Globální retail čeká přechod z 1D kódů na 2D kódy. Od roku 2027

Systém standardů pro automatickou identifikaci, sběr a sdílení dat GS1 se vyvíjí již padesát let. U nás je využíván 40 let. A nezdá se, že by se po půl století vyčerpal. Více CEO GS1 Czech Republic Pavla Cihlářová.

GS1 má lokální zastoupení ve 116 zemích světa. Jednotlivé národní organizace mají silné expertní zázemí a jsou schopny efektivně podporovat implementaci napříč jednotlivými trhy i sektory. GS1 dnes disponuje globální platformou, která umožňuje dohledat a ověřit platnost identifikace již více než 380 milionů unikátních produktů.

Na počátku bylo označování zboží za účelem rychlého odbavení na kasách. Standardizace se časem posunula i do oblasti datové komunikace mezi obchodními partnery. Nejdříve transakčních dat, pomocí elektronické výměny dat EDI, a nejnověji i kmenových dat. Jak si stojí tuzemský trh ve standardizovaném sdílení dat o produktech mezi dodavateli a odběrateli?

Výměna obchodních dokumentů formou standardní EDI komunikace je součástí českého retailu již od druhé poloviny 90. let. Samozřejmě i v této oblasti se za ta léta mnoho událo, vývoj šel od relativně jednoduchých elektronických objednávek až po současnou poměrně robustní, ucelenou EDI komunikaci, která prakticky eliminuje používání papírových dokladů. Naším prioritním projektem je datová synchronizace produktových dat, GDSN. Jde o implementaci standardu pro elektronické katalogy, který posunuje sdílení dat o produktech na novou, kvalitativně i technologicky vyšší úroveň.

Globální standardizační organizace GS1 nedávno představila plán postupného zavádění dvoudimenzionálních kódů do maloobchodu. Kdy by k němu mělo dojít a v čem spočívá smysl migrace na 2D kódy?

Dvoudimenzionální kódy nejsou v retailu zcela neznámým pojmem. Ovšem plán, který GS1 nyní představila, je převratný z pohledu plošné akceptace 2D kódů na pokladnách. Občas se setkávám s názorem, že to není nic tak převratného, protože pokladní skenery v mnoha případech jsou už dnes schopny snímat 2D kódy nebo lze tuto funkcionalitu nahradit přidáním ručního skeneru k pokladně, tak jako je to obvyklé například v hobby marketech.

Nicméně přechod na 2D kódy v retailu není jenom o schopnosti snímat kódy na pokladnách. Je to opět o datech, pokladní systémy musí umět nejenom data načíst, ale optimálně také zpracovat a využít. Důvodem migrace na novou generaci kódů je potřeba snímat i další informace, ne jenom identifikační číslo GTIN, ale také šarži, datum použitelnosti a možná i další atributy, které budou důležité pro životní cyklus výrobku, pro jeho správné použití nebo budoucí recyklaci.

Jaké budou přínosy migrace pro zákazníka?

Jak jsem naznačila, jedním z hlavních přínosů pro spotřebitele bude informační komfort spojený například s příjemným zákaznickým zážitkem. Již dnes je mobil pro poměrně velkou skupinu spotřebitelů běžným prostředkem k realizaci nákupu. Plošné využívání 2D kódů v kombinaci se standardem GS1 pro digitální link tento způsob nakupování zcela jistě ještě více zpopularizuje. V této souvislosti je potřeba mít na zřeteli fakt, že se bavíme o nákupním chování v horizontu 5 až 10 let. Tedy o spotřebiteli, který je dnes klidně teenager.

Tento přechod má za sebou již jiný sektor, ve kterém je GS1 aktivní – zdravotnictví. Kdy k němu došlo a jaké jsou zkušenosti?

