský zájem o med coby přírodní produkt v Evropě stoupá. Ve většině zemí se spotřebovává „na týdenní bázi“, v některých zemích (Slovinsku, Řecku) se konzumuje prakticky denně. Kontinent je schopen uspokojovat poptávku vlastní produkcí asi ze 60 %, takže se neobejde bez rozsáhlého dovozu, včetně dovozu ze zámoří.
Kilogram medu dováženého z neevropských zemí do Evropské unie v roce 2022 přišel na průměrných 2,65 eura, takže jeho cena od roku 2019 stoupala v průměru o 7,6 % ročně, uvádí server cbi.eu.
Evropská unie jako celek v roce 2022 ze třetích zemí dovezla 190,4 tis. tun medu v hodnotě 504,4 mil. eur, což představovalo 34 % celosvětového objemu importu. V roce 2021 to bylo 173,5 tis. tun. Největším dovozcem medu ve světě však je Severní Amerika, která ho v roce 2022 nakoupila skoro 216 tis. tun v přepočtu za 809 mil. eur, z toho na USA připadlo 205 tis. tun. Z 20 hlavních dovozců se jich v Evropě nachází rovný tucet. Vede Německo následované Británii, Polskem a Belgií. Dovoz medu ze třetích zemí do EU loni proti roku 2022 díky vyšší domácí snůšce klesl o 14 % na 165,7 tis. tun v hodnotě 359,3 mil. eur, z toho připadalo na Čínu skoro 37 % objemu dovozu (60,2 tis. tun), dalších 28 % (45,8 tis. tun) pocházelo z Ukrajiny. Ta byla v období 2020 – 2021 největším zdrojem unijního dovozu dle objemu.
Kilogram čínského medu dovozeného do unie loni v průměru vyšel na 1,39 eura (1,58 eura v roce 2022), medu ukrajinského na 2,07 eura (2,63 eura předloni) a argentinského na 2,37 eura (3,31 eura). V pořadí sestaveném podle hodnoty dovozu náleží v období 2020 – 2023 první místo Ukrajině. Z loňské hodnoty dovozu do EU připadalo na Ukrajinu skoro 95 mil. eur (26,4 %), na druhém místě byla Čína s 84 mil. eur (23,3 %). K významným dodavatelům medu do EU dále patří Turecko, Kuba, Vietnam, Brazílie a Chile.
V rámci EU nejvíce medu dováží Německo. Loni to bylo 41 tis. tun, tedy zhruba čtvrtina celkového unijního dovozu ze třetích zemí. Následují Belgie (32 tis. tun), Polsko (23,3 tis. tun), Španělsko (15,7 tis. tun) a Francie (7,7 tis. tun). Česko v roce 2022 dovezlo 5 553 tun proti 5 641 tunám v roce 2021.
Vývoz z EU do třetích zemí je nízký. Loni činil 24,9 tis. tun, z toho směřovalo 17 % do Británie, 14 % do Saúdské Arábie a po 13 % do USA a Švýcarska. Největším exportérem medu z EU do třetích zemí je Španělsko s loňským objemem 7 100 tun (29 % celkového unijního vývozu na třetí trhy). Následuje Německu (5 500 tun), Rumunsko (1 700 tun a 7 %). Maďarsko (1 600 tun) a Řecko (1 500 tun).
Podmínky dovozu se zpřísní
V Česku se na obyvatele a rok v průměru spotřebovává 1,1 kg, zatímco před lety to bylo 0,7 kg. Konzumace je dlouhodobě vyšší než tuzemská produkce. Dovoz v období 2019 – 2022 ze 3 057 tun na 5 553 tun v celkové hodnotě 458 mil. Kč. Loni se objem snížil na 3 860 tun, vyplývá z databáze Českého statistického úřadu. Podle něj se loni nejvíce medu dovezlo z Ukrajiny, a to 1 531 tun v hodnotě zhruba 65 mil. Kč. Na druhém místě je Slovensko s objemem 1 389 tun za 109,8 mil. Kč. Zpráva ministerstva zemědělství ČR upozorňuje, že dovozem zvláště levných medů, jejichž kvalita odpovídá ceně, může dojít k ohrožení tuzemského chovu včel zavlečením různých nebezpečných nákaz.
Dovoz medu pochybné kvality za velice nízké ceny i dovoz různých sirupů „na bázi medu“ představuje problém pro celou Evropskou unii a pravidelně se jím zabývá i Evropský parlament.
Od roku 2026 musejí být na etiketách směsných medů povinně uvedeny země původu, a to v sestupném pořadí – podle procentního podílu v produktu. Země EU budou mít možnost flexibilně vyžadovat určité procentní podíly, vyplývá z informace zveřejněné na webové stránce Evropské komise.
Česká Státní veterinární správa upozorňuje, že koncem letošního listopadu dojde ke zpřísnění podmínek pro dovoz medu a jiných včelařských produktů (dále jen „medu“) ze zemí mimo Evropskou unii (třetích zemí). Všechen med přicházející do EU bude muset mít nově původ ze zařízení schváleného Evropskou komisí. Důvodem změny pravidel dovozu je časté falšování medu dováženého ze třetích zemí.
Dle současné právní úpravy je dovoz medu určeného pro lidskou spotřebu možný jen ze třetích zemí uvedených na seznamu v příloze příslušného nařízení EU, jež tuto problematiku upravuje. Zároveň musí med pocházet ze zařízení registrovaného příslušným kontrolním orgánem třetí země a musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost potravin.
Od 29. listopadu 2024 nastává změna v pravidlech dovozu medu týkající se zařízení původu. Každá zásilka medu určená do EU bude muset pocházet ze zařízení schváleného Evropskou komisí a uvedeného na seznamu v systému TRACES (integrovaný počítačový systém EU sloužícím k hlášení přemísťování veterinárního zboží mezi členskými státy).
„Důvodem změny podmínek dovozu medu ze třetích zemí jsou výsledky koordinované akce EU, které ukázaly, že významné procento medu dováženého je falšované. Zpřísnění pravidel má za cíl zvýšit bezpečnost potravin a ochránit spotřebitele,“ uvedl začátkem června v tiskovém sdělení ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Napsat komentář