Největší kategorií trhu s přílohami jsou v České republice dlouhodobě brambory.
Mezi přílohami vedou u českých zákazníků co do obliby a konzumovaného množství brambory. V roce 2018 jsme jich podle ČSÚ (aktuálnější údaj není k dispozici) spotřebovali zhruba 70 kg na osobu. S velkým odstupem následují těstoviny (8,1 kg), rýže (6,7 kg) a luštěniny (3,0 kg).
V následujícím textu se zaměříme na tradiční přílohy – brambory, těstoviny, rýži, knedlíky, bramborovou kaši a luštěniny. Největší kategorií daného trhu jsou brambory.
„Nakupuje je více než 90 % českých domácností. Ze všech příloh je nakupujeme nejčastěji, a to v průměru 20krát do roka. Průměrná kupující domácnost za ně od července 2020 do června 2021 utratila téměř 640 Kč. To je přibližně o čtvrtinu méně než v předchozím roce. Na pokles celkových výdajů za kategorii měl vliv především pokles průměrné ceny,“ uvádí Hana Paděrová, Consultant GfK Spotřebitelského panelu.
Druhou největší kategorií jsou podle údajů Spotřebitelského panelu GfK trvanlivé těstoviny, které nakupuje dokonce o něco větší počet domácností než brambory. V posledních 12 měsících jsme se vydali na nákup těstovin přibližně 14krát a celkem jsme za ně utratili přes 460 Kč. K nejoblíbenějším těstovinám patří vřetena, která nakoupilo 7 z 10 domácností. Jen o něco méně kupujících mají špagety. Třetí v pořadí jsou kolínka, která si domů přinesla více než polovina domácností.
Oblíbené jsou speciální druhy rýže
Další v pořadí z hlediska spotřebitelských výdajů je rýže, kterou nakupovalo téměř 85 % domácností. Rýže se v jejich nákupních košíkách objevila v průměru 6krát ročně a roční výdaje za kategorii činily téměř 270 Kč na kupující domácnost. Kromě běžné rýže jsme nakupovali i speciální druhy jako etnickou rýži, rýži na rizoto, sushi nebo divokou rýži. Prvně jmenovanou, kam patří například rýže Basmati nebo jasmínová rýže, si domů přinesly 3 z 10 domácností.
Hotové chlazené knedlíky bychom našli v nákupních košíkách 7 z 10 domácností, které uskutečnily během roku v průměru 10 nákupů a utratily za kategorii necelých 270 Kč. Nejoblíbenější jsou houskové knedlíky, které nakupují přes dvě třetiny domácností. Bramborové knedlíky oslovily k nákupu necelou čtvrtinu domácností. Čtvrtina domácností nakupuje také knedlíky v prášku.
Luštěniny nakoupilo 7 z 10 českých domácností, v průměru jednou za čtvrtletí. Jejich průměrné roční výdaje činily 120 Kč. Dvě třetiny českých domácností nakoupilo čočku, čtvrtina hrách a pětina fazole. 7 % domácností nakupovalo Instantní bramborovou kaši.
Významné postavení mají na trhu příloh privátní značky
Promoce jsou na trhu příloh využívané méně než na rychloobrátkovém trhu celkem. Přesto i tady směřuje bezmála 45 % výdajů na akční nákupy v kategorii rýže a jen o trochu méně v kategorii těstoviny.
Privátní značky mají na přílohovém trhu naopak významnější postavení než na trhu rychloobrátkového zboží celkem. Téměř 40 % výdajů na rýži jsme utratili za privátní značky. Více než třetina výdajů směřovala na privátní značky v kategoriích luštěniny a těstoviny.
Nejdůležitějším nákupním místem příloh celkem jsou hypermarkety. Následují diskontní prodejny a supermarkety. Přitom diskonty jsou důležitější pro nákupy těstovin, rýže a brambor. Supermarkety jsou významnějším místem nákupu instantních knedlíků a bramborové kaše. Za chlazené knedlíky jsme utratili nejvíc v malých prodejnách potravin.
Bez přílohy se neobejdeme
Jak často konzumujeme určité typy příloh zjišťovala společnost Median. Z výsledků výzkumu MML-TGI ČR 2020/2021 za 4. a 1. kvartál (14.9.2020 – 28.3.2021) vyplývá, že bramborové knedlíky si dáváme nejčastěji 2-3x měsíčně (27,5 % dotázaných). Brambory konzumujeme v rodině nejčastěji 2-3x týdně (46,3 %), knedlíky 1x týdně (28,9 %), mražené bramborové produkty (hranolky / vlnky apod.) méně než jednou za měsíc (24,9 %) a rýži jedenkrát týdně (38 %).
Z příloh nakupujeme nejvíce brambory
Průměrná roční spotřeba brambor na osobu v České republice je v posledních letech 65 až 70 kg. Soběstačnost se u brambor nyní pohybuje kolem 70-80 %. Letošní úroda brambor dosáhne okolo 815 tis. tun, což je o 35 tis. tun méně než loni. Chladné jarní počasí mělo za následek opoždění sklizně raných brambor. Člen představenstva Agrární komory České republiky Petr Hanka k tomu uvádí: „Sklizňová, a tudíž i prodejní sezona čerstvých brambor trvá od začátku června do listopadu, tedy zhruba 25 týdnů. Každý týden zpoždění tak znamená čtyřprocentní výpadek v tržbách.“ V současné době prodávají pěstitelé kilogram brambor za zhruba 3 koruny. Při nákupu „ze dvora“ spotřebitel za kilogram zaplatí 8 až 10 korun. V maloobchodech zákazník zaplatí mezi 10 až 15 korunami, v akcích řetězců pak mezi 5 a 9 korunami. „Předpokládáme, že v době, kdy se začne obchodovat s naskladněnou produkcí, dojde k mírnému navýšení farmářské ceny konzumních brambor,“ doplňuje Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Plochy konzumních brambor v zemědělském sektoru letos oproti loňsku mírně poklesly a dosahují 14,5 tis. ha. Tuzemská produkce tak nepokryje celkovou spotřebu a okolo 150 tis. tun konzumních brambor bude potřeba dovézt ze zahraniční, nejčastěji z Německa, Francie či Holandska. „Důvodem pro potřebu dovozu je kromě nedostatečné výměry pěstebních ploch i dlouhodobě podfinancované technologické zázemí pěstitelů, zejména nedostatek skladovacích kapacit,“ vysvětluje Petr Hanka. „Cenová nestabilita dělá z konzumních brambor velmi rizikovou plodinu. Aktuální prodejní akce v obchodních řetězcích, kdy se kilogram praných brambor prodává hluboko pod hranicí výrobních nákladů, může vést pěstitele k dalšímu snižování pěstebních ploch,“ dodává.
Napsat komentář