Bezpečné pracoviště je ekonomická hodnota i konkurenční výhoda

U žádného jiného aspektu zaměstnaneckého poměru se zájem zaměstnavatele nekryje se zájmem zaměstnance tak dokonale, jako u bezpečnosti při práci.

Americká Národní rada pro bezpečnost uvádí, že v roce 2022 přišla ekonomika USA v důsledku pracovních úrazů o 108 milionů pracovních hodin. Z toho 33 mil. ztracených hodin připadalo na následky pracovních úrazů, jež se staly před rokem 2022, a 75 mil. bylo následkem pracovních úrazů, které se staly v roce 2022.

Bezpečné pracoviště je dnes jak ekonomickou hodnotou, tak i konkurenční výhodou kteréhokoli zaměstnavatele. Ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec nemají zájem jakkoli sabotovat úsilí o vytvoření bezrizikového pracoviště s nulovým počtem pracovních úrazů. Jenže tyto úrazy se stávají znovu a znovu, přes veškeré úsilí, motivaci a naprosto shodný zájem obou stran.

Opravdová, skutečná cena, kterou společnost, zaměstnavatelé a ekonomika platí v důsledku pracovních úrazů je mnohem vyšší, než jsou náklady léčení a finanční kompenzace. V USA dosáhly v roce 2022 celkové náklady související s pracovními úrazy neuvěřitelných 167 miliard dolarů. Z toho zhruba 50 miliard připadlo na kompenzaci ušlých mezd a nižší produktivitu práce, 37 miliard na léčebné výlohy a plných 54 miliard na administrativu spojenou s řešením pracovních úrazů.

To jsou alarmující čísla, dvojím způsobem alarmující. Jednak svou výší, ale také pouhým konstatováním faktu, že k velkému množství pracovních úrazů a k ohromujícím ekonomickým ztrátám dochází i přesto, že zájem zaměstnavatele o bezpečné pracovní prostředí se dokonale kryje s tímtéž zájmem zaměstnance.

Ke kritickým obdobím patří sezona dovolených

Kritickým variabilním faktorem je zde disciplína při výkonu práce. Ta je naprosto nutnou podmínkou dosažení i jiných důležitých cílů pracovního procesu, jako například bezchybné kvality výrobků nebo konkurenceschopné výše nákladů. Disciplína na pracovišti vyžaduje v první řadě naprostou koncentraci na práci, soustředění se na správné provádění pracovních aktivit. Pokud je však myšlení zaměstnance někde jinde, je na pracovní úraz zaděláno a jeho výskyt není otázkou jestli, ale kdy k němu dojde. Disciplína na pracovišti se však týká nejen výkonu práce samotné, ale také přípravy pracoviště, techniky a pracovních nástrojů, a také používání osobních ochranných prostředků, jako jsou helmy, rukavice, brýle a podobně.

Statisticky pozitivní zprávou je fakt, že v dlouhodobé tendenci v České republice klesá počet smrtelných pracovních úrazů, ale za první tři kvartály roku 2023 přesto v ČR došlo v průměru za kvartál stále ještě celkově k osmi tisícům různých pracovních úrazů. Ve třetím kvartále, v sezóně dovolených, pak bylo hlášeno 55 úrazů smrtelných. I když celkově došlo v ČR v roce 2023 k nejnižšímu počtu smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let, za touto suchou statistikou, za každým jednotlivým případem je třeba vidět hluboké lidské tragédie, a i jeden smrtelný pracovní úraz je překročením tolerovatelné hranice pracovní disciplíny. K největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů dochází při práci s různými dopravními prostředky.

Pracovní úrazy v ČR jsou nejčastější u mužů mezi 40 a 50 lety

Na zvýšení disciplíny na pracovišti je nutné nepřetržitě pracovat. Úspěchu však může být dosaženo pouze při splnění dvou zásadních podmínek, totiž uvědomění si, že jde o dlouhodobý proces a zásadní změnu pracovní kultury, a že k jeho řízení musejí být vytvořeny a alokovány specifické lidské a finanční zdroje nezávislé na ostatních organizačních složkách firmy. Aplikování těchto dvou zásadních podmínek do plánu zvýšení všeobecné disciplíny a snižení počtu pracovních úrazů znamená vytvoření reálného plánu snižování pracovních úrazů. Opomenutí těchto dvou zásadních podmínek pak nutně povede k plánu pouze formálnímu a realita pracoviště se nijak nezmění.

