S přípravou jídel pomáhají dehydrované potraviny i konzervy

Také konzervy a jídla v prášku podléhají snaze spotřebitelů o zdravější životní styl. Vybírají si produkty s nekomplikovaným složením, pokud možno bez konzervantů a zbytečných přídatných látek.

Již neplatí, že konzervy patří výhradně do baťůžků výletníků a polévky v sáčku najdeme jen v zavazadlech hospodyněk, které vypravují rodinu na dovolenou. Staly se vítanými pomocníky v každé domácnosti.

Zejména konzervy se staly součástí mnoha receptů, protože obsahují již částečně zpracované potraviny, jejichž příprava by jinak zabrala kuchařkám mnoho drahocenného času.

„Naše výrobky jsou velmi často součástí běžné kuchyně, a zejména naše řada určená pro přípravu pokrmů z mezinárodní kuchyně je stvořena pro experimentování,“ potvrzuje Jana Vydrová, marketingová manažerka ve společnosti Gaston.

Okurky mají vrchol v prosinci

Nejdůležitějším segmentem trhu s konzervovanými a sterilovanými potravinami je podle dat Spotřebitelského panelu GfK nakládaná a sterilovaná zelenina, a to s více než třetinovým podílem na celkových spotřebitelských výdajích. Téměř čtvrtinu trhu představují rybí konzervy a mořské plody a na třetí pozici jsou se 14% podílem masné výrobky, tedy paštiky, pečená masa, šunky či párky.

Nakládanou nebo sterilovanou zeleninu nakupují bezmála všechny (97 %) české domácnosti, přičemž průměrná kupující domácnost za ni utratí ročně téměř 600 Kč a vydá se pro ni do obchodu osmnáctkrát. Sedm z deseti domácností nakoupilo rajčata nebo rajčatové pyré a téměř šest z deseti domácností také hotová konzervovaná jídla. „Dvě třetiny domácností nakoupily i kompoty a přes polovinu domácností povidla a džemy,“ dodává Hana Paděrová, konzultantka Spotřebitelského panelu GfK. Zajímavostí, která vyplývá ze zkušeností producentů s mezinárodním působením, je, že si Češi na rozdíl od okolních států mnohem méně pochutnávají na konzervovaných jahodách a mandarinkách. Naopak u nich zejména v poslední době roste zájem o konzervované luštěniny, a to především o cizrnu, různé druhy čočky a také o hrách.

Co se týká chutí, mají Češi stále nejvíc v oblibě nakládané okurky, zelí a míchanou zeleninu. A není náhodou, že se prodej okurek a míchané zeleniny téměř zdvojnásobuje v prosinci, kdy je spotřebitelé již tradičně přidávají do bramborového salátu a pomazánek coby součástí tradičního vánočního stolu.

Otevírání musí být jednoduché

Velké oblibě se u spotřebitelů těší již připravené saláty, které stačí před konzumací pouze otevřít a naservírovat. V současné době se mohou v prodejnách setkat například s novinkou řady Franz Josef Kaiser – Tuňákové saláty v pěti variantách – Mexiko, zelenina s quinoou, s fazolemi, kuskusem či těstovinami fusilli. Kvůli pohodlnému otevírání jsou opatřeny easy-peel uzavíráním, což je víčko opatřené očkem. V oblasti obalů jde patrně o nejrozšířenější inovaci, protože své produkty jím vybavila také většina privátních značek.

„Tyto saláty o hmotnosti sto šedesát gramů jsou vhodné na svačinu, lehký oběd nebo jako zdravé a praktické jídlo na cesty,“ naznačuje Jana Vydrová. Chuť tuňáka v nich je doladěna vybranou zeleninou, a protože podle Jany Vydrové dnes spotřebitelé požadují zdravé produkty, neobsahují žádné přidané konzervanty, zahušťovadla a jiná éčka. „Je trendem, že se spotřebitelé zajímají o složení výrobků. A pociťujeme nárůst počtu zákazníků, kteří jsou ochotni si zaplatit za vyšší kvalitu. I tak je ale důležité, aby si cena udržela správný poměr k nabízené kvalitě. Pokud tento poměr není dodržen, ochota zákazníků zaplatit vyšší cenu znatelně klesá,“ konstatuje Jana Vydrová.

Z rybích konzerv boduje tuňák

Přibližně devět z deseti domácností nakupuje podle dat Spotřebitelského panelu GfK také konzervované ryby a mořské plody, přičemž roční výdaje na domácnost loni přesáhly 450 Kč a v nákupním košíku se tato kategorie objevila osmkrát ročně. Mezi nejčastěji nakupované ryby patří tuňák, za kterými následují sardinky. „Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvýšily prodeje zejména u variant tuňák steak a kousky, rozhodli jsme se rozšířit sortiment řady Franz Josef Kaiser o tuňákové steaky ve vlastní šťávě a v oleji s uzenou příchutí ve stosedmdesátigramovém balení,“ dodává k tomuto trendu Jana Vydrová.

