Vnímání sebe sama ovlivňuje nákupní chování a skrze předměty a výběr služeb vytváří potvrzující zkušenosti vlastní identity.
Čím více předmět rezonuje s tím, co si o sobě myslíme, tím větší pravděpodobnost je, že se jím též budeme chtít obklopit.
Citát: “We know what we are, but not what we may be.” ― William Shakespeare
Naše identita hraje nenahraditelnou roli v tom, jak vidíme svět okolo nás a jak vnímáme sami sebe. Naše sociální přirozenost a vlastní identita nás pudí k tomu, abychom se obklopovali lidmi, kteří nás vidí tak, jak se chceme vidět my sami. Stejně tak je to s prostředím. Vyhledáváme prostředí, se kterým se identifikujeme. A samozřejmě součástí takových prostředí jsou i předměty, kterými se obklopujeme.
Výběr oblečení nebo restaurace je jednou z nejočividnějších reprezentací naší identity. Ve většině případů jsme schopni rozlišit alespoň směr, kterým se identita osoby ubírá, a to platí obzvláště u profesí. Právníky, účetní anebo strojaře uvidíte zřídkakdy v průběhu pracovní doby v růžových teniskách a tričku s mimozemšťanem narozdíl od stejně starých kreativců, kteří pobíhají po městě ve výstřední módě, vlajíce za nimi rozvázané tkaničky od bot. A zde lidové rčení “Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka” potvrzuje teorii.
S restaurací je to podobné. Vlastní identita a sebehodnota určuje popularitu vybraných míst či výrobků. Studie ukazují, že ti, kteří mají například menší sebevědomí si automaticky vybírají místa, která jsou méně populární a méně “cool” než ti, kteří mají sebevědomí velké a programově si vybírají místa, označována za populární.
Velká knihovna, malý obývák
Jedna z teorií vysvětluje, že poznáme dokonce charakter či povolání člověka z jeho prostředí. Dobrým příkladem může být studie sloužící pro studenty architektury, která posuzovala introvertnost či extrovertnost osoby na poměru velikosti jeho kuchyně vůči obývacímu pokoji a knihovně. Z tohoto průzkumu vyplývalo, že ti, kteří mají malou kuchyň a velkou knihovnu jsou v majoritním poměru introvertní, neboť jídlo a společenské události jsou méně důležité než čas trávený nad knihou. Na druhou stranu ti, kteří měli velké kuchyně a obývací pokoje byli spíše extroverti milující hromadná setkání a několik knih v obývacím pokoji spíše plnilo roli dekorací.
Sociální interakce
Podobně se vnímání naší vlastní identity promítá do sociálních interakcí. Identifikujeme-li se s tím, že jsme oko-potěšujícího vzezření, nebude nám připadat nápadně divné, pokud nám někdo složí kompliment s tím související. Na druhou stranu, pakliže sám sebe takto nevnímáme, budeme se v takové situaci pravděpodobně cítit nekomfortně až trapně. Přirozeně preferujeme a vyhledáváme společnost, která nás utvrzuje v našem vlastním mínění.
Racionalizace
Sociální postavení, a s ním často spojené finanční ohodnocení též hraje roli ve vnímání sama sebe. Jak utrácíme svoje peníze se od výše uvedených asociačních tendencí nijak neliší. Racionalizujeme si, co si zasloužíme na základě toho, jak se cítíme. To pak může vést ke tvoření vlastních sebenaplňujících proroctví, neboť naplňujeme právě to, jak se cítíme a kruh se uzavírá, že právě předměty, kterými se obklopujeme mají přímý dopad na to, jak se cítíme.
Napsat komentář