Za jak dlouho se zbavíme poloviny papírových účtenek?

Není pochyb o tom, že papírových účtenek bude ubývat, jak rychle je ale nahradí ty digitální?

Důvodem, proč papírové účtenky lidem nevyhovují, je mnoho ne: ne-praktické, ne-pohodlné, ne-archivovatelné, ne-dohledatelné, ne-čitelné, ne-dostupná v čase, prostoru i formě.

Jedním z hlavních trendů retailu posledních let je convenience. Papírová účtenka pro zákazníka rozhodně „convenient“ není: buď skončí hned v koši, nebo je kdesi polozapomenutá, či s jinými účtenkami skončí v krabici, kde vybledne a pak v rámci vánočního úklidu stejně v tom koši skončí.

Každopádně když potřebujeme nějakou účtenku dohledat pro případnou reklamaci, tak ji stejně nenajdeme… Jak se toto liší od nákupu na e-shopu, kde pdf účtenku nebo fakturu dostaneme do emailu a pak ji v případě nutnosti reklamace snadno dohledáme.

Pro více a více lidí a firem je jedním z „megatrendů“ současnosti udržitelnost – snaha zamezit plýtvání přírodními zdroji a současně používat takové materiály a technologie, které jsou pro přírodu a člověka nedevastující. Papírová účtenka z tohoto pohledu udržitelná není – obrovská spotřeba stromů na něco co končí v koši, a navíc inkoust používaný na tisk obsahuje zdraví škodlivý bisfenol.

Jsem introvert, kterého od mala zajímají čísla a různé analýzy. Vadí mi absolutní nemožnost kontrolovat, co a za jakou cenu nakupuji. V rodině se snažíme neplýtvat a jíst zdravěji, k tomu však ale patří i možnost porovnat, co kupujeme a co opravdu potřebujeme. Jakou máme potřebu versus spotřebu zeleniny, ovoce, masa, luštěnin, vláknin, tuku atd. tento rok a jak to bylo vloni? Přitom každý den můžeme mít přesnou statistiku, kolik kroků jsme ušli a jakou jsme při tom měli tepovou frekvenci.

U papírové účtenky jsou všechny informace o nákupu výhradně u obchodníka. Pokud bych si toto představil v podmínkách klasického B2B prodeje, kde já jsem firma-zákazník a obchodník je dodavatel, tak bych takový obchodní vztah brzy ukončil. Chci mít přístup ke „svým datům“.

Co je to digitální účtenka

Pojďme si říci, jaké představy o digitální účtence jsou, co by to znamenalo pro retail procesy a technologie na ně navázané. Účtenka je dokument, který potvrzuje, že osoba či firma přijala peníze jako úhradu za poskytnuté zboží či služby. Účtenka má i časové a prostorové razítko. Digitální účtenka je pak digitálním ekvivalentem – musí být ve formátu, který je strojově čitelný, přenositelný mezi počítači, aplikacemi, automaticky rozpoznatelný a zpracovatelný „cílovou aplikací“. Digitální účtenka rovněž musí jednoznačně identifikovat, komu patří – tedy zákazníka. Každý zákazník tedy musí mít svoji jedinečnou digitální identitu.

Navíc musí splňovat všechny legislativní regulace. Digitální formát nabízí ke sdílení mnohem více dalších informací o produktu než dnes, jeho složení ale třeba i uživatelský manuál nebo návod na údržbu. Digitální účtenka je generovaná na závěr nákupní operace, po provedení úhrady jakoukoliv cestou – platební kartou, mobilní platbou nebo platbou v hotovosti poté, co byl zákazník identifikován.

Pro úplnost dodejme, že digitální účtenka není pdf kopie účtenky. Tento formát je jakýmsi předvývojovým stupněm – tedy lepší než papír ale ještě ne datově strukturovaná a strojově čitelná digitální účtenka.

K tomu, aby zákazník začal „pracovat“ s digitální účtenkou, se musí stát tři věci:

  • Získat digitální identitu (která bude obecně akceptovaná).
  • Obchodník musí upravit pokladní systém tak, aby rozpoznal digitální identitu zákazníka, vygeneroval digitální účtenku a následně ji zaslal na předem stanovené místo (email nebo datové úložiště).
  • Digitální účtenku je třeba automatizovaně vytvořit, poslat, upravit strukturu, přijmout a zpracovat.
  • Zákazník má přístup k aplikaci/web adrese, na které pracuje se svými účtenkami.
  • Vše samozřejmě podle legislativních požadavků včetně GDPR.

Digitální účtenka je stále jen okrajově využívána obchodními řetězci či poskytovateli platebních operací. V Evropě je tento koncept nejrozšířenější v západní a severní Evropě, včetně pobaltských zemí. Do konceptu jsou zapojeny obchodní řetězce, dodavatelé-výrobci, banky, vydavatelé platebních karet, státní organizace, množství IT start-upů či velkých firem.

V současné době víme zhruba o 30 poskytovatelích různých „digital receipt“ (např. Adminapp, Flux, Digibon, Kivra). Významnou roli hrají banky například ve Velké Británii (Flux) či Austrálii (Slyp), nicméně dosud není dominantní hráč, který by dal ten podstatný impuls a jeden formát. Ve Skandinávii již běží projekt, který umožňuje práci s digitální účtenkou mezi Švédskem, Finskem a Estonskem. V ČR v kamenném retailu digitální účtenku nabízí například IKEA pro členy svého IKEA Family klubu.

Nutnost standardu

Velkou roli hraje nutnost definice standardů, které by umožnily vzájemnou kompatibilitu různých řešení. Očekává se, že páteřní řešení vznikne ve spolupráci obchodních řetězců – bank a operátorů platebních operací. Je efektivní začínat první projekty digitální účtenky již s představou jejího rozvoje a nutnosti kompatibility datových formátů. Zde se nabízí využít existujících GS1 standardů, tedy GTIN identifikace produktů včetně 2D čárových kódů pro dodatečné informace o produktu. Kompatibilita a standardy jsou nutné k tomu, aby zákazník viděl všechny transakce na jednom místě.

Ekosystém v jednotlivých státech se formuje podle ambicí, odvahy inovovat, otevřenosti či uzavřenosti, tlaku zákazníků a dalších faktorů. V této situaci je samozřejmě poptávka po standardech, které by zajistily kompatibilitu při tvorbě, sdílení a práci s digitální účtenkou v tak heterogenním ekosystému. Ve Švédsku byl například definován Swedish Digital Receipt Standard.

Bude zákazník akceptovat digitální formu?

Bez detailního průzkumu, zda by lidé digitální formu uvítali či zamítli, je možné říci, že v ČR je vysoká hustota e-shopů na počet obyvatel. Rovněž použití chytrých telefonů patří mezi nadprůměr v Evropě. Velkou oblibu mají rovněž mobilní platební a digitální peněženky. Zhruba dvě třetiny lidí v ČR má chytrý telefon. Dokáží si objednat uber a jízdenku na autobus mají ve svém chytrém zařízení. U svých bankovních účtů již na webu provádí alespoň základní analýzy výdajů.

Pokud je zákazník připraven, dává digitální forma smysl i obchodním řetězcům a dalším případným aktérům?

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 01-02.2020…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *