Spolu s rostoucí životní úrovní Češi dbají čím dál víc na svoje zdraví, čemuž přizpůsobují i svůj jídelníček. Velkou roli v tomto ohledu hraje nejen příznivá ekonomická situace, ale také edukace a v neposlední řadě i módní trendy.
Za posledních šest let se zájem o zdravé potraviny několikanásobně zvýšil. Roste zájem především o čerstvé potraviny, jako je ovoce a zelenina, a to jak lokální, a exotická. Existuje také významná skupina spotřebitelů, kteří se vyhýbají například lepku a laktóze.
Jak ukazují data Nielsen Shopper Trends Study; Nielsen RMS ACV Report W13/2019, klíčovou roli zastávají čerstvé potraviny. Ty tvoří 44% podíl na celkových tržbách.
Daří se rostlinným mlékům
Zcela zásadní vliv na nákupní rozhodnutí má v kategorii čerstvých potravin ovoce a zelenina, pečivo, mléčné výroby a maso. Přesto je nutné konstatovat, že nadpoloviční většina Čechů (58 %) trpí nadváhou. Potěšující je však skutečnost, že 46 % s tímto stavem hodlá něco dělat. Většina z této skupiny zvolí zdravou stravu, menší skupina se pak obrací ke sportu.
Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat, že růst zdravých kategorií překonává ty nezdravé, případně neutrální, přičemž rekordy doslova trhají nemléčné výrobky. Dobře si vedou rostlinná mléka, u kterých je patný nárůst prodejů při srovnání let 2012 vs. 2018 o 1 000 %. O 500 % zvýšily prodeje také rostlinné jogurty, o 100 % narostly müsli a cereální tyčinky, o 70 % džusy a o 50 % si polepšilo čerstvé mléko.
Důvodem je zdraví, styl i móda
Studie společnosti Median (Market&Media&Lifestyle – TGI, 4. kvartál 2018 a 1. kvartál 2019) ukazuje, že se spotřebitelé potraviny obsahující některé složky snaží nejíst, přičemž mnohdy nejde o doporučení od lékaře. Že se vyhýbá laktóze, uvádí 3,5 % respondentů, ovšem, že se ji snaží omezovat, již odpovědělo 13,7 %. Podobně je tomu u lepku, kterému se vyhýbá 3,1 % dotázaných a kterému se snaží vyhýbat 15,4 %.
V tomto případě je zapotřebí položit si otázku, co k tomuto chování spotřebitele vede? Jde o snahu naplňovat zdravější životní styl, módu, nebo se výskyt alergií na určitou složku potravy o tolik zvýšil? „Konkrétně v případě lepku jde o obojí. Jednak se výskyt intolerancí jednoznačně zvýšil, a to v důsledku stále větší hybridizace původních odrůd obilí – obsah lepku je tak vyšší a v reakci na to roste množství lidí, kteří jsou na jeho obsah více a více citliví – a jednak již naštěstí dostatečně prosakují informace o tom, že jeho konzumace není až tak vhodná a zdravá pro kohokoli, takže i lidé bez intolerancí vyhledávají alternativy anebo minimálně potraviny které jsou přirozeně bez lepku,“ vysvětluje Tereza Havrlandová, majitelka společnosti Lifefood.
Obchodníci rozšiřují nabídku
Trend vyhýbání se určitým složkám potravy samozřejmě zaznamenali obchodníci, kteří na něj také reagují. Například Kafland již loni rozšířil nabídku privátní značky K-free o další bezlepkové a bezlaktózové produkty. „Cílem je nabídnout širší sortiment nejen skupinám lidí trpících potravinovými intolerancemi, ale i těm zákazníkům, kteří se rozhodli stravovat zdravěji,“ vysvětluje Renata Maierl, tisková mluvčí společnosti Kaufland Česká republika.
Výrobky jsou pro lepší přehlednost barevně rozlišeny a opatřeny symboly na obalech. Ty značí, zda je výrobek bez laktózy, lepku či bez obou těchto látek. „Dostupnost produktů speciální výživy je v Česku stále velmi omezená. Naším cílem je nabídnout zákazníkům co největší výběr za přijatelnou cenu, a proto v budoucnu plánujeme další rozšíření značky,“ dodává Renata Maierl.
Vzrostly i nezdravé potraviny
Stále častěji se v nákupních koších českých spotřebitelů objevují také zdravé potraviny. Souvisí to jednak s rostoucí popularitou zdravého životního stylu a vyššími příjmy, ale i s rostoucí nabídkou prodejců. Břetislav Chovítek, Commercial Manager společnosti Nielsen, shrnuje trendy v posledních letech takto: „Z dlouhodobého hlediska růst takzvaných zdravých kategorií výrazně předčí ty nezdravé, kam patří například alkohol, slazené nápoje a cukrovinky, nebo ty neutrální, kam jsme pro srovnání trendů zařadili například mouku, rýži, těstoviny, olej a podobně. Ve srovnání s rokem 2012 tržby za zdravé potraviny narostly téměř o polovinu (47 %), zatímco nezdravé rostly o 30 % a neutrální jen o 12 %. Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. Také mnohým lokálním ale i exotickým druhům ovoce a zeleniny se daří výrazně navyšovat obrat – v horizontu posledních šesti let se například sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo, mnohonásobně více Češi utrácejí také za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. I když celkově skupina zdravých potravin rostla rychleji, mezi těmi nezdravými se najdou také kategorie, jejichž tržby se za posledních šest let výrazně zvýšily. Například obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny narostl o více než polovinu.“
Trend je celosvětový
Příčinu zvýšeného zájmu o zdravé potraviny je možné podle Terezy Havrlandové vidět v tom, že běžná česká strava je extrémně nezdravá. „Z tohoto důvodu lidé, kteří chtějí změnu, jdou do většího opaku. Na západě je zájem o něco slabší, a to proto, že jejich běžná strava až tak tragická není a například bio je tam běžnou součástí jídelníčku většiny obyvatelstva. Inklinace k větším extrémům tam proto není tak veliká. Obecně je to ale trend, který jde celým světem, takže Čechy nejsou žádnou větší výjimkou,“ konstatuje Tereza Havrlandová. Firma Lifefood českým spotřebitelům dodává produkty, které jsou svou povahou snacky. Od běžných produktů se ale liší minimálním stupněm zpracování a maximálním zachováním přirozených složek. „Kupříkladu všechny naše alternativy pečiva jsou přirozeně bezlepkové, neboli jsou ze surovin, které lepek nikdy neobsahovaly, a nikoli že ho z nich někdo nějakým náročným procesem extrahoval. K tomu mají některé naše produkty vyšší obsah proteinu, a to opět na základě konkrétních celistvých složek jako jsou semínka nebo oříšky,“ vysvětluje Tereza Havrlandová.
Napsat komentář