Letošní bramborářský rok patří v Evropě k těm slabším, a to v důsledku problémů, s nimiž se kvůli nadměrným srážkám na podzim potýkali klíčoví producenti v západní Evropě s výjimkou Německa a také v Polsku.
Podrobnější srovnávací evropské statistiky za rok 2023 ještě nejsou k dispozici. Německý server ami-informiert.de konstatuje, že celková produkce brambor v EU je letos mírně nižší než loni, kdy se v EU-27 sklidilo skoro 46 mil. tun. Farmářům zároveň prudce stouply náklady na energii i průmyslová hnojiva, jichž byl dokonce někde kvůli válce na Ukrajině nedostatek.
Nevalné sklizňové výsledky hlásí nejen Česko, ale také Rakousko, Švýcarsko a Itálie. Letos měli dobrý rok pěstitelé v Německu, kteří sklidili kolem 10,9 mil. tun. Bylo to meziročně skoro o 2 % více a asi 1 % nad dlouhodobým průměrem. Z každého hektaru se průměrně sklidilo kolem 41 tun, o 3 % více než v roce 2022. Přitom pěstební plocha se mírně zmenšila, a to o 4 000 ha na 262,6 tis. ha. Klíčovou spolkovou zemí je Dolní Sasko, na které připadá 45 % výměry brambor, kde se letos sklidilo kolem 5,1 mil tun.
Mírný letošní vzestup sklizně v Německu nemohl kompenzovat citelný pokles v Polsku. Jeho produkce se od roku 2020, kdy dosáhla 7,9 mil. tun, snižuje. Loni mírně přesáhla 6 mil. tun, letos ji tamní Hlavní statistický úřad odhaduje na 5,5 mil. tun, což představuje meziroční pokles o 9 %. Polští rolníci letos brambory osázeli na přibližně 200 tis. ha (odhad) průměrný výnos činil 2,8 – 2,9 tuny. Vysocí vládní úředníci v Polsku, které je čtvrtým největším producentem brambor v EU, na podzim varovali před možným dovozem ukrajinských brambor, což by podle nich mohlo „destabilizovat“ polský trh. Server warzywa.pl s odkazem na varšavskou Státní inspekci ochrany rostlin a osiva (PIORin) v této souvislosti připomněl, že fytosanitární předpisy EU zakazují dovoz brambor z nečlenských zemí, tedy i z Ukrajiny. Výjimka byla udělena pro konzumní brambory dovážené z Alžírska, Egypta, Izraele, Libye, Maroka, Sýrie, Tuniska a Turecka. Pohraniční oddělení zmíněné inspekce podle její zprávy v době od prvního října nezaznamenala žádný „nelegální“ dovoz brambor do Polska ze třetích zemí. Dovoz sadbových brambor je zakázán ze všech třetích zemí s výjimkou Švýcarska. Loni se brambory ve 27 členských zemích EU pěstovaly na výměře 1355 tis. ha, ze které se sklidilo přes 45,8 mil. tun.
Klíčová skupina zemí NEPG
Evropský trh brambor, který je soběstačný, významně ovlivňuje čtveřice producentů souhrnně označovaná zkratkou NEPG (North-Western Potatoes Growers). Jsou to Německo, Francie, Nizozemsko a Belgie. Uvedená čtveřice se letos potýkala se značnými problémy. Hojné podzimní deště způsobily, že ještě ve druhé polovině listopadu byla značná část hlíz ještě v zemi, uvedla asociace NEPG koncem zmíněného měsíce. Období růstu bylo podle ní letos příliš krátké na to, aby se mohly skladovat za dobrých podmínek. Proto existuje riziko, že na jaře příštího roku nebude dostatek bramborové sadby. Její cena tak poletí vzhůru.
Hektarové výnosy jsou díky poměrně vlhké druhé polovině léta všeobecně dobré, ve zmíněné čtveřici (EU-4) je to letos v průměru 45,8 tuny, meziročně o 6,3 % více. Brambory se loni pěstovaly na 522 tis. ha, letos se výměra rozšířila o 2 – 3 %. Souhrnná produkce EU-4 se tak odhaduje na 23,6 mil. tun, koncem třetí listopadové dekády bylo pod střechou něco přes 22 mil. tun. V zemi zůstávalo kolem 1,4 mil. tun. Asociace NEPG v tiskové zprávě uvedla, že nemíní spekulovat, jaký objem se nepodaří sklidit. Avšak podle serveru potatonewstoday.com (i dalších) je jisté, že část letošní evropské produkce je ztracena.
V některých regionech byla pole dokonce zaplavena. Nejhorší situace vznikla v severní Francii, západní Belgii a v pobřežních oblastech Nizozemska, kde ve druhé polovině listopadu zbývalo sklidit 15 % ploch (v sousední Belgii 11 %).
