Tesco ve střední Evropě zůstane

Britský maloobchodní řetězec Tesco, podle tržeb čtvrtý největší v Evropě, během několika posledních let omezil své podnikání na Spojené království a Irsko, kde v současné době realizuje přes 90 % svého obratu.

Provozní zisk společnosti Tesco plynoucí z maloobchodního podnikání stoupl za poslední účetní rok (březen – srpen) o 16,6 % na téměř 1,4 mld. liber, z toho ve střední Evropě o 18,6 % na 68 mil. liber. Provozní marže v Británii a Irsku činila 4,7 %, ve střední Evropě 3,4 %, vyplývá ze zprávy Tesco Group.

Poté, kdy opustil např. USA, Japonsko, Čínu, Jižní Koreu, Thajsko, či Turecko, je jeho mezinárodní byznys na rozdíl od mnoha jiných nadnárodních konkurentů jenom okrajový. V podstatě ho představuje jenom střední Evropa, konkrétně Česko, Maďarsko a Slovensko. Polsko, největší země regionu, už je mimo podnikatelský záběr Teska. Britové tam ze 320 supermarketů a hypermarketů 301 jednotek loni v létě prodali dánské maloobchodní skupině Salling Group za 900 mil. zlotých (v přepočtu asi za 5,4 mld. Kč). Prodejny Teska byly postupně začleněny do její sítě Netto.

Podíl středoevropských zemí na celkovém prodeji skupiny (zahrnuje také výnosy Tesco Bank v hodnotě kolem 1 mld. liber ročně) se loni snížil na zhruba 8 % ve srovnání s 12 % před pěti lety.

Maloobchodní prodej za letošní první pololetí účetního roku (březen – srpen) meziročně stoupl o 2,9 % (ve stálých směnných kurzech) na 26,9 mld. liber, z toho v Česku, Maďarsku a na Slovensku o 2,6 % na 1,9 mld. liber.

Nepodložené spekulace

Hlavním důvodem odchodu z Polska byly neuspokojivé ekonomické výsledky a slábnoucí pozice na trhu. Tržby v Polsku v účetním roce 2019/20 (do konce února) dosáhly 7,1 mld. zlotých proti 10,5 mld. zlotých o rok dříve. Provozní ztráta před zdaněním přesáhla 130 mil. zlotých.

„Po této transakci se budeme moci více soustředit na Česko, Maďarsko nebo Slovensko, kde je naše pozice na trhu mnohem silnější. V těchto zemích vidíme dobré růstové perspektivy a dosahujeme tam solidního zisku i marží,“ prohlásil tehdy pro server wiadomoscihandlowe.pl Dave Lewis, který řídil Tesco od září 2014 do stejného měsíce loni. Poté ho nahradil ho Ken Murphy.

Přes toto oficiální vyjádření se objevily spekulace (nejvíce v maďarských médiích), že Tesco dá vale také ostatním středoevropským zemím, neboť výsledky, jichž v nich dosahuje, přinejmenším od roku 2017 zaostávají za očekáváními akcionářů. Platí to především o Maďarsku, kde byl britský řetězec léta lídrem trhu, ale loni ho v čele žebříčku vystřídal Lidl. Vedení Teska ale zprávy o tom, že by řetězec odešel také z Maďarska, kde snížilo počet svých prodejen, a tedy i pracovních míst, několikrát popřelo.

Postoj britského řetězce k regionu se nezměnil, což koncem listopadu potvrdila jeho mluvčí Emma Pointerová. „Našemu podnikání ve střední Evropě zůstaneme věrni, neboť tento region má slibné růstové perspektivy. Během uplynulých 12 měsíců jsme ve střední Evropě otevřeli nové prodejny a zdvojnásobili hodnotu online prodeje. Rozšířili jsme naši franšízovou síť v Česku a na Slovensku,“ sdělila. Přitom poukázala na to, že společnost nedávno zveřejnila svoji aktualizovanou růstovou strategii, jejíž důležitou součástí je středoevropský byznys.

V Maďarsku kleslo až na třetí pozici

Tesco zahájilo svoji expanzi ve střední Evropě vstupem do Maďarska v roce 1995 a poměrně brzy získalo v jeho potravinářském maloobchodě vedoucí pozici. Loni v žebříčku podle tržeb ale kleslo až na třetí příčku. Na první místo se dostal Lidl. Tržby německého diskontního řetězce v Maďarsku v obchodním roce 2020/21 (do konce února) meziročně stouply o více než pětinu na 2,3 mld. eur, zatímco tržby Teska stouply jenom o 0,2 %, což bylo nejnižší meziroční tempo růstu mezi nadnárodními řetězci podnikajícími v Maďarsku, informoval server supermarkt-inside.de.

