Světový trh s jablky Letos čeká rekordní sklizeň

Roční spotřeba jablek na obyvatele v tuzemsku dosahuje podle ČSÚ téměř 25 kg ve srovnání s přibližně 20 kg v roce 2011. Domácí sadaři nejčastěji pěstují odrůdy Golden Delicious, Idared a Jonagold.

Celosvětová sklizeň konzumních jablek se v letošním marketingovém roce zvýší o 1,2 %, absolutně asi o 1,2 mil. na rekordních 81,6 mil. tun. Je to skoro 7 % nad pětiletým ročním průměrem (2016/17 – 2020/21). Vyplývá to z pololetní předpovědi, kterou v červnu zveřejnilo americké ministerstvo zemědělství (USDA).

Čína jako největší producent (zhruba 55 % světové sklizně) by měla díky rozšiřování ploch přidat skoro milion tun, ale kvůli nepříznivému počasí se zhorší kvalita plodů. I když tam jabloňových sadů přibývá, někteří sadaři se začínají věnovat ovoci, které jim více vynáší, například třešním.

Marketingový rok v USA a Mexiku zahrnuje období od srpna do července následujícího roku, ve všech ostatních zemích na severní polokouli začíná v červenci a končí v červnu, na jižní polokouli se shoduje s rokem kalendářním (takže prognóza USDA se týká roku 2022).

V Evropské unii se čeká stagnace

Většina členských zemí Evropské unie dlouhodobě zaznamenává úbytek jabloňových sadů, jejichž celková výměra se během období 2010 – 2021 zmenšila z 523 tis. na 485 tis. ha, vyplývá z údajů Evropské komise. Skoro třetina uvedené výměry připadá na Polsko, přidá-li se Rumunsko, je to 44 %.

Sadů během uvedeného období přibylo v Německu, Rakousku, Portugalsku, Litvě a Lotyšsku. V ostatních členských státech nastal pokles, v Itálii jenom mírný, zatímco v Polsku, Maďarsku, Řecku, ale také v Česku hluboký.

Členské státy Evropské unie by měly podle americké předpovědi v marketingovém roce 2021/22 sklidit 11,9 mil. tun konzumních jablek, zhruba stejně jako v předchozím roce, ale podstatně méně než v roce 2018/19, kdy produkce činila 14,8 mil. tun. Ztráty v Itálii a Francii způsobené letošními jarními mrazy kompenzuje vyšší produkce polských, španělských a maďarských sadařů.

Podzimní předpověď Evropské komise na současnou sezónu byla mnohem optimističtější. Počítala s 10% růstem produkce na 12,5 mil. tun a 8% růstem vývozu. Její zpráva už tehdy upozornila na problém, který se s ještě větší vahou projevuje nyní – stoupající náklady na lodní přepravu a nedostatek kontejnerů. Nemluvě o tom, že také sadařům výrazně stouply náklady.

Dobré vyhlídky se rýsují pro tuzemské ovocnáře. Celkově by měli sklidit přes 156 tis. tun ovoce, což bude meziročně o 17 % více. Vyplývá to z odhadu, který v polovině června zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Sklizeň jablek dosáhne skoro 128 tis. tun, meziročně o 16 % více a 11 % nad pětiletým průměrem.

Vývoj ve vybraných zemích EU

Předběžnou analýzu shrnující vývoj v uplynulém roce předložila letos v březnu Evropská komise vycházející z dat Světové asociace producentů jablek a hrušek (WAPA). Zahrnuje sklizeň veškerých jablek (tedy i těch určených ke zpracování), přičemž její čísla se poněkud liší od národních statistik zveřejněných o něco později.

Němečtí sadaři podle Spolkového statistického úřadu loni sklidili zhruba milion tun jablek. Bylo to meziročně o 1,8 % méně, ale ve srovnání s dlouhodobým ročním průměrem za období 2011 – 2020 o 4,6 % více. Z uvedeného objemu připadá na konzumní jablka přes 764 tis. tun. Klíčovými produkčními oblastmi jsou Dolní Sasko, Svobodné a hanzovní město Hamburk (mající status spolkové země) a oblast kolem Bodamského jezera v Bádensko-Württembersku. Tato spolková země se podílí na celoněmecké sklizni více než 34 %, Dolní Sasko zhruba 29 %.

Produkce USA podle předpovědi klesne o 170 tis. na 4,3 mil. tun, což by bylo nejméně od marketingového roku 2012/13. Výnosy jabloní v některých státech ovlivnilo velké sucho, zatímco ve státě Michigan zase mrazy. Očekáváná nižší sklizeň se promítne rovněž do nižšího vývozu z USA, jehož objem 715 tis. tun bude nejnižší od roku 2007/08.

