Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza hovoří o zvládnutém koronavirovém období ze strany retailu o očekávání obchodníků od nové vlády nebo o udržitelné budoucnosti a s tím související spoluprací mezi zemědělci, potravináři a obchodníky.
Obchodní řetězce fungují na českém trhu tři desítky let. Do rozvoje své sítě investovaly více než 400 mld. Kč, vytvořily desítky tisíc pracovních míst, ročně odvádějí desítky miliard korun na daních do státního rozpočtu. Přispěly ke kultivaci prostředí, ve kterém podnikají a ročně exportují české potraviny v hodnotě více než 20 miliard Kč. A to jako jeden z mála sektorů bez koruny podpory od státu.
Co vám přinesl rok 2021? Už druhý v řadě ovlivněný koronavirovou pandemií.
Mísí se ve mně dva pocity. Na jedné straně hrdost na to, jak celé toto období zvládá firemní sektor. Mně je samozřejmě nejbližší obchod, ale týká se to všech oborů napříč ekonomikou. V roce 2020 to byl pro všechny šok, na který ale obchodníci zareagovali neuvěřitelně rychle a během pár hodin po vyhlášení vládních opatření dokázali přizpůsobit fungování tisíců prodejen a desítek tisíc zaměstnanců. Letos sleduji, jak se vyplatila pečlivá loňská příprava a jak se celý sektor dokázal této změněné době přizpůsobit, nastavit způsob, jakým komunikuje a obsluhuje zákazníky, a přizpůsobit se nové situaci. E-commerce se stal u nás definitivně realitou. Nemalá část spotřebitelů, která se na něj dívala s ostražitostí, se stala jeho pravidelnými uživateli. A dalším neméně zajímavým důsledkem je výrazně zvýšený zájem zákazníků o „zdravé“ zboží. Zejména co se týká potravin.
O tom, že poraženým této doby je gastrosektor a cestovní ruch jako celek, nemá smysl mluvit, teď se s ohledem na tyto sektory musíme soustředit na jednání s novou vládou o jejich restartu. Smekám klobouk, jak se řada z těchto podnikatelů dokázala nejen vypořádat s novou situaci. Zejména v gastronomii se ukázalo, že zákazníci nenechají padnout podniky, které jim nabízejí kvalitu a poctivý přístup.
Mluvil jste nicméně o smíšených pocitech.
Ano, bohužel. Zatímco řadu českých firem covidem vynucené změny posunuly o kus dál, stát situaci naopak dlouhodobě nezvládal. V roce 2020 jsem byl ochoten tolerovat fakt, že jde o bezprecedentní stav. Ale to, že stát tápal prakticky ve všech oblastech i letos, je důkazem naprostého diletantismu. Téměř dva roky po vzniku krize žijeme pátou vlnou. Druhým rokem máme nejvyšší schodek státního rozpočtu a přitom „investice“, které nám měly pomoct, nikdo neviděl. To, co je vidět nejvíc, je inflace. Nerad poslouchám, že za ni nemůžeme, protože zahraničí… Když do ekonomiky napumpujeme stovky miliard korun, mnohdy nesystémově vložených, tak člověk nepotřebuje doktorát z ekonomie, aby pochopil, že tohle na inflaci musí mít vliv. Zejména pokud zároveň masivně omezíte příliv pracovní síly, takže mzdy rostou výrazně rychleji než produktivita práce.
Jsou současná proticovidová opatření přiměřená?
Diskuze už není o přiměřenosti či nepřiměřenosti opatření. Diskuze je bohužel o důvěře. A tu velká část společnosti ztratila. Kvůli chaotičnosti opatření, kvůli neschopnosti věci srozumitelně vysvětlit a lidi přesvědčit, kvůli tomu, že jedno opatření popírá druhé. Pokud máme mluvit o přiměřenosti opatření, musíme hovořit o schopnosti je kontrolovat a vymoct. A do toho nemá nikdo chuť, stát tady opakovaně trápí porušování pravidel a trestá tím všechny poctivé podnikatele, kteří pravidla dodržují. Proto musíme mít na mysli primárně důvěru. A ta se lehce ztrácí, ale bohužel těžce získává.
V čem by měla nová vláda postupovat jinak oproti té předchozí?
Mít plán, být konzistentní a mluvit srozumitelně. Trpělivě vysvětlovat, nemalovat budoucnost na růžovo, ale reálnými barvami. A vymáhat pravidla, která zavede. Vítám nový drive vlády v oblasti očkování. Nikdo na světě zatím nic lepšího nevymyslel. I proto jsme ve spolupráci s řetězci a nákupními centry přišli s nabídkou na prostory, ve kterých mohou být zřízena očkovací centra. Potřebujeme je totiž dostat co nejblíže lidem a prvních pět očkovacích míst v nákupních center je plných od rána do večera.
Co si myslíte, že nás čeká v nejbližších týdnech, případně měsících?
Tato země potřebuje stabilizaci – politickou, ekonomickou, sociální. Byznys je schopen přežít, přizpůsobit se, ale také potřebuje stabilitu prostředí, ve kterém působí. Stejně jako občan. A následně se musíme soustředit jak na krizový management při řešení klíčových problémů – pandemie, inflace a cen energií –, tak na rozvoj ekonomiky. Tato země si nezaslouží žít dlouhodobě ve stavu ohrožení a strachu ze všeho nového. Navíc to je mnohdy jen stav mysli.
Máte dojem, že si na koronavirus budeme muset zvyknout třeba jako na chřipku? Že půjde svým způsobem o sezonní onemocnění?
Já si na to nechci zvyknout. Doufám, že skončí jako většina pandemií. Virus zmutuje do neškodné verze a my budeme žít jako dosud. Ale bude to ještě nějakou dobu trvat.
Se zdravím populace souvisí i styl stravování. Zlepší značení výživových vlastností potravin, tzv. Nutri-Score, opravdu zdravotní stav obyvatel?
Nutri-Score je skvělý nástroj, ale není samospasitelný. To, co jíme a jak jíme, je jedna z klíčových predispozicí toho, jaký je náš zdravotní stav. I proto musí jít o soubor aktivit ve smyslu úpravy složení potravin, zvyšování objemu bioprodukce, důrazu na udržitelnost a také na značení nutričního složení. Nicméně jsem opravdu rád, jak širokou koalici se nám v případě Nutri-Score podařilo dát dohromady, a to včetně všech hlavních odborníků na výživu.
Napsat komentář