Maso je historicky základní potravinou člověka

Problémy trhu masa a masných výrobků pohledem profesionálů. Meating 2022, vrcholné setkání představitelů masného průmyslu, se letos uskutečnil již po dvanácté 8. listopadu 2022 v OREA Congress Hotel Brno. Setkání se zúčastnilo přes 420 profesionálů z firem i odborných škol z oblasti masného průmyslu.

Meating 2022 otevřel celou řadu témat. Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky zdůraznila, že zpracování masa a masných výrobků patří mezi energeticky velmi náročná odvětví a hrozí, že by se čeští výrobci mohli stát nekonkurenceschopnými.

Zmínila se také o českých cechovních normách, kde je aktuálně registrováno 2 211 výrobků od 357 výrobců potravin, 10 výrobců krmiv a 12 chovatelů zvířat. České cechovní normy evidují 175 výrobků pro výsekové maso, 785 pro masné výrobky celkem od 36 výrobců.

Martin Štěpánek z Ministerstva zemědělství se zaměřil na novelizaci legislativy. V přednášce se zabýval také ochranou názvu masa a masných výrobků ve vztahu k alternativním potravinám (imitacím), harmonogramem legislativních předpisů v EU pro rok 2023, rozsahem označování potravin na etiketách, podporou zpracování zemědělských produktů, zvyšováním konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu a podporou energie v rámci titulu „Dočasný krizový rámec“.

Evropa hledá nové cesty výživy

Adéla Paďourková, zástupce Agrární komory ČR v EU, se zaměřila na evropskou Zelenou dohodu, jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Evropská komise tvrdí, že současné vzorce spotřeby potravin jsou neudržitelné jak z hlediska zdraví, tak z hlediska životního prostředí. Průměrný příjem energie, červeného masa, cukrů, soli a tuků v EU překračuje doporučené hodnoty, zatímco spotřeba celozrnných obilovin, ovoce a zeleniny, luštěnin a ořechů je nedostatečná. Zásadní oblast výzkumu se bude týkat mikrobiomu, potravin z oceánů, městských systémů zajišťování potravin, jakož i zvýšení dostupnosti a množství zdrojů alternativních bílkovin. Kroky EU se budou zaměřovat na emise ze živočišné výroby, na snížení antibiotik o 50 %, na nové označování výrobků. Dalším cílem je rozšířit ekologické zemědělství na 25 % orné půdy. Do roku 2030 se mají snížit pesticidy o 50 %, hnojiva o 20 % a orná půda z produkce o 10 %. Odpady z potravin by se měli snížit o 50 %.

Maso napomohlo rozvoji myšlení

Josef Kameník z Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, poukázal na to, že maso bylo od počátku lidstva základní potravinou. Přispělo k rozvoji mozkových schopností díky řadě příznivých látek, které v rostlinné oblasti chybí. Jedná se o bílkoviny, esenciální živiny a vitaminy skupiny B zejména pak B12. Nezastupitelný je kreatin pro energetický metabolismus buněk, který hraje důležitou roli pro kognitivní funkce (paměť). Nedostatek vitaminu B12 v dětství má za následek narušený kognitivní vývoj, deprese, únavu a poškození nervů.

Na Josefa Kameníka obsahově navázali Jan Pivoňka a Rudolf Ševčík z VŠCHT. Zdůraznili důležitost živočišné výroby pro koloběh živin v přírodě a stabilitu ekosystémů. Zmínili se o udržitelných postupech výroby masa, mezi které počítají střídání pastvin včetně obnovy a regenerace, programy recyklace vody a energie, minimální používání chemikálií, pesticidů a antibiotik, ekologické zemědělství, krmení dobytka trávou (namísto obilím). Zdůraznili potřebu ochránit názvy potravin živočišného původu a zamezit implementaci hodnotících systémů, které diskriminují živočišnou výrobu včetně potravin živočišného původu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 12.2022…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.