Ano, je pravda, že z pohledu snímání 2D kódů na pokladnách jsou dneska lékárny nejpokrokovějšími retailovými jednotkami. Prakticky každý lék na předpis je v momentu prodeje verifikován prostřednictvím načtení standardizovaných dat z kódu GS1 DataMatrix na obalu. Je to příklad jedné z mnoha aplikací, které mohou být navázány na novou generaci datových nosičů. Je to také dobrý příklad, který ukazuje, že nejde o raketovou vědu. Důležitá je smysluplnost řešení nebo efektivita implementace, kterou technologie umožňuje. Schopnost vytěžit maximum z dat, která získáte. To vše za předpokladu, že panuje na trhu nebo v sektoru shoda na datovém obsahu, a že jsou používány optimálně globální standardy. Jedině tak můžeme vůbec uvažovat o nějaké rozumné míře interoperability, udržitelnosti z pohledu obchodní komunikace napříč trhy.

Pokud jde o zkušenosti s automatickým sběrem dat, nemyslím si, že je nějaký rozdíl v tom, jaký datový nosič snímáte. Pozitivní nebo negativní zkušenost se váže k efektivitě celého procesu. Záleží na tom, jestli se daří získat potřebná data v kvalitě, kterou potřebujete, zda je řešení spolehlivé, s rychlou odezvou, a hlavně zda splňuje očekávání, se kterým bylo implementováno.

Nakolik bude migrace na 2D kódy pro trh náročná?

Migrace bude samozřejmě klást na jednotlivé obchodní partnery rozdílné nároky. Všichni pravděpodobně budou potřebovat modernizovat HW a SW vybavení. Často půjde i o změnu procesů, protože například ve výrobě bude potřeba kódovat dynamická data, která vznikají na konci výrobní linky. Obecně budou muset IS umět pracovat s větším objemem dat. Nicméně si myslím, že migrace bude pro všechny příležitostí, a že benefity budou převažovat. Půjde zejména o lepší řízení zásob i prodejů, možnost efektivněji bránit plýtvání potravinami a v neposlední řadě to bude mít dopad do komunikace se zákazníkem. 2D kódy totiž mohou například nést link na digitální informace nejrůznější povahy, variabilní a flexibilní podle povahy produktu a cílové skupiny. V tom je bezesporu jeden z hlavních půvabů této nové generace identifikační technologie. Datový nosič, umístěný na obalu výrobku, bude schopen za předpokladu dodržení určitých pravidel a standardů, předat různé informace konkrétním obchodním partnerům nebo institucím na trhu, aniž by bylo nutno jej měnit.

Připravuje GS1 Czech Republic v této souvislosti nějakou podporu svým více než 9500 registrovaným členům?

Samozřejmě, že ano. Tak jako to děláme u všech jiných zaváděných standardů. Já osobně nejsem příznivcem velkých kampaní kolem nových technologií nebo „převratných novinek“ dílčího charakteru. Myslím si, že zásadní je vnímat standardy jako něco, co se vyvíjí, a co je možné využívat v souladu s potřebami uživatelů nebo celého trhu. Záleží na úrovni ekonomiky, na vyspělosti trhu, na správném načasování implementace konkrétních řešení. To se už v minulosti mockrát ukázalo jako hlavní klíč k úspěchu. Využívání jednotlivých standardů musí být pro daný trh relevantní, pak je šance, že přinese očekávané výsledky a benefity.

Abych se vrátila k otázce, není nutné, abychom za každou cenu nutili do využívání 2D kódů všechny uživatele. Je pouze na nich, aby se rozhodli, co je pro ně a jejich byznys to pravé. Pokud se však rozhodnou, že 2D kódy chtějí využívat, mohou počítat s plnohodnotnou podporou ze strany GS1. Kromě toho je naším úkolem edukace napříč trhem i sektory. Chceme přinášet dostatek podnětů, příkladů správné praxe a motivovat uživatele k rozvoji tím správným směrem – k interoperabilitě, vizibilitě a udržitelnosti. GS1 Czech Republic chce být v tomto směru důvěryhodným partnerem a platformou pro inovativní přístup k řízení procesů v celém dodavatelském řetězci a ve všech relevantních sektorech průmyslu. Upřímně doufám, že se nám to daří.