Problémy nepůsobí jenom počasí. Pěstitelům vůli drahé energii, hnojivům a dalším vstupům výrazně stouply náklady na sklizeň, praní, sušení a skladování hlíz. Letošek tedy byl ve znamení obtížné, stresující a nákladné sklizně. Obtížné podmínky se přirozeně projeví na volném trhu. Po poměrně krátkém období nadměrné produkce (oversupply) se situace v západní Evropě otočila. „Během několika příštích týdnů a cena na volném trhu poskočí z 8 eur až na 20 eur za 100 kg,“ uvedla v tiskové zprávě z 24. listopadu asociace NEPG. Přitom poptávka po kvalitních bramborech v EU-4 je vysoká, jak pro zpracování zde na kontinentu, tak poptávka exportní. Nelze tedy ani dlouhodobě očekávat, že by brambory zlevnily.
Ve Francii, druhém největším producentovi brambor v EU, se píše o „farmářské krizi“, a to kvůli prudkému vzestupu cen. Národní ústav pro statistiku a ekonomický výzkum (INSEE) uvedl, že cena brambor od ledna do konce října vzrostla o 23 %. Pěstitelé si stěžují na prudký růst nákladů, ale i nedostatek průmyslových hnojiv způsobený válkou na Ukrajině. V důsledku toho jim klesly hektarové výnosy, na nichž se ale podepsala také letní vedra.
Skoro pětinový pokles v Česku
V tuzemsku se podle odhadu Českého bramborářského svazu z druhé poloviny října urodilo o 15 – 20 % brambor méně a na trhu budou chybět na jaře. Protože zdraží, nelze vyloučit, že klesne jejich spotřeba. Kvalita hlíz je letos obecně dobrá. Český statistický úřad o letošní tuzemské produkci informoval koncem října. Podle něj je očekávaná sklizeň brambor 533 tis. tun je meziročně téměř o pětinu nižší (−18,6 %). Z hektaru se sklízí průměrně 25,47 tuny brambor (−15,7 %).
Chladné jaro zdrželo sázení brambor hlavně na Vysočině, kde se jich v Česku pěstuje nejvíc. V létě panovalo sucho. Brambory se letos pěstovaly na skoro 21 tis. ha, dalších skoro 6 000 ha byly plochy na zahradách. Loni bylo osázeno 21 680 ha, předloni 22 824 a v roce 2020 to bylo 23 877 ha, vyplývá z údajů ČSÚ.
Zájem o pěstování brambor se dlouhodobě snižuje a letošní plochy jsou dokonce nejnižší v celé historii sledování, dodal ČSÚ. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní odhadovaná úroda brambor o 17,4 % nižší (osázená plocha −8,3 %; hektarový výnos −10,0 %). V Česku se v přepočtu na hlavu a rok konzumuje 65 kg brambor. Země není v jejich produkci soběstačná, ročně se musí dovážet kolem 150 tis tun, což odpovídá asi čtvrtině jejich spotřeby.
Asie „živí“ svět
Brambory jsou čtvrtá nejdůležitější potravina na světě – po rýži, pšenici a kukuřici. Celosvětově je známo kolem 5 000 odrůd. Jde o plodinu s vysokou přizpůsobivostí, a tak není divu, že se pěstuje skoro po celém světě. V roce 2021 zaujímala plochu přibližně 18,1 mil. ha a průměrný hektarový výnos mírně přesáhl dvě tuny.
Zatímco v průmyslově vyspělých zemích má produkce během uplynulých 30 let tendenci k poklesu, v rozvojových zemích, hlavně v Asii stoupá. Nejvíce brambor sklízí Čína a Indie, následované Ukrajinou.
Statistická ročenka, kterou koncem letošního listopadu zveřejnila Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) obsahuje údaje za rok 2021. Podle ní se ve světě sklidilo 376 mil. tun brambor, z toho v Asii 197,5 mil., Evropě 102,5 mil. a v Americe 46,1 mil. tun brambor. Zhruba čtvrtina celosvětové sklizně připadá na Čínu, jež je současně největším vývozcem. Její export je pro četné rozvojové země velice důležitý. Citelný výpadek čínské sklizně by mohl dokonce v této části nastat hlad.
Za bramborářskou velmoc lze označit Bělorusko, které v přepočtu na jednoho obyvatele sklízí přes 640 kg. Následuje Ukrajina (480 kg) a Rusko (asi 150 kg).
Brambory se vyznačují významnou nutriční hodnotou. Vedle vysokého obsahu polysacharidů, vhodných jako zdroj energie, mají nutričně velmi hodnotné bílkoviny rostlinného původu. Brambory mají poměrně vysoký obsah vitamínů, minerálů a antioxidačních látek.
Napsat komentář