Ke klíčovým specifickým zdrojům nutným pro řízení tohoto procesu kulturní změny ve firmě patří vytvoření pracovních pozic stoprocentně soustředěných na identifikaci a odstraňování rizik pracovního procesu a na řízení procesu změny myšlení u zaměstnanců i manažerů. Důležitá je implementace konkrétních pracovních metod a speciálních nástrojů pro řízení cesty k bezpečnému pracovišti, například interní statistické analýzy dat o pracovních ůrazech. Z ní například vyplývá, že pracovní úrazy v ČR jsou nejvíce hlášeny u mužů mezi 40 a 50 lety, kteří jsou první rok na jejich pracovní pozici, a v pozdních dopoledních hodinách. Analýza interních firemních dat o pracovních úrazech může přinést celou řadu cenných poznatků o důvodech úrazů a kontextu situace kdy k nim dochází.

Na základě vyhodnocení interní analýzy dat lze pak sestavit účinný plán snižování pracovní úrazovosti. Jeho prioritou bude koncentrace na statisticky nejpalčivější problémy. Obecně mezi ně v ČR patří například práce ve výškých nebo s elektrickým zařízením a dopravními prostředky všeho druhu, včetně vysokozdvižných vozíků. Jeho součástí pak musí být týmový i individuální trénink, motivace zaměstnanců a jejich kontrola.

Bezpečnost práce souvisí i s firemní kulturou

Pozorování situace na pracovišti a analýza dat však musí nepřetržitě pokračovat i nadále, s cílem pracovním úrazům správně předcházet. K tomu slouží různé metody, nejznámější je pak bezpečnostní pozorovací návštěva pracoviště. Tuto metodologii zavedla a rozpracovala firma Dupont, takže se někdy také hovoří o Dupont pozorování bezpečnosti pracoviště. Jako každá účinná metoda je i tato velmi prostá: osoba pozoruje aktivity probíhající na určitém konkrétním pracovišti, zachycuje svá pozorování do připravené reportovací struktury a manažeři bezpečnosti práce pak zajišťují rychlé adresování pozorovaných nedostatků.

Změnu kultury myšlení však nelze pouze jaksi nadekretovat shora. Ani alokování specifických zdrojů pro řízení bezpečnosti práce, ani používání statistických analýz, ani pokračující analýzy a preventivní adresování pozorovaných nedostatků, ani tréninky a motivace zaměstnanců nepovedou ve svém souhrnu k žádoucímu cíli, totiž zvýšení disciplíny pracovního procesu a eliminování pracovních úrazů. Závazek vedení firmy a manažerů sám o sobě bohužel nestačí. V praxi je třeba tento „shora dolů“ manažerský přístup doplnit dobrovolnou aktivitou zaměstnanců „zdola nahoru“. Dobrovolné včlenění zaměstnanců do procesu eliminace pracovních úrazů hraje klíčovou roli katalyzátora celé této velké kulturní změny.

Formálně deklarovaný záměr nestačí

Bezpečnost při práci se zdá jaksi samozřejmým úkolem, ale její dosažení je v praxi vpravdě obrovským úkolem. Pokud management firmy není bezpodmínečně přesvědčen, že dosažení nulové úrazovosti na pracovišti je možné, pak ani sebevětší alokované zdroje a sebelepší metody nepomůžou. A pouhý formálně deklarovaný záměr bez reálného obsahu a šance uspět bude mít přesně opačný, kontraproduktivní účinek, totiž povede dříve či později k demotivaci zaměstnanců a ke zhoršení úrazovosti. Klíčový pojem je opravdu disciplína ve všem a u všech, disciplína bez výjimek. Prospěch z ní budou mít jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé.