Gulfood: Okno do světa

Gulfood Dubaj patří spolu s německou Anugou, francouzským Sialem a F&H Singapore do skupiny největších a nejvýznamnějších potravinářských veletrhů na světě. Nemůže zde chybět nikdo, kdo má ambice v potravinářském byznysu v globálním měřítku uspět.

Na letošním, již 29. ročníku veletrhu Gulfood, který proběhl 19. až 23. února ve výstavním areálu World Trade Centre v Dubaji, své zboží v osmi potravinářských a nápojových sektorech vystavovaly firmy ze 190 zemí. S jejich asi 150 000 výrobky se mohlo seznámit přibližně 95 tisíc návštěvníků.

Po chudších koronavirových letech se letošní Gulfood opět vrátil na světové výsluní a proběhl v někdy až skutečně zběsilém tempu. V některých momentech prostě nebylo možné se v uličkách mezi výstavními stánky nějakou dobu ani pohnout.

Veletrh nabídl návštěvníkům kromě vystavovaného zboží také řadu tematických doprovodných akcí, jako například oficiální ochutnávky vybraných výrobků nebo rozhovory s uznávanými kuchaři. Celodenní řetěz tematických přednášek v konferenčním centru veletrhu nazvaný „INSPIRE“ měl na programu vysoce aktuální témata z oblasti marketingu, výzkumu a vývoje nových výrobků a řízení byznysu, a to jak v oblasti retailových výrobků, tak i ve foodservisu. Namátkově vybírám tři z nich, které mě osobně nejvíce zaujaly: Ultra-zprocesované potraviny – mýty a skutečnost, Alternativní proteiny, a z šedé zóny prolínání retailu a foodservisu pak Temné kuchyně (anglický terminus technicus „Dark kitchens“). Doprovodné akce cílily na profesionály z byznysu z celého světa, ale mezi návštěvníky veletrhu byly samozřejmě i tisíce spotřebitelů, které k návštěvě veletrhu inspirovalo množství a různorodost vystavovaného zboží.

Krize posílila význam ceny v marketingovém mixu výrobků

Pokud lze soudit z výměn názorů a obchodních rozhovorů, post-koronavirová ekonomická situace poněkud posílila význam ceny v marketingovém mixu mnohých výrobků. Jednoduché, vertikálně neintegrované modely byznysu založené na pouhém dovozu a distribuci potravinářských výrobků se dostávají v období zvýšené inflace a vyšších úrokových měr pod tlak. Ten se snaží řešit segmentací nabídky, posilováním značek, vlastní výrobou, větší otevřeností k privátním značkám i strategickým směřováním k větší vertikální integraci dodavatelských řetězců ve formě společných podniků. Ve výrobní a dodavatelské sféře se viditelně zrychluje vývoj a výzkum alternativních a levnějších substitučních surovin a ingrediencí za vzrůstajícího důrazu na udržitelnost výroby a minimlizaci jejího dopadu na životní prostředí. Objevuje se také nová konkurence z nečekaných směrů, například výrobky na bázi mléčného i rostlinného tuku z Íránu.

Konkurence je na Gulfoodu obrovská. Primárním cílem většiny vystavovatelů jsou samozřejmě členské země GCC v oblasti Perského zálivu a Saúdská Arábie, které většinu potravinářských výrobků dovážejí. Ovšem i v těchto zemích dnes již vznikají závody vyrábějící široký sortiment potravinářských výrobků a nápojů. Silné jsou také lokální potravinářské a nápojářské značky a originální řetězce rychlého stravování. Výstižně tuto hyperkonkurenci vystihl jeden z výherců prestižních cen udělených na letošním Gulfoodu, estonská firma Yook Production A.S.: uspět na tomto trhu, dostat vysoké ocenění výrobku na tomto veletrhu, je stejně významné jako udělení Oscara v Hollywoodu.

