Více než dva roky s covidem a následně růst inflace a energetická krize přesypaly priority v benefitech.
Na přední příčky v benefitech se dostalo zdraví zaměstnanců, poprvé i to psychické. Úspěch slaví flexibilita práce spojená s prací z domova a možnost individuálně kombinovat práci a osobní život. Vysoká inflace a ceny energií přidaly letos do pestrého vějíře zaměstnaneckých výhod i benefity finanční.
Hlavní trend, kam se benefity pro zaměstnance ubírají, je jasný. Tmelí je pojem wellbeing, vytváření podmínek, aby se lidé cítili v práci dobře, aby je práce motivovala a měli šanci v ní žít kvalitní život.
Někdy se wellbeing zaměňuje se spokojeností v práci, ale wellbeing v práci je mnohem širší. Pracovní spokojenost sice je jeho součástí, ale spadají sem také vztahy s kolegy, nadřízenými, celé sociální prostředí a rovněž tzv. intrapersonální faktory. Například, nakolik nám práce připadá smysluplná, nakolik k ní přistupujeme autonomně a nakolik jsou naplňovány naše základní psychologické potřeby. Pracovní wellbeing má silnější vztah k odchodovosti, výkonu, engagementu a motivaci.
Wellbeing a psychické zdraví
Zkušenosti z pandemie potvrdily, že pokud mají lidé podávat dlouhodobě dobré výkony a uchovat si přitom psychické zdraví, potřebují pro to vytvořit podmínky, které wellbeing zahrnuje. „Krátkodobě je snaha po maximalizaci výkonu a upozadění osobních potřeb možná, dlouhodobě však neudržitelná. A to je to, co by si zaměstnavatelé měli uvědomit a rozhodnout. Jsme ti, kteří stojí o dlouhodobě spokojené zaměstnance? Nebo ti, kteří míří na výkon, a zaměstnanci se u nich dlouho neohřejí? Filozofii firmy je pak samozřejmě možné přizpůsobit firemní benefity, i když ty nejsou jediným způsobem, jak vůli pečovat o wellbeing zaměstnanců projevit,” říká Martina Vančurová, MBA, koučka z pražského Institutu Origanum.
Dobíjecí dny: výhoda pro lidi i zaměstnavatele
Po téměř třech letech pandemie, která zásadně změnila organizaci práce a během níž vzrostl počet lidí s vyhořením a stresem, se znovu dostává ke slovu požadavek na redukci pracovní doby a rozšíření sféry volného času. Experti na psychologii práce hovoří o dobíjecích dnech. O volnu navíc, které zaměstnanec může trávit podle svých potřeb a zájmů. Výsledkem je zlepšení fyzického a psychického zdraví zaměstnanců, protože o svém čase rozhodují sami, jsou více se svými rodinami. Dobíjecí dny vedou také ke zvýšení loajality, důvěry ve své zaměstnavatele a udržení vysokého pracovního výkonu a motivace.
Dobíjecí dny vyzkoušely firmy jako Disney, Google, Johnson & Johnson a Red Hat. Uvádějí, že jejich zaměstnanci cítili, že jejich společnosti jsou více „zaměřené na lidi“ tím, že implementují dny dobíjení, protože podporovaly wellness a umožnily jim dobít energii a znovu se soustředit. Kromě toho podle Beth Kaplanové, globální vedoucí vývoje a podpory lídrů ve společnosti Dassault Systèmes, tyto společnosti uznaly, že zaměstnanci se zdráhají požádat o volno pro duševní zdraví, i když tu možnost v benefitech nebo výběrem dovolené či neplaceného volna mají. „Některé společnosti nejen že umožnily svým zaměstnancům den volna na dobití; někteří jim dali celý týden. Většina, ale ne všechny, společnosti nabízející dny dobíjení, „vypnou“ najednou, zatímco jiné organizují dny dobíjení podle divize,“ říká Beth Kaplanová.
Podle ní dny dobíjení pomáhají duševnímu zdraví zaměstnanců a mohou zlepšit produktivitu a konečný výsledek. Win-win pro zaměstnance a společnost.
Co na to Česko?
Generální ředitel personální agentury Randstad Česká republika Jacek Kowalak na základě zkušeností z oboru uvádí, že je jen otázkou času, kdy se model kratšího pracovního týdne v Česku rozšíří a začne být zaměstnanci vyžadován. „Benefit, jako je čtyřdenní pracovní týden, bude pro firmy brzy velkou konkurenční výhodou. Podle našeho průzkumu Randstad Employer Brand Research čím dál více uchazečů bere při výběru zaměstnavatele v potaz work-life balance a firmy se tomu budou muset začít přizpůsobovat. Trend můžeme již nyní vidět v některých západních zemích, které jsou v testování zkráceného pracovního týdne před námi,“ vysvětluje Jacek Kowalak.
V Česku už pilotně a zatím pro určitou skupinu zaměstnanců zavedla od podzimu čtyřdenní pracovní týden například společnost Anect. „Při redefinici našich zaměstnaneckých benefitů jsme nejprve uvažovali nad konceptem neomezené dovolené, o kterém se v poslední době mluví stále častěji. Nakonec jsme se však přiklonili k navýšení volných dní, které lze kombinovat právě s možností zkrátit pracovní týden na 4 dny. Věříme totiž, že v tomto modelu si v průběhu roku odpočinou skutečně všichni naši zaměstnanci,“ říká HR ředitelka společnosti Anect Petra Marzini.
Napsat komentář