Významní hráči z jižní polokoule

Evropská unie podle americké předpovědi letos vyveze téměř 1,1 mil. tun jablek a téměř tolik bude exportovat také Čína, a to hlavně do jihovýchodní Asie (Thajska, Malajsie). Významným exportérem je také Írán.

Mezi desítkou největších světových exportérů se nacházejí tři země na jižní polokouli, které jsou důležitými dodavateli do zemí EU, zvláště v době, kdy se ztenčí zásoby její vlastní produkce. Trojice tvořená Jižní Afrikou, Chile a Novým Zélandem na zahraniční trhy v nynější sezóně dodá přes 1,6 mil. tun konzumních jablek, tedy více než celá Evropská unie nebo Čína.

Sklizeň jablek v Jižní Africe vzroste již čtvrtým rokem po sobě na rekordních 1,2 mil. tun. Zásluhu na tom mají jak rozšiřující se výměra ovocných sadů, tak vydatné umělé zavlažování v kombinaci s příznivými povětrnostními podmínkami. Země disponuje vysokými zásobami, takže se očekává, že její vývoz se zvýší o 6 % na 625 tis. tun.

V Chile, jež patří k důležitým dodavatelům na evropský trh, se předpokládaná sklizeň sníží o 50 tis. na zhruba milion tun. Výměra sadů v této jihoamerické zemi se neustále zmenšuje, neboť sadaři dávají přednost výnosnější produkci vlašských ořechů a třešní. Měl by pokračovat pokles exportu, tentokrát o 30 tis. na 610 tis. tun.

Sadařství se rozvíjí díky státní podpoře v Turecku, kde by sklizeň měla zůstat přibližně na úrovni předchozího marketingového roku, tedy kolem 4,3 mil. tun. Zato export meziročně stoupne přibližně o třetinu na 385 tis. tun a bude směřovat hlavně do Indie a arabských zemí.

Ruský dovoz v nynějším marketingovém roce klesne asi o 40 % na 480 tis. tun, země v globálním importním žebříčku přesto zůstane na prvním místě před Irákem a Indií. Čistý dovoz loni podle serveru marketing.rbc.ru (s odkazem a ruskou ovocnářskou unii) činil 612 tis. tun, z toho třetina pocházela z Moldavska a pětina ze Srbska, dalšími dodavateli byli mj. Ázerbájdžán nebo Turecko.

Nejúspěšnější vývozce v EU je Itálie

Pokud jde o jednotlivé evropské vývozce, první místo patří Itálii, která loni exportovala skoro 999 tis. tun konzumních jablek, z toho za hranice EU přes 380 tis. tun. Bylo to o 8 % více, než činil roční průměr za období 2015 – 2019. Polsko loni celkem vyvezlo skoro 803 tis. tun, z toho mimo EU 369 tis. tun. Ve srovnání s ročním průměrem za období 2015 – 2019 to představuje zhruba 30% pokles. Z toho plyne, že skoro 70 % vývozu z EU obstarávají dvě uvedené země.

Největším odběratelem evropských pěstitelů byl loni Egypt, který dovezl 272 tis. tun, což je skoro o dvě pětiny více než v ročním průměru za období 2015- 2019. Druhé místo patří Británii, na třetím místě zůstává Bělorusko (odtud se blíže nespecifikovaná část reexportuje do Ruska), které loni z EU dovezlo necelých 120 tis. tun. Ovšem v období 2015 – 2019 to bylo v průměru skoro 324 tis. tun.

Polští sadaři v posledních letech s podporou státu investovali do rozšíření ploch i kvality produkce. Podle německé agentury AMI Agrarmarket Informations na ně ale stále citelně dopadá ruské embargo na dovoz jablek vyhlášené v srpnu roku 2014. Moskva tehdy zakázala dovoz četných potravin a surovin pro jejich výrobu z Evropské unie, Norska, USA a dalších vyspělých zemí. Byla to její odveta za sankce Západu přijaté po ruské anexi ukrajinského Krymu v březnu 2014.

Podle expertního odhadu se polským pěstitelům stále nedostávají alternativní odbytiště v ročním objemu kolem 300 tis tun. Ani další významní evropští vývozci jablek – Itálie a Francie – nejsou na mimoevropských odbytištích příliš úspěšní. Narážejí tam hlavně na tureckou konkurenci.