Trh s drůbežím v EU: Ukrajina je druhý největší dodavatel

Největším producentem v rámci EU zůstává Polsko (letos přes 3,1 mil. tun), což představuje skoro 22 % celkové unijní výroby drůbežího masa. Z uvedeného objemu se přibližně polovina exportuje.

Evropské drůbežářství již překonalo ty nejhorší důsledky ptačí chřipky, stejně jako jeho konkurence v Jižní Americe. Chovy se konsolidují, což našlo pozitivní odraz i v poslední aktualizované předpovědi, kterou ve druhé polovině října zveřejnila Evropská komise.

Experti Evropské komise počítají s tím, že letošní produkce drůbežího masa ve 27 členských zemích EU vzroste proti loňsku o 2,1 % na 14,3 mil. tun a v roce příštím asi o 1 % na více než 14,4 mil. tun. Z uvedeného objemu připadá skoro 22 % na Polsko, za ním následují Německo (letos 1,76 mil. tun) a Francie (1,58 mil. tun).

Evropská komise letos očekává nejvyšší meziročním růst produkce v Itálii, a to přibližně o 11 % na skoro 1,6 mil. tun, ve Španělsku se čeká růst o 3,9 % na více než 1,5 mil. tun.

Polsko během letošního prvního pololetí zvýšilo meziročně produkci o 7 % na 1,6 mil. tun a tento trend pokračoval i ve druhé polovině roku, uvedlo Národní středisko na podporu zemědělství. Avšak další vývoj není bez rizik, mezi která patří vysoké náklady chovu a vyloučit nelze ani to, že opět propukne ptačí chřipka. Toto onemocnění letos výrazně omezilo exportní možnosti Evropské unie. Polsku se ale podařilo vývoz během ledna až června meziročně zvýšit o 4 % na více než milion tun, z toho skoro 70 % směřovalo na jednotný trh EU.

Vysoce nadprůměrnou dynamiku výroby vykazuje Maďarsko. Jeho letošní výroba přesahující 694 tis. tun by měla být proti roku 2022 vyšší o 6 %. Maďarsko v období 2017 – 2022 více než zdvojnásobilo výrobu kachního masa – ze 68 tis. tun na více než 115 tis. tun loni. Tímto objemem se v EU dělí o první místo s Francií.

V produkci masa krůtího ale vede Polsko, jehož letošní objem 433 tis. tun představuje zhruba čtvrtinu celkové unijní výroby. Následují Německo (335 tis. tun) a Itálie (275 tis. tun).

Nejhlubší propad produkce drůbežího postihne podle aktualizované předpovědi Česko, pro které Evropská komise letos předpovídá 13% meziroční pokles na 166,4 tis. tun. V unijním žebříčku je naše země na 14. místě. Tuzemská produkce brojlerů letos klesne dokonce o 14,7 % na 145 tis. tun.

Vývoz z EU se zvolna snižuje

Evropská unie je druhým největším vývozcem drůbežího masa (hlavně brojlerů) na světě hned za Brazílií. Třetí místo náleží Thajsku. Vývoz z EU ale trvale klesá. Loni to ve hmotnosti jatečně upravených těl bylo mírně přes 2 mil. tun ve srovnání s téměř 2,7 mil. tun v roce 2019. Hodnota exportu ale díky vyšším cenám na trhu v uvedeném srovnání stoupla ze 4,3 mld. na loňských více než 4,7 mld. eur, vyplývá z bruselské analýzy.

Z téměř 2,1 mil. tun drůbežího masa vyvezeného loni z EU do třetích zemí v celkové hodnotě 4,73 mld. eur směřovalo 37 % objemu do Británie. Ta z unie dovezla přes 754 tis. tun za 2,65 mld. eur, což odpovídá 56 % hodnoty celkového unijního exportu na třetí trhy.

Dva důležití odběratelé jsou v Africe – Ghana s 8% a Demokratická republika Kongo se 6% podílem na objemu exportu. Čtvrtá příčka v loňském exportním žebříčku patřila Ukrajině. Vývoz na tento trh v roce 2022 klesl na necelých 106 tis. tun ve srovnání s více než 162 tis. tun v roce předchozím.

Prudký růst dovozu z Ukrajiny

Evropská unie loni dovezla přes 855 tis. tun drůbežího masa, meziročně o 7 % více. Hlavním dodavatelem stejně jako v předchozích letech byla Brazílie s podílem kolem 35 % (přes 301 tis. tun). Druhé místo patřilo Británii (podíl 25 %) a na třetí místo se dostala Ukrajina (19 %).

