Pivo pro spotřebu doma nakupuje přes 90 % českých domácností. Jedna domácnost v průměru uskuteční 42 nákupů do roka a utratí za kategorii 3 900 Kč.
Roční spotřeba piva na obyvatele v České republice v roce 2020 dosáhla 135 litrů, což je nejméně od šedesátých let minulého století. Za pokles mohou koronavirové restrikce a omezení provozu hospod a restaurací v tuzemsku i v zahraničí.
K nejoblíbenějším typům piva patří ležáky, které nakoupily v roce 2020 tři čtvrtiny českých domácností. Následují výčepní piva, které si do svého nákupního košíku vložily dvě třetiny domácností. Jen s malým odstupem z hlediska počtu kupujících následují radlery.
Cider si v průběhu minulého roku koupily čtyři z deseti domácností. Při nákupu piva dáváme přednost značkám. Jen třetina domácností sáhne alespoň jednou do roka pro privátní značky.
Co do obliby druhů piva, v dlouhodobém horizontu stabilně mírně roste spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° – 12°. Celkově za posledních deset let vzrostly o více než 16 %. Oproti předchozím letům výrazně stoupla obliba nealkoholických piv a míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů. Zatímco dříve převládaly jejich alkoholické varianty, dnes dominují ty nealkoholické. Celkový výstav vzrostl o 123 tis. hl, tedy o 12 %, uvádí Český svaz pivovarů a sladoven.
Plechovky poprvé překonaly pivo ve skleněných lahvích
Jak pro Retail News uvádí Hana Paděrová, konzultantka GfK Spotřebitelského panelu, jednotlivé typy piva se liší frekvencí nakupování. Zatímco ležáky i výčepní piva jsme v období leden až prosinec 2020 kupovali 20krát do roka, radlery 13krát a cider jen 7krát. Z uvedených typů piv patří cidery k nejdražším. Za jeden litr jsme zaplatili v průměru přes 44 Kč, za radlery přes 30 Kč. Ležáky jsme si pořídili v průměru za 27 Kč na litr a nejlevnější výčepní pivo stálo 20 Kč. Na českém pivním trhu má svoje místo i nealkoholické pivo, pro které sáhlo do regálu alespoň jednou v minulém roce 37 % domácností a utratily za něj celkem přes 400 Kč každá.
Pokud porovnáme druhy obalů, vidíme, že skleněné láhve na pivním trhu stále dominují, jejich pozice však oslabuje. V posledním roce činil tržní podíl piva ve skleněných lahvích 56 % výdajů, u piva v plechovkách to bylo 30 %, s odstupem následuje pivo v plastových lahvích. Když se na jednotlivá balení podíváme z hlediska počtu kupujících, vidíme, že v roce 2020 přesáhl poprvé počet kupujících plechovek (79 %) počet kupujících piva ve skleněných lahvích (77 %).
Nejvíc za pivo utrácíme v letních měsících a na konci roku. V tom nebyl ani minulý rok výjimkou. Na jaře ale došlo k výraznému nárůstu oproti předchozímu roku s vrcholem v dubnu, a tak se dá předpokládat, že nám pivo pomáhalo překonat první pandemické měsíce.
Nejdůležitějším místem nákupu kategorie jsou hypermarkety, kam v minulém roce směřovalo přes třetinu z celkových spotřebitelských výdajů za pivo. S bezmála 30 % následují diskonty. Na třetí pozici s necelou pětinou trhu jsou pak supermarkety, které taky zaznamenaly největší meziroční posílení tržního podílu, pokud nepočítáme nákup přes internet, který je zatím pod 2 % z celkových výdajů na kategorii.
Covid způsobil pohromu
Ještě v letech 2018 a 2019 se českému pivovarnictví dařilo velmi dobře, produkce stoupala a v roce 2019 činila rekordních 21,6 mil. hl. V loňském roce celkový výstav v meziročním srovnání klesl o 1,5 mil. hl a dosáhl hodnoty 20,1. Méně piva se nejen vyrobilo, ale také prodalo v restauracích. Zatímco v roce 2019 se z celkové spotřeby piva v Česku v restauracích vypila třetina, o rok později to byla už jen čtvrtina. Negativní vliv má nejen samotné zavření hospod, ale i restrikce v podobě zkrácené otevírací doby, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, rušení sportovních a kulturních akcí a další omezení.
Prodej v obchodech není podle Českého svazu pivovarů a sladoven schopen ztráty pivovarů vykompenzovat. Poměr prodeje piva dodávaného do restaurací (on-trade) a do obchodů (off-trade) za minulý rok činil 26:74. „To nejmenší, co může nyní stát udělat je otevření zahrádek. Šíření koronaviru to nezhorší, ale řadu hospod to může zachránit. Lidé se potřebují setkávat. Navíc epidemiologická situace se zlepšuje a s příchodem jarního počasí bude sdružování lidí narůstat na intenzitě. Otevření zahrádek za přísných hygienických podmínek je rozhodně s ohledem na zdraví obyvatel lepší než nekontrolovatelné živelné shromažďování,“ komentovala v dubnu situaci výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.
Napsat komentář