S JUDr. Jakubem Morávkem Ph.D., partnerem advokátní kanceláře Felix a spol. a předním českým odborníkem na pracovní právo, o dopadech koronakrize na podnikání z pohledu práva a co nás čeká v roce 2021.
Rok 2021 nebude rokem zjednodušení podmínek pro podnikání. Jakou překážku budou nové povinnosti pro firmy představovat, záleží zejména na pečlivosti podnikatelů při implementaci nových požadavků státu.
Krize kvůli koronaviru Covid-19 zapříčinila problémy mnoha firem. Vaše advokátní kancelář Felix a spol. se specializuje mj. i na obchodní právo, jak vnímáte aktuální situaci v kontextu Vaší praxe?
Česká republika platí dlouhodobě za jednu z nejbezpečnějších zemí na světě. Poslední dobou se nám vyhýbaly větší krize, nejsme zvyklí na rychlou změnu poměrů. Navíc se podnikatelům v posledních letech dařilo. Rychlý jarní nástup pandemie, nouzový stav a zmrazení ekonomiky opatřeními vlády byl pro většinu podnikatelů šok. Mnozí zažili pád z vrcholu na relativní dno.
Nicméně, dobré hospodářské výsledky z posledních let a některé státní podpůrné programy napomohly podnikatelům jaro obstojně přestát. Za podstatnější než rezervy a dotace však považuji naději, která na jaře panovala. Naději, že po skončení nouzového stavu se navrátíme do stavu, který jsme považovali za normální.
Dnes víme, že to byla bláhová představa. Naděje se vytrácí, výhled je nejistý a situaci tak lze označit pro řadu podnikatelů za kritickou.
Změnily se v tomto roce požadavky firem na právní služby? Jaké problémy klienti nejvíce řeší?
V základu je struktura požadovaných právních služeb stejná. Pouze se s ohledem k situaci navýšila poptávka v některých oblastech. Jmenovat lze například pomoc při organizačních změnách a skončení pracovního poměru, včetně hromadného propouštění, vytváření pravidel a vnitřních předpisů pro práci z domova, řešení dluhové situace či podporu při podávání žádostí v rámci dotačních a podpůrných programů.
Hovořil jste o práci z domu, jak je to s jejím nařizováním?
Zpočátku bylo využívání práce na dálku (z domu) doporučováno jako vhodné opatření ke zpomalení šíření viru. Od 28. října 2020 však bylo v rámci nouzového stavu jako jedno z protiepidemických opatření zaměstnavatelům nařízeno. Zaměstnavatelé musí využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště. Předpokladem výkonu práce z bydliště je nicméně dohoda se zaměstnancem o tom, že bude takto práci vykonávat. Povinnost uloženou usnesením vlády je tedy třeba chápat tak, že „zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům výkon práce z domova, pokud zaměstnanec s výkonem práce mimo pracoviště v tomto smyslu souhlasí, a pokud to charakter práce a provozní podmínky umožňují.“
Porušení této povinnosti ze strany zaměstnavatele může vyvolat řadu odpovědnostních důsledků jak v rovině pracovněprávní, tak v rovině trestněprávní. Konkrétně, pokud by došlo k nákaze zaměstnance vykonávajícího práci v kanceláři v rámci pracoviště, přičemž by se jednalo o zaměstnance, který by býval měl vykonávat podle usnesení vlády práci z bydliště, nelze vyloučit odpovědnost zaměstnavatele za způsobenou újmu. V daném případě však nepůjde o pracovní úraz a ani nemoc z povolání. Náhrada tak nebude kryta zákonným pojištěním.
Vedle toho nelze za určitých okolností vyloučit ani trestní odpovědnost jak individuální, tak trestní odpovědnost společnosti za trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti.
Co byste tedy v této souvislosti doporučil?
Důsledně lze doporučit, tam, kde to je možné, využívat výkon práce z domova případně o jeho využívání alespoň aktivně ze strany zaměstnavatele usilovat. Pokud výkonu práce z domova brání povaha práce nebo důvody na straně zaměstnance, je třeba vše řádně zdokumentovat. Například získat od zaměstnance prohlášení, že s ohledem ke svým možnostem v rámci bydliště nemůže práci z domova vykonávat.
Práce z domova může mít různé režimy, zejména pokud jde o rozvržení pracovní doby, které lze vzájemně kombinovat. Efektivní a řádný výkon práce z domova si žádá jasná pravidla zejména pro zadávání práce, hlášení nedostatků v podmínkách výkonu práce a vzniku odpovědnostních situací, pravidla pro využití vlastních pracovních prostředků zaměstnance a určení náhrady za jejich využití. Rozhodně lze doporučit pro tyto případy formulovat buďto samostatnou komplexní dohodu, případně využít dohodu v kombinaci s vnitřním předpisem.
Zmínil jste, že pomáháte společnostem při řešení dluhové situace, jak taková pomoc vypadá? Kdy by se na vás měla společnost obrátit?
Pokud se problémy začnou řešit včas, dá se ještě ledacos zachránit. V prvé řadě je třeba podrobně zmapovat hospodaření společnosti, její cash flow a zauvažovat o směřování společnosti v rámci krizového managementu.
Komplexní řešení, pokud má být cílem revitalizace společnosti, si zpravidla žádá širokou škálu různých služeb, které je třeba „ušít na míru“. Společnostem pomáháme s nastavením a implementací krizových opatření, řešením dluhů a vymáháním pohledávek, včetně komunikace s dlužníky i věřiteli atd. Podporu jsme schopni poskytnout i v rámci insolvenčního řízení. Samozřejmostí je vypracování různých vnitřních předpisů společnosti umožňující její flexibilní fungování.
Napsat komentář