Právě se zemí, jež se koncem února minulého roku stala terčem ruské agrese, mají nyní evropští drůbežáři velký problém. Evropská unie v rámci svých opatření na podporu Ukrajiny loni v červnu liberalizovala mimo jiné dovoz její drůbeže, na který se v minulosti vztahovala kvóta 90 tis. tun ročně. Byla překročena již v roce 2021, kdy EU z Ukrajiny dovezla skoro 103 tis. tun drůbežího masa, tedy 13 % objemu celkového dovozu. Ukrajina tak zaujala v importním žebříčku druhé místo hned za Brazílií (252 tis. tun a 32% podíl na celkovém dovozu).

Import drůbežího masa z Ukrajiny během letošního ledna až července meziročně stoupl o 86 % na skoro 144 tis. tun, vyplývá z údajů Evropské komise. To výrazně zvýšilo nabídku na evropském trhu, kde cena kuřecích prsních řízků značně klesla, což zdejší producenty poškozuje, varuje Asociace evropských zpracovatelů drůbeže a obchodu (AVEC).

Dovoz drůbežího masa do Evropské unie za letošní leden – červenec meziročně vzrostl o 9,3 % a mírně přesáhl 535 tis. tun. Hodnota vzrostla o 14,1 % na 1,3 mld. eur. Brazílie zvýšila dodávky meziročně o 7 % na téměř 184 tis. tun (více než třetina objemu souhrnného dovozu), Ukrajina využila otevření unijního trhu a zvedla dodávky o více než čtyři pětiny na 144 tis. tun (podíl 27 %). O více než pětinu se zvýšil dovoz z Thajska.

Ukrajina patří mezi deset největších světových producentů kuřecího masa, jehož letos podle podzimní prognózy amerického ministerstva zemědělství vyrobí 440 tis. tun proti loňským 419 tis. tun.

Největším vývozcem drůbežího masa v EU je Polsko, které ho loni exportovalo téměř 1,6 mil. tun, následované Nizozemskem s objemem necelých 1,4 mil. tun. Třetí místo patří Německu se 481 tis. tun, vyplývá ze statistik Asociace evropských zpracovatelů drůbeže a obchodu (hmotnost jatečně upravených těl). Největší vývozci zároveň vykazují nejvyšší míru soběstačnosti. V Polsku tento ukazatel v období 2017 – 2022 vzrostl lze 240 na 283 %, v Irsku z 93 na 103 %. V Maďarsku mírně klesl ze 127 na 125 %. Z velkých zemí musejí dovážet Francie (soběstačnost 81 %) a Německo (97 %). Česko patří k zemím s nejnižší mírou soběstačnosti (68 %).

Spotřeba na hlavu

Ve 27 zemích EU se v přepočtu na jednoho obyvatele a rok spotřebuje 23,4 kg drůbežího masa. Mezi jednotlivými členy ale existují značné rozdíly – od zhruba 20 kg na Slovensku (v roce 2021) po skoro 38 kg v Portugalsku, 36 kg v Irsku a 34 kg v Maďarsku. Nad unijním průměrem je také Česko, pro které AVEC udává 26 kg.

Co plyne z poslední americké prognózy

Americké ministerstvo zemědělství (USDA) v říjnu zveřejnilo svůj pravidelný pololetní výhled pro globální trh kuřecího masa. Jeho produkce podle něj naváže na vzestupný trend z předchozích let a příští rok by měla činit 103,3 mil. tun ve srovnání se 102,3 odhadovanými letos. Vyšší výroba v USA a Brazílii v roce 2024 i v několika středně velkých zemích bude kompenzovat očekávaný pokles v Číně. Tu z předchozího prvního místa v globálním produkčním žebříčku už loni vystřídala Brazílie. K vyšší produkci a následně vývozu přispěje také zotavení v důležitých produkčních zemích po rozsáhlé nákaze ptačí chřipkou – Argentině, Chile, Evropské unii, Turecku a Jižní Africe, zdůrazňuje USDA.

Předmětem mezinárodního obchodu letos bude 13,6 mil. tun kuřecího masa (měřeno objemem vývozu), příštím roce objem poprvé přesáhne 14 mil. tun. Skoro 36 % připadne v roce 2024 na brazilské dodávky (přes 5 mil. tun proti 4,8 mil. tun letos). Druhé místo mezi exportními velmocemi náleží USA (letos i příští rok přes 3,3 mil. tun), na třetím místě zůstává Evropská unie (mírně přes 1,7 mil. tun). Více než milion tun kuřecího masa ročně už třetí rok po sobě dodá na mezinárodní trhy Thajsko.