Hlavní producenti brambor v Evropské unii letos hlásí podstatně vyšší úrodu než v uplynulém roce silně poznamenaném horkým a velice suchým létem.
Letos se sklízí déle než v minulých letech. Během velice suchého září byly zavlažovací systémy v plném provozu, v říjnu zase bylo příliš mnoho srážek, takže se mnohde nemohlo do polí, uvádí NEPG, nadace sídlící v nizozemském Almere.
Pět zemí, jež jsou členy Organizace západoevropských pěstitelů brambor (North-Western European Potato Growers – NEPG) koncem října oznámily, že jejich celková sklizeň konzumních brambor meziročně stoupne o 10 % na 26,9 mil tun. Současně je to 1,8 % nad průměrem předchozích pěti let. Z jednoho hektaru by se mělo v průměru sklidit 43,9 tuny proti 40,9 tuny loni.
Avšak vzhledem k tomu, že na polích v Belgii, Británii, Francii, Německu a Nizozemsku (což jsou členové NEPG), se koncem října ještě sklízelo, jde o předběžná čísla. Ta definitivní budou známa koncem listopadu. Hlavní západoevropští producenti přitom v srpnu počítali s tím, že letošní sklizeň bude kvůli nedostatku vláhy ještě horší než loňská.
Výrazný růst v Německu, největším producentovi EU
Mnohem více brambor letos ve srovnání s loňským špatným rokem loni sklidilo Německo. Tamní pěstitelé rozšířili výměru o 9,5 % na více než 276 tis. ha. Podle odhadu z konce října sklidili 10,4 mil. tun brambor, včetně sadbových, což je skoro o 17 % více než loni. Hlavní produkční oblastí je spolková země Dolní Sasko, kde se na výměře 114 tis. ha sklidilo kolem 4,8 mil. tun proti 4,1 mil. tun v roce 2018. Průměrný hektarový výnos v Dolním Sasku dosáhl kolem 42 tun.
Letošní sklizeň byla mnohem vyšší rovněž v Belgii, kde meziročně stoupla zhruba o třetinu na téměř 4,1 mil. tun.
V Polsku, jež má největší výměru brambor v celé EU a je jejich čtvrtým největším producentem, sklizeň letos proti roku 2018 klesla o 11 % na necelých 6,7 mil. tun, oznámil tamní Ústav ekonomiky zemědělství a potravinářství. Cena brambor u severních sousedů z tohoto důvodu zůstane velmi vysoko. V prvním říjnovém týdnu dosáhla ve velkoobchodě 1,59 zlotého za kilogram (v přepočtu kolem 9,50 Kč). Polské rolníky, kteří ve srovnání s ostatními evropskými producenty dosahují nízkých výnosů, sužovalo také letos sucho.
V tuzemsku průměrný sklizňový rok
Letošní sklizeň brambor v tuzemsku je průměrná, stejně tak hektarové výnosy ve většině produkčních oblastí. Český statistický úřad v polovině října letošní úrodu odhadl na 604 tis. tun, což je meziročně o 3 % více. Uvedený objem nedosahuje pětiletého, ani desetiletého průměru. Podle Agrární komory se dlouhodobě nedaří rozšiřovat plochy, které letos činily 23 tis. ha, stejně jako loni. Jsou zhruba stejné jako třeba v sousedním Rakousku, ale ve srovnání s Dánskem asi poloviční. Průměrný hektarový výnos mírně stoupl na 26 tun.
Česko není ve spotřebě brambor soběstačné.
Co napovídá dlouhodobý vývoj
Souhrnný údaj za celou Evropskou unii, nebyl v době uzávěrky článku ještě k dispozici. Po loňském roce, kdy produkce klesla o více než 16 % na necelých 52 mil. tun lze letos očekávat vzestup o 5 – 7 %.
Produkce brambor se v Evropské unii koncentruje do sedmi členských států (Belgie, Británie, Francie, Německa, Nizozemska, Polska a Rumunska), kde se obhospodařují více než tři čtvrtiny ploch (76,9 % v roce 2018) a připadá na ně skoro 80 % unijní sklizně.
Brambory se v EU pěstují na výměře mírně přesahující 1,7 mil. ha, což odpovídá 1,6 % veškeré orné půdy v EU. Nejvíce (15,8 %) je to v Nizozemsku a Belgii (11,1 % orné půdy).
Plochy brambor v EU se dlouhodobě zmenšují, od roku 2000 jich ubyla skoro polovina. Nejvíce v Polsku (-76 %) a Rumunsku (-37 %). Loňská sklizeň v Evropské unii byla zhruba o třetinu nižší než v roce 2000.
Brambory nyní v členských zemích pěstuje zhruba čtvrtina z celkového počtu farem. V Lotyšsku a ve Slovinsku je to kolem 70 %, naproti tomu v Itálii a Irsku jenom každá druhá ze sta.
V Německu letos vychází průměrný hektarový výnos 37,7 tuny, v Polsku asi 21,5 tuny.
Experti nizozemského ústavu Rabobank, který úvěruje především agrární a potravinářský sektor, v jedné ze svých studií poukazují na zvyšující se poptávku po výrobcích z brambor, včetně těch zmrazených v Jižní Americe a Asii. Je to velká šance pro evropské exportéry, ale má-li se využít, jsou nutné rozsáhlé investice do zpracovatelských kapacit.
Dovoz mrazených produktů z brambor v období 2007 – 2017 ve světě stoupl skoro o 73 % na 7,09 mil. tun, vyplývá z údajů, které Rabobank zveřejnila koncem letošního března. Z toho dovoz do Jižní Ameriky stoupl přibližně třiapůlkrát na 568 tis. tun, dovoz do Asie skoro o 100 % na 1,63 mil tun.
Napsat komentář