Co se děje s vráceným zbožím?

Rostoucí obraty v případě online prodejů zatěžuje množství vráceného zboží. Vratky jsou v některých sortimentech nedílnou součástí výběrového procesu a obchodního modelu.

Aby se obchodníci vyhnuli vracení zboží, optimalizují procesy v internetových obchodech (informace o výrobku, obrázky atd.), popř. přikládají formulář k vrácení zboží, aby byl tento proces pro zákazníka co nejsnazší.

První příjemce často nebývá poslední. To platí hlavně u módních výrobků, kde je podíl vratek s průměrnými takřka 40 % zvlášť vysoký.

Dobrá zpráva: i když oděvy patří k nejčastěji vraceným zásilkovým výrobkům, jedná se o segment s nejvyšším podílem dalšího prodeje jako výrobku nejvyšší kvality (82 %). „Tento podíl se v závislosti na odvětví výrazně mění, navíc obchodníci značně investují do toho, aby se vratkám vyhnuli,“ vysvětluje Hilka Bergmann, která odpovídá za studii a je vedoucí výzkumné divize Obaly a zásilky. Z aktuální studie EHI „Versand- und Retourenmanagement im E-Commerce 2019“ vyplývá, že v průměru stojí internetového obchodníka zpracování vráceného výrobku cca 10 euro.

Většina vrácených výrobků směřuje opět do prodeje

V průměru se může zhruba 70 % vrácených výrobků znovu použít k odeslání zákazníkům jako zboží nejvyšší kvality. Zvlášť velký je tento podíl u obchodníků z odvětví fashion & accessoires (82 %) a sport & volný čas (70 %). Jen málo obchodníků výrobky nemůže vůbec znovu prodat nebo je prodá pouze ojediněle. Patří k nim zejména produkty z oblasti potravin a poživatin, v níž se vratky takřka nevyskytují

„Obchodníci chtějí samozřejmě udržet vratky co nejmenší, což ovšem není vždy možné. Ne vždy u vráceného zboží umožňuje jeho stav opakovaný prodej jako zboží první kategorie,“ říká Andreas Kruse, obchodní a marketingový ředitel v EHI.

Nákladově nejvyšší položkou je kontrola vráceného výrobku

Nákladově nejvyššími složkami obchodu s vráceným zbožím jsou kontroly kvality a identifikace výrobku, poštovné a přepravní náklady, a také úprava výrobků.

Takřka třetina (32 %) dotazovaných obchodníků s koeficientem vráceného zboží větším, než nula procent dokonce v některých případech zákazníky žádá, aby výrobek navzdory nahlášení vratky a dobropisu neposílali nazpět. Zpětné zaslání výrobků, které nemohou znovu prodat, jim způsobuje zbytečné náklady, a proto nedává z hospodářského hlediska smysl. Obchodníci, kteří své zákazníky žádají, aby určité výrobky nezasílali zpět, přestože jim tento záměr oznámili, tvoří ve všech zkoumaných produktových segmentech jednu čtvrtinu až jednu třetinu.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 11.2019…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.