Padělků v mezinárodním obchodě přibývá

Padělatelům nahrává rozmach internetového obchodu, rozvoj elektronických platforem. Padělané zboží se ve stále větším objemu dostává k zákazníkům v menších poštovních balících.

Porušování práv duševního vlastnictví představuje ve světě bez ohledu na úsilí vlád stále větší problém. Svědčí o tom i studie věnovaná výrobě a obchodu s padělaným zbožím, kterou v druhé polovině března zveřejnily Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Studie OECD a EUIPO v zásadě srovnává dvě tříletá období – 2011 až 2013 a 2014 až 2016. Její autoři analyzovali značné množství celních a dalších dat. Vycházeli rovněž z důvěrných sdělení celních úřadů. Jejich důkladné zpracování si vyžádalo nemálo času, proto jsou poslední údaje k dispozici za rok 2016.

Zachycené padělky jsou jen špička ledovce

Mezinárodní obchod s padělaným zbožím v roce 2016 podle dostupných údajů dosáhl 590 mld. USD, což představovalo 3,3 % celkové hodnoty mezinárodního obchodu. V roce 2013 to bylo 461 mld. USD, tedy 2,5 % hodnoty globálního obchodu. Z toho plyne, že rozsah obchodu s falzifikáty výrazně stoupl.

Z analýzy údajů o záchytu padělků lze odhadnout, že do zemí Evropské unie se v roce 2016 dovezly falzifikáty za 121 mld. eur (134 mld. USD), což odpovídá 6,8 % hodnoty veškerého dovozu zboží ve srovnání s 5 % v roce 2013.

Skutečný rozsah padělání je ale ještě větší, neboť zveřejněné údaje nezahrnují padělky, které se prodávají v samotné zemi jejich původu (výroby). Studie do hodnoty těchto nelegálních transakcí nezapočítává také pirátské kopie digitálních produktů.

Zpráva OECD a EUIPO hodnotí míru celních záchytů padělaného zboží jako všeobecně nízkou. Jinak řečeno, valná většina padělků uniká a dostává se do volného oběhu a ke spotřebitelům. Jedním z důvodů tohoto neuspokojivého stavu je, že celní úřady v mnoha zemích dostaly od svých vlád jako „prioritní úkol“ odhalovat pašování zbraní a vojenského materiálu, lidí i odhalování nelegálních finančních transferů, včetně těch, které končí u teroristických skupin.

Kromě toho, padělatelské gangy jsou ve svém podnikání velice odvážné až drzé. Riziko odhalení se snaží minimalizovat tím, že pro přepravu zboží stále častěji používají malé balíčky zasílané poštou. Zvláště aktivní jsou v zónách volného obchodu.

Falzifikáty se zákazníkům nejčastěji doručují poštovními balíky. Pro padělatelské gangy je to cesta nejmenšího rizika. Balíky obsahující méně než 10 položek představují zhruba 85 % všech zásilek (poštou, kurýry), zatímco v období 2011 – 2013 to bylo 43 %.

Odkud padělky pocházejí

Obecně platí, že padělané zboží se vyrábí po celém světě. Jinak řečeno, může pocházet z kterékoli země. Ale celní statistiky záchytu falzifikátů svědčí o tom, že převážná část výroby je soustředěna do několika zemí, které sehrávají ve světovém obchodu s padělanými značkami klíčovou úlohu.

Nejvíce padělků pochází z východní Asie. Vede Čína, odkud se v roce 2016 exportovaly padělky za 239 mld. USD (asi dvě pětiny celosvětového exportu padělků).

Následují Hongkong (83,2 mld. USD), Indie (17,4 mld. USD), Spojené arabské emiráty (15,5 mld. USD) a Singapur (13,1 mld. USD). Podíl Číny v letech 2014 – 2016 ve srovnání s předchozím tříletým obdobím klesl. Naproti tomu stoupla úloha Hongkongu jako jednoho z klíčových tranzitních bodů (překladišť).

K hlavním zemím původu falzifikátů ještě patří Malajsie, Mexiko, Pákistán, Thajsko, Vietnam a Turecko. To je důležité jako dodavatel padělků na trh Evropské unie. Role těchto zemí je však ve srovnání s Čínou mnohem menší. Čína je podle zjištění studie největším výrobcem padělků v devíti zbožových kategoriích z deseti.

Turecko se stalo významným dodavatelem v několika kategoriích – padělaného koženého zboží, potravin a kosmetiky.

Za klíčové tranzitní země, přes které se padělky přepravují, studie označuje Hongkong, Singapur a Spojené arabské emiráty. Jemen slouží jako důležité tranzitní území pro přepravu na africký trh. Ve vztahu k Evropské unii jsou to – kromě zmíněného Turecka – čtyři země, a to Albánie, Egypt, Maroko a Ukrajina. Panama zase slouží jako „most“, přes který se padělané zboží dostává do USA.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 04.2019…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.