Hodnocení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace českými spotřebiteli je stále pod celosvětovým průměrem.
I přesto, že vyhlídky do budoucnosti nejsou příliš příznivé, přeci jen důvěra ve vývoj v nastávajících měsících mírně vzrostla ve srovnání s posledním čtvrtletím minulého roku. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos provedeného koncem března mezi více než 1 000 respondenty ve věku od 18 do 65 let.
Rostoucí ceny, hrozba chudoby a mezinárodní vojenský konflikt jsou tři největší obavy českých spotřebitelů.
V obavách z inflace je Česko na sedmém místě z celkem 39 zkoumaných zemí celého světa, v obavách z chudoby a sociální nerovnosti na osmém místě a ve strachu z vojenského konfliktu na druhém místě (na 1. místě je Slovensko, na 3. Polsko a na 4. Německo).
Ve srovnání se světem, a i řadou zemí Evropy, je Česká republika zemí s vysokou mírou sociálního zabezpečení, dobrým vzdělávacím systémem, kvalitní a dostupnou zdravotní péčí a nízkou úrovní kriminality.
Oproti zemím západní Evropy se obyvatelé České republiky méně obávají imigrace či klimatické změny.
Inflace stále vysoká, nicméně mírně klesá
Meziroční míra inflace dosáhla v březnu 2023 hodnoty 15 % a drží se tak stále rekordních hodnot. Ceny se nejvíce zvyšovaly v kategorii potravin a energií. Naopak u cen pohonných hmot můžeme sledovat meziroční pokles, což je však způsobeno nízkými cenami benzínu a nafty.
Pokles reálných mezd pokračuje
Vysoká míra inflace má negativní dopad na reálné příjmy domácností, zejména domácnosti zaměstnanců. I přes zrychlující se růst nominálních mezd dochází již od 4. čtvrtletí 2021 k meziročnímu poklesu reálných mezd. Mírný nárůst nominálních mezd od druhého čtvrtletí 2022 umožnil stabilizaci propadu jejich reálné hodnoty.
Domácnosti kompenzují propad reálných příjmů utrácením úspor. Pokračuje pokles reálné hodnoty vkladů domácností v bankách, který začal v lednu 2022, a od března 2022 klesá i nominální hodnota netermínovaných vkladů. Domácnosti zaměstnanců tak kompenzují pokles svých reálných příjmů čerpáním úspor.
Maloobchodní tržby dále klesají
Kvůli poklesu reálných příjmů kupují domácnosti menší objem výrobků a služeb. Reálná výše maloobchodních tržeb klesá od dubna 2022. V únoru se meziroční propad maloobchodních tržeb mírně zmírnil na -5,3 %.
Ceny bydlení a potravin jsou pro spotřebitele kritické. Protože náklady na bydlení a potraviny představují 45 % příjmů průměrné domácnosti, jsou spotřebitelé na nárůst cen v těchto oblastech nejvíce citliví. Zejména u nízkopříjmových domácností může i malý nárůst cen představovat výrazné zhoršení kvality života. 40 % domácností by rádo dále snížilo své výdaje za bydlení, nicméně už nemají jak – méně vařit, svítit a topit již nedokážou. Oproti tomu další úspory v oblasti výdajů na potraviny jsou pro většinu domácností představitelé – zejména v ještě vyšším využíváním akčních nabídek v obchodních řetězcích.
Energie jsou stále hrozba, domácnosti se však uklidňují
I když se domácnosti stále silně obávají dalšího růstu cen spojených s bydlením (energie, hypotéky), míra těchto obav je přeci jen nižší než v uplynulých čtvrtletích. Informace o poklesu cen na mezinárodních trzích a přísliby distributorů elektrické energie o budoucím poklesu cen měly uklidňující efekt.
Ve srovnání s prosincem 2022 ze zvýšila vůle spotřebitelů hledat úspory v oblasti poštovních a telekomunikačních služeb. To se může jevit jako překvapivé, protože ceny se v kategorii Pošta a telekomunikace zvyšovaly výrazně méně než v jiných kategoriích (meziročně o „pouhých“ 2,5 % v březnu 2023).
Blýská se na lepší časy
Již druhým čtvrtletím za sebou klesá počet spotřebitelů, kteří očekávají, že výdaje jejich domácností dále porostou. To může být dáno jak očekáváním zmírnění inflace, tak předpokladem nutnosti dalších omezení ve výdajích domácností. Navíc jsou Češi i optimističtější ohledně budoucí finanční a ekonomické situace, než byli v prosinci.
Nezaměstnanosti se Češi neobávají. Důvěra v udržení zaměstnání je v České republice nad světovým průměrem.
Strach z chudoby je strachem z poklesu komfortu. Pro průměrnou domácnost je strach z chudoby spíše stále „jen“ strachem ze snížení dosavadní míry komfortu než strachem z upadnutí do situace hmotné nouze. 20 % domácností v produktivním věku nemá vůbec žádnou finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů či ztráty příjmu. Více než polovina domácností má v bankách uloženou rezervu menší, než jsou tři měsíční příjmy domácnosti; pro tyto domácnosti je obtížné vyjít se svými příjmy, a proto často čerpají ze svých zbývajících úspor.
Míra pociťovaného štěstí dále klesá
Míra pociťovaného štěstí dosáhla svého vrcholu v roce 2018 jako důsledek dlouhodobého ekonomického růstu. V roce 2020 došlo k prvnímu poklesu kvůli zdravotnímu a finančnímu ohrožení spojeným s COVID-19. V roce 2022 a 2023 pocit štěstí dále klesá kvůli poklesu reálných příjmů domácností a strachu z nepříznivého vývoje ekonomiky.
Napsat komentář