Sklizeň jablek v EU: Letošek ve znamení poklesu

V Evropské unii se podle předpovědí letos sklidí 11,4 mil. tun jablek, což bude ve srovnání s předchozí sezónou o 3,3 % méně. Současně by to mělo být o symbolických 0,3 % více, než činí roční průměr za předchozích 10 let.

Červnová prognóza pro světový trh s čerstvými jablky, kterou na letošní zveřejnilo americké ministerstvo zemědělství, počítala s meziročním poklesem o 5,2 % na 78,4 mil tun, a to hlavně kvůli zhruba pětimilionovému propadu v Číně, největším producentem. Pro Evropskou unii, které patří druhé místo, předpovídala mírný růst na skoro 12,8 mil tun. Ale pak přišla letní vedra, sucho a někde i krupobití a američtí experti mohou svůj optimistický výhled pro EU odepsat.

Světová asociace producentů jablek a hrušek (WAPA), jejíž sekretariát sídlí v Bruselu přišla s upravenou předpovědí začátkem srpna, s jejímiž údaji se v zásadě dále pracuje, byť jednotlivé členské země EU během září varovaly před ještě větším poklesem.

Mírná zima v Evropě způsobila horší opylení v jarních měsících. Pak se dostavila letní vedra provázená suchem, jež postihla v EU rozsáhlé pěstební plochy, a to v různých obdobích roku. Portugalsko a Španělsko postihlo suchu na jaře, zatímco severní a severovýchodní oblasti EU trpěly nedostatkem vláhy během června a července.

Také sadařům stouply výrazně náklady na energii, hnojiva, přípravky na ochranu proti různým chorobám, na mzdy i na logistiku. Proto lze předpokládat, že bude omezen rozsah skladování, naopak více jablek půjde na průmyslové zpracování, např. na výrobu džusů, moštů či přesnídávek, část produkce odkoupí soukromé palírny. Dosud platilo, že na přímou konzumaci bylo určeno přibližně 60 % sklizně, zbývající dvě pětiny k průmyslovému zpracování.

Dvouciferný pokles ve střední Evropě

Největším producentem čerstvých jablek v EU je dlouhodobě Polsko. Loni na něj připadaly skoro dvě pětiny unijní sklizně, letos by to mělo být kolem 35 %. Letošní sklizeň se tam odhaduje na zhruba 4 mil. tun (WAPA udává 3,9 mil. polský statistický úřad GUS 4 mil. tun). Je to o 11 % méně než v uplynulém roce, přičemž polský Svaz sadařů začátkem září nevyloučil, že pokles bude ještě hlubší. Pro polské sadaře byl tradičně klíčový trh v Bělorusku a Rusku, kam ale s ohledem na západní sankce přestali loni vyvážet. Jejich relativně levná produkce se tak tlačí hlavně na unijní trh, Česko nevyjímaje.

WAPA ve své zprávě letos v Česku počítá s meziročním poklesem sklizně na zhruba 103 tis. tun (bez sektoru domácností). Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k prvnímu září, tedy skoro měsíc poté, kdy svoji zprávu zveřejnila WAPA, produkci odhadl na necelých 101 tis. tun, což by bylo o 27 % méně než loni a ve srovnání s pětiletým průměrem o 18 % méně. Naopak sklizeň hrušek by měla stoupnout o 28 % na 9500 tun, což by bylo nejvíce od roku 2015, kdy činila 10 tis. tun.

Menší sklizeň podle zprávy zmíněného ústavu ovlivnilo chladné jarní počasí, některé oblasti postihlo krupobití a delší období vysokých teplot a sucha. K tomu se řadí také omezení výměry sadů, jichž pěstitelé přes zimu vykáceli 11 % kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování. Celková výměra ovocných sadů v ČR dle šetření ČSÚ zaznamenala v roce 2022 pokles o 580 ha na 15 419 ha, z toho produkční sady dosahují výměry 11 437 ha, což představuje meziroční pokles o 6,5 %. Věková struktura těchto sadů není optimální – v roce 2022 podíl přestárlých sadů činí 40,6 %, zatímco podíl mladých výsadeb dosahuje 17,2 %. Od roku 2015 dochází k výrazným redukcím výměry sadů. Důvodem klučení je již zmíněná špatná ekonomická situace českého ovocnářství v posledních letech, konstatuje poslední situační zpráva českého ministerstva zemědělství.

Ještě hůř je na tom Slovensko, jež kvůli nepřízni počasí letos očekává nejslabší sklizeň jablek (ale i hrušek a meruněk) za posledních sedm let, informoval tamní Státní zemědělský kontrolní a zkušební ústav. Sklizeň jablek na Slovensku by podle WAPA letos měla proti loňsku klesnout o 16 % na 27 tis. tun.

Ve střední Evropě se dynamickým růstem produkce vymyká Maďarsko, země, jež podle spotřeby čerstvých jablek na obyvatele patří ke světové špičce. Nejvyšší konzumaci vykazuje Turecko, kde v roce 2020 činila 35,7 kg, těsně následované Albánií a třetím Maďarskem.

Tuzemská konzumace na obyvatele podle ČSÚ stoupla z 19,1 kg v roce 2012 na 25,2 kg v roce 2021.

Nejvíce v EU vyváží Itálie

Evropským exportním šampionem dlouhodobě je Itálie dodávající na zahraniční trhy v dlouhodobém průměru přes 900 tis. tun čerstvých jablek ročně. Vývoz v roce 2021 dokonce mírně přesáhl milion tun, loni to bylo 913 tis. tun. Druhé místo náleží Francii (přes 444 tis. tun v roce 2021 a 403,5 tis. tun loni), na třetím místě v rámci Evropské unie je Polsko (421,7 tis. tun v roce 2021 a 316,7 tis. tun loni). Uvedené údaje zahrnují veškerý export, tedy i ten v rámci EU.

Nabídku na světovém trhu čerstvých jablek výrazně ovlivňují nejen Čína a USA, ale také země na jižní polokouli – Nový Zéland, Chile, Jižní Afrika.

Svět přichází jablkům na chuť

Nejvíce čerstvých jablek ve světě dováží Německo. Loni to bylo přes 727 tis. tun. Druhé místo patří Indonésii (618 tis. tun), třetí Británii (540 tis. tun). Významným odběratelem zůstává Rusko (loni přes 443 tis tun), které část objemu nadále importuje z EU přes třetí země.

Statistiky potvrzují, že svět přichází jablkům na chuť. Poptávku táhne, jak lze předpokládat, Čína, kde konzumace od roku 2019 do loňska vzrostla o dvě pětiny na 45 mil. tun. To představuje 54,5 % globální spotřeby (před 4 lety to bylo 45 %). Skoro o čtvrtinu stoupla roční spotřeba v Turecku, naproti tomu v USA stagnuje kolem 3,8 mil. tun.

Mezi 10 největších trhů (podle objemu spotřeby) náleží také Indie, následovaná Ruskem, Íránem, Ukrajinou, Brazílií a Mexikem.

V EU se sklidí také méně hrušek

Nižší bude letos v Evropské unii také sklizeň hrušek. WAPA předpověděla 1,75 mil. tun ve srovnání s loňskými 2 mil. tun. Pokud se tato prognóza naplní, půjde o druhou nejnižší sklizeň za posledních 10 let.

Produkci v posledních letech zvýšily Nizozemsko a Belgie, kde se rozšířily plochy sadů. Nejhlubší propad loni kvůli mrazům a povodním postihl Itálii, a to o 63 % na 187 tis. tun.