Největší váhu v globálním žebříčku TOP 250 mají společnosti sídlící v USA, které se podílejí na celkových příjmech 48,4 %.
Souhrnný příjem 250 největších prodejců plynoucí z jejich maloobchodních aktivit v období od 1. července 2020 do konce loňského června stoupl o 5,2 % (v běžných cenách) a v přepočtu dosáhl 5,1 bil. USD. Vyplývá to z poslední studie „Global Powers of Retailing, 2022“, kterou zveřejňuje poradenská firma Deloitte.
Tržby obchodníků sídlících v USA meziročně stouply o 9,2 % na 2,47 bil. USD, což je nejlepší ukazatel mezi všemi regiony. Naproti tomu evropské řetězce vykázaly růst příjmů o pouhých 1,1 % na 1,6 bil. USD. Chabou dynamiku ovlivnil mimo jiné dvouciferný propad příjmů britského Teska nebo francouzského Auchanu, stejně tak pokles prodeje luxusního zboží (LVMH, Kering a další).
Autoři analýzy dospívají k závěru, že globální maloobchod se bez ohledu na problémy, které přinesla pandemie, a poruchy v dodavatelských řetězcích stále „drží na vzestupné trajektorii“. Nemalou měrou k tomu přispívají různé inovace, a především větší využívání digitálních kanálů, včetně sociálních sítí. Ale přesto 69 společností z globálního žebříčku TOP 250 ve sledovaném období vykázalo pokles maloobchodních tržeb, což je o 14 více než v účetním období 2019/20.
Vyhlídky na letošek jsou velice nejisté především kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu, která se ve světovém hospodářství projevuje vysokou inflací vyjadřovanou dvoucifernými čísly. V tuzemsku se její celoroční ukazatel zatím odhaduje na 12 až 13 %, což při očekávaném nominálním růstu mezd pouze o 5- 6 % znamená největší propad kupní síly obyvatelstva ČR od 90. let.
„Ve světovém maloobchodu se nadále projevují poruchy v dodavatelských řetězcích a je také znát nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ komentuje Ira Kalish, hlavní globální ekonom Deloitte. Spotřebitelskou poptávku a celkovou situaci na americkém a evropském trhu může ovlivnit také zpřísňování měnové politiky centrálních bank reagujících na pádivou inflaci zvyšováním úrokových sazeb, čímž se prodraží i spotřebitelské úvěrování.
První čínský zástupce v TOP 10
První příčku v globálním žebříčku si stále drží americký řetězec Walmart, jehož maloobchodní příjmy ve sledovaném období meziročně stouply o 6,7 % na 559 mld. USD. Je to více, než činí příjmy tří po něm následujících společnosti (Amazonu, Costco Wholesale a Schwarz Group).
Pořadí na prvních čtyřech místech TOP 250 se už řadu let nemění, a nejinak je tomu v tom posledním. Do první desítky se poprvé dostala čínská společnost, a to internetový prodejce JD.com, jemuž v předchozím žebříčku náležela třináctá příčka.
Dalším nováčkem v TOP 10 je americký Target. Ze „superligy“ naproti tomu vypadly řetězce CVS Health a britské Tesco, které opustilo polský trh a jako jediný velký potravinářský řetězec zaznamenalo více než 10% pokles maloobchodních tržeb (73,9 mld. USD).
Globální maloobchod se stále zvolna koncentruje. Na desítku největších koncernů připadá stále větší podíl tržeb. V období 2020/21 to je 34,6 %, což odpovídá 1,77 bil. USD. Předtím to bylo 32,7 % (1,58 bil. USD).
Největší maloobchodní koncerny (TOP 10) v průměru podnikají na 13 zahraničních trzích (statisticky 12,6), zatímco průměr za všech 250 společností je necelých 11.
První desítce tradičně dominují americké maloobchodní společnosti, Evropa v ní má – po odchodu Teska – jenom dva zástupce – německé koncerny Schwarz Group (vlastnící Lidl a Kaufland) a skupinu Aldi.
Pro německé společnosti je příznačná vysoká závislost na zahraničních trzích, které v případě Schwarz Group představují 72 % celkových maloobchodních příjmů, u Aldi je to přes 73 %.
Maloobchodní příjmy německé Schwarz Group meziročně stouply o 10 %, což je nejvyšší ukazatel mezi šesti prodejci rychloobrátkového zboží (FMCG), kteří patří do globálního žebříčku TOP 10.
Schwarz Group pokračuje v expanzi na stávajících trzích. Koncem loňského července měla ve 33 zemích více než 12 900 obchodů. Většinu z uvedeného počtu tvoří 11 550 prodejen Lidlu, jehož maloobchodní příjmy v hodnoceném období vzrostly o 9,9 % na 96,3 mld. eur (111,5 mld. USD). Lidl ve své obchodní politice klade důraz na efektivnost kamenných prodejen. Přes internet nabízí zboží v sedmi zemích. Součástí jeho „omnichannel strategy“ je program Lidl Plus. Řetězec hypermarketů Kaufland se během roku 2020 stáhl z Austrálie
Společnost Deloitte do svého globálního přehledu už několik let nezařazuje francouzský Carrefour, neboť si to jeho vedení nepřeje. Tento řetězec v minulém kalendářním roce zvýšil tržby o 2,3 % (na srovnatelném základě) na 81,2 mld. eur, což v přepočtu dle průměrného ročního kurzu odpovídá 96 mld. USD. Patřil by tedy do TOP 10. Do žebříčku nejsou zařazeny také společnosti obchodující jenom B2B nebo dodavatelé potravin (foodservice).
Napsat komentář