6 z 10 lidí očekává, že i v následujících měsících bude pokračovat růst jejich útrat. Nicméně je patrný pokles těchto obav, což může být signál vracející se spotřebitelské důvěry.

České spotřebitele stále nejvíce trápí inflace a s ní související chudoba a sociální nerovnost, a mezinárodní vojenský konflikt. Obavy týkající se zdraví vzrostly v souvislosti s nedostatkem léčiv, nicméně jsou stále pod úrovni obav v období koronavirových lockdownů.

Výsledky prosincové vlny Ipsos Consumer Sentiment Tracker ukazují, že nepříznivá finanční situace řady domácností zapříčiněná rekordně vysokým nárůstem cen přetrvává, nicméně situace se ke konci roku stabilizovala a rok 2023 je spojen s mírným optimismem.

1. Rostoucí ceny, riziko chudoby a hrozba mezinárodního vojenského konfliktu jsou tři hlavní obavy spotřebitelů v České republice. Od září výrazně narostly obavy spojené s dostupností zdravotní péče, které souvisí s omezenou dostupností některých základních léčiv.
2. I přes veškeré obtíže posledních let patří Česká republika stále k těm ekonomicky vyspělým zemím světa, které mají vysokou úroveň sociálního zabezpečení: kvalitní a dostupnou zdravotní péči, sociální systém pokrývající většinu nepříznivých životních situací, relativně nízkou úroveň kriminality, dostupný vzdělávací systém.
3. Míra meziroční inflace mírně klesla a stabilizovala se. Poté, co v září dosáhla 18 %, což byla rekordní hodnota za více než 25 let, poklesla míra meziroční inflace v prosinci na 16 %. Nadále výrazněji rostly ceny v oblasti potravin, zdravotnictví a komunikace, naopak poklesly ceny energií a pohonných hmot.
4. Průměrná výše hrubé mzdy dosáhla 39 858 Kč, což znamená meziroční pokles reálných mezd o 11,5 %. Díky mimořádným valorizacím penzí poklesly reálné příjmy domácností zaměstnanců více než reálné příjmy domácností důchodců, které meziročně zůstaly přibližně stejné.
5. Pokles reálné výše úspor domácností pokračuje, nicméně se zmírňuje. Domácnosti tak stále do určité míry kompenzují pokles svých reálných příjmů čerpáním úspor, které nahromadily v průběhu omezených možností utrácení v covidových lockdownech.
6. Reálné tržby v maloobchodu dále padají. Již od května nakupují domácnosti menší objem zboží a služeb, i když za ně kvůli rostoucím cenám zaplatí více. V listopadu dosáhl pokles reálných maloobchodních tržeb 7 %.
7. Návrat spotřebitelské důvěry je na obzoru. Pro příští rok domácnosti očekávají nižší nárůst cen, s čímž spojují naději v to, že se budou moci vrátit ke svým obvyklým spotřebním vzorcům – že si dopřejí o něco více než nyní.
8. Výdaje na bydlení a potraviny představují kritické oblasti pro řízení cen. Jejich souhrnná výše představuje přibližně 45 % výdajů domácností a spotřebitelé jsou přesvědčeni o tom, že navyšování cen právě v těchto oblastech má výrazný dopad na kvalitu jejich života. I proto nemají moc pochopení pro navyšování cen v těchto oblastech – v případě energií i kvůli rekordním ziskům jejich dodavatelů.
9. Pětina českých domácností nemá žádnou finanční rezervu pro případ nenadálých výdajů nebo výpadku příjmů. 60 % českých domácností má finanční rezervu menší než tři měsíční příjmy domácnosti.
10. Inflace ovlivnila i Vánoce. Aby si české domácnosti udržely loňský standard, musely utratit více peněz. Téměř třetina domácností pak z finančních důvodů za Vánoce utratila menší částku než loni.

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 01-02.2023…