Jak jsou standardy GS1 nápomocny v e-commerce?

V posledních zhruba deseti letech se na toto téma vedla řada diskusí. Na začátku se zdálo, že retail a e-commerce budou dva rozdílné světy, které spolu svedou bitvu o rozdělení trhu. Dnes víme, že tomu tak není. Hranice mezi klasických a digitálním obchodem prakticky neexistuje. Standardy, které jsou zavedeny v kamenném obchodě, jsou využitelné i v tom digitálním, mnohdy s větším potenciálem, než bychom na počátku čekali. Standardy GS1, resp. jejich vývoj zareagoval na potřeby e-commerce standardním způsobem, stejně jako reaguje na potřeby ostatních sektorů. Pozitivní vliv e-commerce na rozvoj standardů je zřetelný zejména v oblasti globálních registrů.

Kde vnímáte hlavní potenciál standardů do budoucna?

Možnosti, které nám standardy GS1 nabízejí, jsou aktuálně využívány jen přibližně z 50 %. V řadě implementací možná ještě méně. Jejich potenciál je již nyní daleko vyšší. Zatím uživatelé umí relativně dobře využít identifikaci, automatický sběr dat a sdílení transakčních dat. V budoucnu však budou muset s daty umět daleko lépe pracovat, budou se muset naučit zpracovávat násobně větší objemy dat, a hlavně budou potřebovat ze získaných dat vytěžit mnohem více pro vlastní efektivitu. Velmi pravděpodobně to bude souviset s požadavky, které na celý dodavatelský řetězec bude klást cirkulární ekonomika. Není to tedy jenom o potenciálu standardů, ale také o schopnosti uživatelů.

V čem spočívá úspěch Systému GS1 v maloobchodě i v jiných sektorech, kam postupně expandoval?

Myslím si, že za úspěšností Systému GS1 stojí hned několik aspektů. Jde o komplex standardů, které jsou škálovatelné. Uživatelé mohou začít od „jednoduché“ základní identifikace svých produktů a s rozvojem výrobního programu, služeb nebo v návaznosti na růst firmy postupně implementují i další, sofistikovanější standardy. Roli hraje také fakt, že standardy GS1 se neustále vyvíjejí. Celá globální organizace je řízena uživateli a je tudíž schopna reagovat na vývoj potřeb trhu, retailu i dodavatelů. A v konečném důsledku i koncových spotřebitelů.

Je dobré říci, že jsme se také naučili existující standardy lépe propagovat. Před nějakými dvaceti lety jsme to prakticky nemuseli dělat. Příležitostí bylo spousta a uživatelé nám sami klepali na dveře. Dnes se snažíme využívat různé marketingové nástroje k tomu, abychom šířili povědomí o již existujících standardech, zejména v sektorech, které nejsou zrovna těmi tradičními.

Jakým způsobem se standardy GS1 vytvářejí?

Standardy GS1 jsou v jistém slova smyslu živým organismem. Jsou vyvíjeny vždy na základě reálných potřeb trhu nebo v poslední době i pod vlivem chystaných regulací, zejména ze strany EU. Stále častěji je organizace GS1 proaktivním hráčem a snaží se s předstihem hledat a vyhodnocovat příležitosti pro využití svých standardů.

Za léta existence má globální organizace vypracované přesné a funkční postupy pro tvorbu a údržbu standardů. Proces je relativně rychlý, i když se na něj podílí velké množství pracovních skupin. V tzv. GSMP (Global Standards Management Process) jsou zapojeny stovky expertů, jak z uživatelských firem, tak i z národních organizací GS1. Důraz je kladen také na průběžnou kontrolu konzistence standardů, což je vzhledem k jejich rozsahu a komplexitě kriticky důležité.