Tradiční potravinářské země se snaží upevnit pozici

Země s významným zemědělsko-potravinářským sektorem ekonomiky se na veletrhu snažily upevnit svou pozici v dané oblasti. Brazislká globální firma JBS prezentovala Brazílii jako baštu nejkvalitnějšího masa na kvalitní steaky. Francie se skrze své světoznámé firmy prezentovala jako tradiční sýrařská velmoc a zdroj kulinářských tradic a inovací nejvyšší kvality. Firmy z USA přispívaly svými prezentacemi k pozici USA jako spolehlivého a stálého zdroje kvalitních potravinářských surovin a silných technicky inovujících značek. Stánky španělských a řeckých firem jasně komunikovaly oblíbenost a zdravost tradiční středozemní kuchyně. K posílení žádoucího profilu zemí sloužily i národní pavilony, i když hodně firem, hlavně ty s výstavními stánky o větší rozloze, vystavovalo samostatně ve své tematické sekci, mimo národní pavilon. Veletrh měl dech beroucí hloubku a globální dosah, byl skutečně reprezentativním oknem do světového potravinářství.

Český pavilon představil 18 firem

Design českého národního pavilonu sice opět postrádal nějakou jasně a srozumitelně komunikovanou potravinářskou pozici a ambici země, ale celkově vypadal mnohem lépe, moderněji a dynamičtěji než v minulých ročnících veletrhu. Své výrobky zde vystavovalo 18 firem a rozsah vystavovaného zboží sahal od mléčných a sladkých výrobků přes cereálie, paštiky, sušené ovoce a ořechy, kondimenty a omáčky, suché tyčinky až k výrobkům pro keto dietu a nápoj kombuchu. Výrazným nedostatkem designu národního pavilonu byli naprostý nedostatek přímého bodového osvětlení v přední linii kontaktu se zákazníky. V porovnání se sousedním německým pavilonem panovalo v české uličce na přední linii stánků šero. Další možné zlepšení je v digitalizaci národního pavilonu. Instalace plochých televizních obrazovek na zadní stěně stánků se zacyklovanou komunikací nebo předprogramované tablety s prezentacemi na různá obchodní témata by samy o sobě určitě nebyly žádnou velkou dodatečnou investicí a výrazně by, spolu s mnohem lepším osvětlením přední linie, zvýšily atraktivitu jak stánků jednotlivých firem, tak i českého národního pavilonu jako celku. Účast 18 českých firem na letošním Gulfoodu (plus další českou firmu jsem objevil mimo národní pavilon) však byla sama o sobě velmi příjemným a pozitivním překvapením.

Veletrh je nejen bránou na Blízký Východ, ale do celého světa

Jako vždy se na Gulfoodu udělovaly i prestižní inovační ceny. Letos to bylo v celkem 10 kategoriích, z nichž ve dvou nových kategoriích (Nejlepší výrobek k okamžité konzumaci a Nejlepší výrobek vycházející z tradice) se tyto ceny letos udělovaly poprvé. Nejlepším výrobkem k okamžité konzumaci byly premiérově zvoleny avokádové saláty firmy Freshcourt a Nejlepším výrobkem vycházejícím z tradice byl premiérově zvolen sýr Nure firmy Argiolas Fromaggi S.R.I. Vítězem v kategorii Nejlepší výrobek pro zdraví a wellness se stal rostlinný nápoj z organického celozrnného ovsa estonské firmy Yook Production A.S. a cenu pro nejlepší mlékárenský výrobek získalo máslo s česnekem a bylinkami od Do Me a Flavor.

Letošní Gulfood byl po všech stránkách v plné síle po koronaviru zpět. Je bez jakékoli diskuse, že se stal sebevědomým konkurentem předních evropských potravinářských veletrhů. Jeho organizaci a poskytovaným doprovodným službám nelze nic vytknout, byly na velmi vysoké profesionální úrovni. Pro firmy se tak stal skutečným a reálným nástrojem průzkumu trhu a srovnání s konkurencí. Je již nejen tradiční bránou na Blízký Východ, ale i bránou do celého světa. Otevřenou výzvou do budoucna pro české vystavovatele zůstává otázka, který výrobek dosáhne na prestižní ocenění v některé z 10 hodnocených inovačních kategorií. Myslí-li to české firmy s pronikáním na světové trhy vážně, pak by to měl být jejich jedinečný cíl.