Zelená dohoda slibuje lepší budoucnost, … ale děsí současnost. I tak by se daly shrnout postřehy z letošního setkání zpracovatelů masa.
Témat letošního, již 11. ročníku konference pracovníků masného průmyslu Meating 2021, který se konal 5. října v Brně, bylo několik. Od oživení ekonomiky a změn v nákupních zvyklostech, přes tradice českého řeznictví a uzenářství až po nové legislativní změny vyplývající z tzv. Zelené dohody.
Jedním z nejambicióznějších projektů, jaké kdy Evropská komise představila, je tzv. Zelená dohoda, jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Ve středu 20. října přijal Evropský parlament ekologickou strategii pro oblast zemědělství a potravinářství Farm to Fork, která je součástí Zelené dohody. Za tímto účelem byly stanoveny cíle pro zemědělství omezit do roku 2030 spotřebu pesticidů o 50 % a minerálních hnojiv o 20 %. Hlasování Evropského parlamentu o strategii není právně závazné. Naznačuje ale, jakou má záměr Evropské komise politickou podporu.
Zelená dohoda plná nezodpovězených otázek
Adéla Paďourková, zástupce AK ČR v Evropské unii, na konferenci upozornila, že posouzení dopadů zpracované Evropskou komisí chybí. Ta kumulativní posouzení dopadů odmítá, plánuje zpracovat pouze posouzení dopadů pro jednotlivé cíle až před přípravou relevantních legislativních návrhů. Existují ale studie zaměřené na posouzení dopadů zpracované zemědělskými organizacemi či americkým ministerstvem zemědělství. Podle nejnovější německé studie může dojít k propadu produkce u hovězího masa (-20 %), mléka (-6,3 %), obilovin (-21,4 %) i olejnin (-20 %). Ceny ovoce a zeleniny by pak měly vzrůst o 15 %, olejnin o 18 %, a obilovin o 12,5 %. Pokud by byly implementovány všechny cíle Farm to Fork, pak by se podle výsledků studie z EU jakožto z čistého vývozce hovězího masa a obilovin stal čistý dovozce těchto komodit. Čistý vývoz vepřového masa by se snížil ze 4,3 mil. tun na 1 mil. tun a čistý vývoz mléka z 5,9 mil. tun na 4,9 mil. tun. Veškerá redukce oxidu uhličitého, ke které by došlo v Evropské unii, by byla vykompenzována posílením produkce oxidu uhličitého ve třetích zemích.
Průmysl reaguje snahou o redukci uhlíkové stopy a maximální využití recyklovatelných a ekologicky méně zatěžujících obalů. Příkladů je celá řada. Společnost Nestlé potvrdila posílení investic do zpracování a produkce recyklovaných potravinářských plastů s cílem zcela nahradit do roku 2025 nerecyklované obaly recyklovanými a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. PepsiCo začne od roku 2022 používat na devíti evropských trzích plastové láhve ze 100% recyklovatelného plastu. Mondeléz se zavázala, že do roku 2025 sníží emise o 10 % oproti roku 2018 a že od roku 2025 bude používat pouze recyklovatelné obaly. Výčet by mohl pokračovat. Na spotřebitele směřuje chystané zavedení značení výživových hodnot jako je Nutri-Score a Eco-Score.
Roste obliba i podpora alternativních proteinů
Pro masný průmysl nepříjemným trendem je rostoucí poptávka i nabídka po alternativních proteinech. Adéla Paďourková uvedla některé příklady nahrazování masa. Tesco plánuje navýšit prodej rostlinných alternativ masa a masných výrobků o 300 % do roku 2025. Společnost NovaMeat vyvinula rostlinnou alternativu masa vzhledem připomínající hovězí steak, jedná se o metodu 3D tisku masa. V nadcházejících letech plánuje tisknout až 500 kg tohoto výrobku za hodinu. Vědcům z japonské univerzity se podařilo vytvořit syntetickou verzi hovězího masa Wagyu za pomoci 3D tisku. Odvětví laboratorního syntetického masa by do roku 2025 mohlo dosáhnout tržní hodnoty 214 mil. USD, v roce 2032 pak až 593 mil. USD. Největší evropský producent mražených potravin Nomad Foods se spojil s americkou společností BlueNalu, která vyvíjí škálu laboratorně pěstovaných mořských plodů s cílem uvést laboratorně pěstované mořské plody na EU trh.
K vyhraněnému stravovacímu stylu, jehož součástí je omezení konzumace masa (vegetariáni, vegani, flexitariáni) se podle průzkumu, který na konferenci prezentoval Jindřich Špička z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), celkem hlásí 7 % české populace. Vyšší podíl těchto skupin je u mladších generací, ale ani zde nepřekračuje 10 %. Mezi konzumenty masa je 17 % těch, kteří cíleně spotřebu masa omezují. Lidí, kteří nejí nějaké maso, je v populaci 21 %, výrazně vyšší je toto procento u masných výrobků (65 %). Podobně vysoká procenta (30 % resp. 77 %) deklarují “omezení konzumace”. Tyto skupiny jsou patrně větším rizikem pro trh, než vegetariáni apod. Mezi nejvíce odmítané výrobky patří masové konzervy, měkké salámy a paštiky. Vůbec je nejíst mají sklon spíše mladší generace. Starší generace pak omezují konzumaci párků, špekáčků, trvanlivých salámů a klobás.
Kvalita je to hlavní, co by zákazníci na trhu masem a masnými výrobky chtěli zlepšit. Velmi silná jsou i témata českého původu / soběstačnosti, navíc i nekvalitních dovozů. Mezi mladými rezonuje téma zacházení se zvířaty.
Zpracovatelé masa musí bojovat s dezinformacemi
Miloš Kavka z ústředního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) upozornil kromě jiného na rizika, která s sebou trend alternativních proteinů a Zelená dohoda pro masný průmysl přináší. „Připravuje se nový způsob oceňování masa do Evropské zelené dohody – nová daňová sazba má zdražit maso. Zelená dohoda nabízí značení potravin barevným semaforem, tzv. Nutri-Score, který by na přední straně obalu oznámkoval potraviny v kategorii od A (nejlepší) do E (nejhorší). V systému Nutri-Score, který je součástí Green Dealu, jsou jogurty, chipsy nebo cola označeny zelenou barvou jako zdravé, zatímco šunka, olivový olej, sýr či špekáčky jsou „červené“, tedy nezdravé. Je to ve stadiu zrodu, ale není to sci-fi. Jde o to, abyste s tím v masném průmyslu do budoucna počítali, jde o nevratný proces a je nutné ho brát velmi vážně,“ varoval účastníky konference.
Upozornil také na množství dezinformací, které o mase a masných výrobcích kolují a označují je za zdraví škodlivé.
Napsat komentář