Termíny jako udržitelnost a soběstačnost slouží často jako nástroj PR a politikaření. Jde přitom o budoucnost ekonomiky a nás, spotřebitelů.
Listopadová online konference From Farm to Fork, kterou organizovala Česká společnost pro jakost, se věnovala odpovědnému chování obchodních řetězců či digitalizaci a robotizaci v zemědělství a potravinářství.
Strategie From Farm to Fork je součástí plánu European Green Deal, ve kterém se evropské země zavazují, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů, hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.
Cílem strategie From Farm to Fork je zkracování délky přeprav surovin i produktů, nastavení opatření v oblasti skladování nebo balení potravin, minimalizace plýtvání a lepší informovanost spotřebitelů.
Do roku 2030 chce Evropská komise omezit používání pesticidů a s ním související rizika o 50 % a snížit o 50 % používání nebezpečných pesticidů. Snížit únik živin alespoň o 50 % a snížit používání hnojiv o nejméně 20 %. Snížit prodej antimikrobiálních látek používaných pro hospodářská zvířata a akvakulturu v celé EU o 50 %. Využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v EU k ekologickému zemědělství a významně rozšířit ekologickou akvakulturu. „Obě strategie se vzájemně posilují a propojují přírodu, zemědělce, podniky a spotřebitele, s cílem přispět ke konkurenceschopné a udržitelné budoucnosti,“ říká Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin na Ministerstvu zemědělství ČR.
Udržitelnost nebo hra na udržitelnost?
„Kdy se trvale udržitelná produkce potravin stane realitou i u nás? Někdy mám dojem, že se „zelené barvy“ začínáme bát. Kdo z vás slyšel z úst kteréhokoliv představitele vlády za posledních 20 let říct nahlas: Ano, stojím za nutností zajistit trvale udržitelnou produkci potravin. Kdo z vás slyšel z úst kteréhokoliv z vašich známých a kamarádů říct nahlas: Jsem připraven/a v zájmu zajištění trvalé udržitelnosti prostředí přizpůsobit své chování,“ vyzval k zamyšlení Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
K opatřením, které již realizoval komerční sektor, patří regulace potravin s vysokým obsahem palmového oleje, aktivní a dobrovolné omezení používání plastů, podpora recyklace či reformulace potravin. Na lokální úrovni ovlivňují obchodní řetězce chování a stravovací návyky spotřebitelů (omezení plýtvání potravinami, zájem o bioprodukty nebo o produkty lokálních dodavatelů). Stále větší důraz kladou obchodníci také na kvalitu potravin.
Roste prodej čerstvých potravin a bio potraviny, prodej certifikovaných výrobků (dodržování ochrany životního prostředí a sociálních standardů při pěstování a výrobě). Snižuje se obsah přidaného cukru a soli, upouští se od umělých barviv. „Na druhou stranu však stále mizí ornice, přirozený základ pro pěstování plodin je nahrazován pesticidy a umělým hnojením, klesá nutriční a vitamínová hodnota potravin. Klesá soběstačnost. Čeští producenti nejsou schopni uspokojit poptávku, proto řadu potravin nesmyslně vozíme přes půl světa. Dotace do zemědělství přitom průběžně narůstají,“ varuje Tomáš Prouza.
Napsat komentář