Před britský řetězec se v Maďarsku dostal také rakouský Spar, jehož tržby meziročně stouply o 8,7 % na 2,02 mld. eur. Lidl a Spar vděčí podle maďarských expertů za svůj úspěch tomu, že rozšířily nabízený sortiment a přišli s lákavými cenovými akcemi. Naproti tomu Tesco omezilo svoji prodejní plochu a zúžilo nabídku produktů.

Tesco za posledních 10 let v Maďarsku uzavřelo několik obchodů a jeho tržby v letech 2010 – 2020 stouply nominálně jenom o 11 %. Naproti tomu francouzský Auchan je zvýšil o 88 % především díky tomu, že převzal společnost Cora a otevíral menší supermarkety. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila společnost GKI. Podle ní ve sledovaném období nejvíce zeslábla pozice řetězců Reál, COOP a CBA.

O prvenství přišlo také na Slovensku

Britský řetězec patřil mezi průkopníky nových formátů a technologií také na Slovensku, ať už to byl nepřetržitý prodej, samoobslužné pokladní zóny nebo věrnostní programy.

První hypermarket otevřelo Tesco na Slovensku v červnu roku 1999 v Nitře. V tehdejší době to byl pro slovenský maloobchod přelom. Společnost byla pravidelně hodnocena jako nejrychleji rostoucí řetězec na Slovensku a k hypermarketům přidávala další formáty, například malé prodejny Tesco Express. Během 25 let Tesco na Slovensku otevřelo 154 prodejen různého formátu, včetně pěti nákupních center, a tři distribuční centra. Na Slovensku rovněž provozuje 18 čerpacích stanic pohonných hmot.

Ale také na Slovensku postupně rostla konkurence, především ze strany Lidlu, který v září 2004 najednou otevřel 16 prodejen. V loňském pandemickém roce vytlačil z prvního místa do té doby léta vedoucí Tesco, když jeho tržby proti roku 2019 vzrostly o 10 % a přesáhly půldruhé miliardy eur. Tesco utržilo necelých 1,4 mld. a třetí Kaufland, jemuž tržby meziročně stouply o 8 % na 1,29 mld. eur, se začíná blížit Tesku. Za uvedenou trojicí s velkým odstupem následuje Billa se sumou 695 mil. eur. Z národních řetězců nejvíce utržil košický Labaš, jemuž s 283 mil. eur (meziročně o 5 % více) podle serveru FinStat.sk náleží páté místo. Labaš provozuje síť obchodů pod značkou Fresh.

Konkurence v regionu sílí

Tesco čelí ve střední Evropě, ale i doma stále tvrdší konkurenci ze strany diskontů, konkrétně německých řetězců Lidl a Aldi či polské Biedronky, kterou vlastní portugalský nadnárodní koncern Jerónimo Martins. Proto se podle britské analytické společnosti IGD posunulo blíže ke strategii permanentně nízkých cen (EDLP – Everyday Low Pricing). Aby zefektivnilo své hospodaření, nejen zmenšilo své hypermarkety, ale také odprodalo některé své nemovitosti.

I když se hospodaření Teska v regionu před pandemií zlepšilo, nadále přetrvává jeho hlavní problém – boj s konkurenty o podíl na maloobchodním trhu. To se ovšem netýká jenom střední Evropy, ale také domovského britského trhu, kde je Tesco s přibližně 27% podílem jedničkou potravinářského maloobchodu. Musí ale čelit sílícímu náporu hlavně německého Lidlu, jemuž patří 6,2 %. Německý řetězec nedávno oznámil, že koncem roku 2025 hodlá mít ve Spojeném království 1 100 prodejen. V současné době jich v Británii provozuje zhruba 880 a zaměstnává 26 tis. lidí. Online prodej ale britským zákazníkům nenabízí.

Britský řetězec nadále bedlivě sleduje situaci v evropském maloobchodě. Tam, kde to považuje za prospěšné, jde do menších akvizic. Tou poslední je převzetí 10 supermarketů v Irsku od tamního řetězce Joyce. Hodnota transakce nebyla oznámena, ale má jít o první významnou investici Teska v Irsku od vstupu na jeho trh v roce 1997.