Tři čtvrtiny českých domácností nakoupily konzervované masné výrobky. Na nákup se vydaly v průměru osmkrát za rok a celkově utratily přes 300 Kč. Z masných výrobků se v nákupních košících objevuje nejčastěji paštika, a to šestkrát ročně. Protože u těchto produktů hraje významnou roli také rychlé použití, jsou již dnes mnohé výrobky opatřeny zmiňovaným uzavíráním s očkem. Kvůli ještě jednoduššímu otevírání jsou víčka často vyrobena buď z hliníku, nebo z plastu.

Promoce pomáhají novinkám

Co se týká slevových promoakcí, projevují se u konzervovaných a sterilovaných potravin velmi podobně jako u celého rychloobrátkového trhu. Téměř polovina (48 %) spotřebitelských výdajů padla právě na akční nákupy. „Největší podíl akčních nákupů jsme zaznamenali u rybích konzerv, a to přes šedesát procent. U masných výrobků to bylo něco málo pod šedesát procent,“ konstatuje Hana Paděrová. Nejméně ovlivněny slevovými akcemi jsou naopak konzervovaná rajčata a pyré. „Promoce hrají důležitou roli zejména při uvádění nových výrobků. Zákazníci pak mají větší odvahu vyzkoušet nový výrobek,“ přidává se Jana Vydrová. Češi jsou sice obecně zejména v poslední době mnohem ochotnější sáhnout po novince, nicméně stále platí, že se nejlépe prodávají již osvědčené výrobky.

Daří se privátkám

Na rozdíl od zbytku rychloobrátkového trhu hrají na trhu sterilovaných a konzervovaných potravin podstatně významnější roli privátní značky. Téměř dvě pětiny spotřebitelských výdajů směřovalo právě na nákupy privátních značek. U párků to bylo dokonce přes 70 %, u rajčat a rajčatového pyré necelých 60 % a u kompotů přes 50 %.

Nejdůležitějším nákupním místem jsou hypermarkety, kde Češi utratili třetinu z celkových výdajů na daný trh. Těsně následují diskonty a s pětinovým podílem na spotřebitelských výdajích supermarkety.

Pomáhají pytlíkové polévky

K významným pomocníkům patří v kuchyni již řadu let veškeré dehydrované produkty, jako jsou základy pokrmů, bujóny, polévky, dezerty, mléko v prášku, instantní nápoje a sušené mixy zahrnující výrobky pro přípravu knedlíků, kaší či těsta. „Pokud si takto definujeme trh dehydratovaných potravin, zjistíme, že téměř pětina výdajů českých domácností míří na nákup polévek z pytlíku,“ konstatuje Tomáš Zíka, konzultant Spotřebitelského Panelu GfK.

Za polévkami následují bujóny (14 % výdajů) a instantní nudle (10 % výdajů). „Z hlediska počtu kupujících však najdeme na špici pudinky, které si dopřeje více než sedm z deseti domácností. To, že si české domácnosti rády ušetří čas při přípravě jídel, dokazují nákupy bujónů, které si do svých košíků vloží podobný počet domácností,“ dodává Tomáš Zíka.

Složení by mělo být jednoduché

Co se průměrných výdajů na nakupujícího týče, vedou pytlíkové polévky, za které utratí průměrná česká domácnost okolo 230 Kč ročně. Následuje sušené mléko a instantní jídla. Nejčastěji však chodí domácnosti kupovat pytlíkové polévky a instantní nudle, a to v průměru více než jedenkrát za dva měsíce.

Také v oblasti dehydrovaných produktů se projevuje snaha českých spotřebitelů o konzumaci potravin, do kterých by co nejméně zasahovala „éčka“ či další zbytečné suroviny. „Současným trendem je vedle udržitelné výroby také preference výrobků, které jsou přírodního původu, rostlinné, bez přídatných látek, s minimálním obsahem soli, nasycených mastných kyselin, nebo cukru. To souvisí s trendem co nejjednoduššího složení produktů i s minimálním výčtem surovin na obale, ve kterém se spotřebitel může snadno orientovat a najde v něm jen složky běžně používané v kuchyni při domácím vaření. My v našich výrobcích samozřejmě nepodceňujeme ani chuť a kvalitu, které jsou pro spotřebitele velmi důležitým parametrem pro výběr produktu,“ podotýká Magdalena Leimerová, manažerka komunikace společnosti Unilever ČR.