Označování potravin: Brusel by měl rozhodnout příští rok

Přechod ke zdravější a trvale udržitelné výživě rovněž vyžaduje, aby se podstatně zlepšila informovanost spotřebitelů o tom, co vlastně obsahují průmyslově vyráběné potraviny a nápoje.

Sortiment potravin a nápojů se rozšiřuje a pro četné konzumenty je stále obtížnější se v rozsáhlé nabídce orientovat. Z tohoto pohledu by bylo optimální, aby se v zemích Evropské unie sjednotilo označování potravin, což by také umožnilo omezit reklamu produktů s nadměrným obsahem cukru, tuků, soli a dalších látek, které neprospívají zdraví.

Jednotné označování potravin ve 27 zemích Evropské unie, jež by spolehlivě sloužilo spotřebitelům, neexistuje. O tom, jak by měl tento systém vypadat a jak by měl fungovat, se vedou mezi členskými státy EU (k nim se připojilo Švýcarsko) vleklé spory. Vědci i odborníci z praxe naléhají, aby se konečně dospělo k nějakému kompromisu. Ten také doporučuje poslední studie, kterou koncem letošního dubna zveřejnilo Centrum evropské politiky v německém Freiburgu. Podle ní by Evropská unie měla zavést systém, který už uplatňuje nečlenský stát – Velká Británie. Nazývá se „Multiple Traffic Lights System“, neboli systém semaforu, označovaný jako MTL. Spotřebitelům umožňuje rychlou a jednoduchou orientaci (podle barev) a ještě jim poskytuje dodatečné informace o výživové hodnotě produktu. „Britský systém semaforu kombinující podstatné prvky francouzského nutričního skóre a italského způsobu označování potravin by bylo dobré řešení přijatelné pro všechny země Evropské unie,“ poznamenávají hlavní autoři studie – Italka Andrea De Petrisová a její francouzský kolega Victor Warheim.

Jak vypadá francouzský Nutri-Score

Jednotlivé členské státy Evropské unie během uplynulých let zavedly své vlastní systémy označování potravin. Studie freiburského centra se zaměřuje na srovnání dvou nejrozšířenějších: tzv. Nutri-Score, který v březnu roku 2017 zavedla Francie a převzalo ho několik dalších zemí, včetně Německa. Jako druhý nejpoužívanější je NutrInform uplatňovaný od loňska v Itálii a mající v unii rovněž své zastánce.

Francouzský systém posuzuje výživovou hodnotu potravin pomocí bodů vyjadřujících nutriční kvalitu potravinářských výrobků od nejvyšší třídy A až po nejhorší třídu E. Čím více energie, cukru, nasycených tuků a soli produkt obsahuje, tím více negativních červených bodů dostává, čímž se jeho hodnocení zhoršuje. Za každou sledovanou hodnotu může dostat až 10 záporných bodů. Čím více produkt obsahuje ovoce, zeleniny, vláknin a bílkovin, tím více získává kladných zelených bodů. Za každou sledovanou hodnotu jich může být až pět. Ke konečnému hodnocení (nutričnímu skóre) se dospívá tak, že se od záporných bodů odečítají body kladné. Nejvíc nezdravý produkt může mít až +40 bodů, ten zdraví nejprospěšnější -15 bodů.

Nutriční skóre – logo pracující s pěti barvami (od sytě zelené přes odstíny oranžové až po sytě červenou) schválily, případně doporučily belgické, španělské, německé, lucemburské, švýcarské a nizozemské úřady, dále Evropská unie a Světová zdravotnická organizace (WHO). Někteří výrobci potravin a velkoobchodníci (mj. Nestlé) v Portugalsku, Švýcarsku, Slovinsku a Rakousku už před časem oznámili, že budou Nutri-Score používat, i když ho jejich vládní úřady oficiálně nedoporučily.

Proti francouzskému systému jsou např. Itálie, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, Lotyšsko i Česko, které se přiklánějí k italskému systému označování NutrInform.

Pokud jde o ostatní členské státy Evropské unie, Švédsko, Dánsko a Litva oficiálně nejsou proti Nutri-Score, ale chtějí bezpodmínečně zachovat své národní „logo klíčové dírky“. Několik dalších států, mezi nimi Polsko, v probíhajícím sporu nezaujalo žádné stanovisko.

Systém Nutri-Score je majetkem francouzské vládní Agentury pro veřejné zdraví, která právo k jeho užívání poskytuje bezplatně za předpokladu, že se u ní velkoobchodníci s potravinami a výrobci registrují na zvláštní platformě.

Z několika průzkumů vyplynulo, že Nutri-Score významně ovlivňuje nákupní chování zejména mladších zákazníků. Akceptují ho a používají všechny socio-ekonomické skupiny. Ukazuje se jako efektivní a pro jeho povinné užívání se vyslovilo 94 % dotázaných francouzských spotřebitelů. Více než polovina uvedla, že na základě nutričního loga alespoň jednou změnila své nákupní rozhodnutí. Produkty s „Nutri-Score“ ve Francii loni v červenci tvořily polovinu maloobchodního prodeje potravin. Nutriční štítek vyznačující různobarevné třídy A až E, si získává stále větší oblibu v Německu, největším potravinářském trhu EU. V první polovině února si tento systém nechalo u spolkového ministerstva výživy a zemědělství zaregistrovat 116 firem pro 236 značek a tento počet dále stoupá. Právní rámec pro dobrovolné používání nutričního loga ve Spolkové republice umožňuje novela příslušného zákona, jež začala platit loni v listopadu. Německo a další země, jež jsou pro Nutri-Score, zřídily společné vědecké grémium, jehož úkolem je další zdokonalení tohoto systému.

Italové hájí svůj systém

Systém nazývaný NutrInform byl zaveden v Itálii společným rozhodnutím ministerstva zdravotnictví, ministerstva hospodářského rozvoje a ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu. Vychází z údajů o skutečných porcích (konkrétním objemu v balení) potravin a nápojů. Zároveň poskytuje údaje o jednotlivých živinách obsažených ve 100 g nebo 100 ml produktu.

Informace o energetické hodnotě a obsahu jednotlivých živin jsou spotřebiteli předkládány v grafické podobě. Ta sestává ze čtverců (čtvercových „krabiček“), pod nimiž se nacházejí „baterie“ sloužící k ilustraci energetické hodnoty v daném množství (porci) produktu. Udávají se čtyři živiny (nutrienty) v produktu obsažené, jejichž spotřeba se musí omezovat (tuky, nasycené tuky, cukr a sůl). Údaje o energetické hodnotě se uvádějí v kilojoulech (kJ) nebo kilokaloriích (kcal) na 100 g/ml, anebo platí pro určitý objem.

Italové prosazující svůj NutrInform se obávají, že pokud by převzali konkurenční Nutri-Score, mohlo by utrpět image středomořského jídelníčku, považovaného jeho příznivci za zdraví prospěšný. Tvrdí, že francouzský systém by mohl negativně hodnotit v Itálii hojně používaný olivový olej.

Průzkumy provedené v Itálii a dalších šesti zemích EU mezi loňským srpnem a letošním březnem ukázaly, že spotřebitelé hodnotí systém NutrInform kladně, přičemž mezi jednotlivými socio-ekonomickými skupinami neexistují výrazné rozdíly. Italší politici i agrárně potravinářští lobbisté národní systém nejenže obhajují, ale tvrdě útočí na Nutri-Score. Například ministr zemědělství Stefano Patuanelli a Ettore Prandini, šéf Národní farmářské konfederace, ho označují za škodlivý a zavádějící (totéž si ovšem myslí o britském „systému semaforů“). Agostino Macri, který má v Národní spotřebitelské unii (UNC) na starosti bezpečnost potravin, zpochybňuje vědecké základy Nutri-Score. Jím používané barvy poskytovanou informaci podle něj příliš zjednodušují a mohou ji i zkreslovat. Ivano Vacondio, prezident Federace italského potravinářského průmyslu (Federalimentare) poukazuje na to, že systém NutrInform neoznačuje žádný produkt jako vyloženě nezdravý, nýbrž znázorňuje (doporučuje) správné množství produktu, které může člověk denně zkonzumovat. Naproti tomu Nutri-Score vůbec neudává, kolik cukru, soli či tuku daný produkt obsahuje. Jedno písmeno a barva, s níž Nutri-Score pracuje, spotřebiteli nevysvětluje, jaká složka nejvíce ovlivnila třeba oranžovou barvu – sůl, tuk nebo nadměrné množství cukru. Takové jsou argumenty italských odpůrců Nutri-Score.

Ale i v Itálii se najdou zastánci francouzského systému. Dává mu přednost např. Svaz na ochranu spotřebitele AltroConsumo, podle kterého je označení tvořené jedním písmenem a jednou barvou pro zákazníka velice srozumitelné.

Naproti tomu NutrInform nepracuje s žádnou barvou, nenabízí spotřebiteli žádný „index“, podle kterého se zákazník může orientovat, takže mu nákupní rozhodování neusnadňuje.