Příjem vody musí být v rovnováze s jejím výdejem. Celková výměna vody se pohybuje mezi 2 až 3 l za den. Příjem vody je více než z jedné poloviny hrazen konzumací nápojů, z jedné třetiny pevnou potravou a zbytek je doplňován v rámci látkové výměny.
Nejdůležitější anorganickou složkou pro všechny živé organizmy je voda. Obsah vody v těle člověka se mění v závislosti na jeho věku a množství tuku. U dospělého člověka voda tvoří 70 % netukové hmoty těla, což v průměru představuje 55 až 60 % tělesné hmotnosti (ženy: 45-60 %, muži: 50-65 %). U obézních lidí klesá pod 50 %.
Vodu rozdělujeme na vodu vnitrobuněčnou a mimobuněčnou. Vnitrobuněčná voda je součástí buněk a připadá na ní větší část tělesné vody. Mimobuněčná voda představuje menší část a je součástí vnějšího prostředí, které je potřebného pro život buněk. Množství mimobuněčné vody je značně proměnlivé a závisí na okamžitém stavu výživy, obzvláště na vodní rovnováze organizmu. S věkem klesá. Mimobuněčná voda představuje krevní plazmu, tkáňové tekutiny aj.
Jedním z fyziologických stavů, které člověku umožňují řízení příjmu tekutin a udržet rovnováhu ve výměně vody je pocit žízně. Žízeň lze definovat jako sled dobrovolných a spontánních dějů, které vedou k příjmu vody nebo jiných tekutin. Žízeň, resp. potřeba pít je složitý stav, který souvisí s úbytkem vody v těle a s tím souvisejících změn v organizmu. S pokračujícím odvodněním organizmu dochází k takovým projevům, jako je únava, nevolnost, zvracení a apatie.
Z uvedeného vysvětlení funkce vody v lidském organizmu je zřejmá důležitost dodržování pitného režimu pomocí vody a nealkoholických nápojů.
Základní součástí pitného režimu by na prvním místě měla být voda a následně nápoje připravené z vody ochucené různými sirupy rostlinného původu; tzv. ochucené nealkoholické nápoje.
Za sirupy lze považovat koncentráty obsahující výtažky z ovoce, zeleniny, nebo jiných chuťově příjemných rostlin.
Limonády a mošty představují významnou skupinou nealkoholických nápojů, které jsou určeny k okamžité konzumaci. Samostatnou skupinou, kterou nelze opomenout jsou nealkoholické nápoje souhrnně nazývané čaje.
Zásady správného pitného režimu
Pokud má mít nápoj dobrý účinek tišící žízeň, musí splňovat některé základní požadavky. Musí obsahovat takové ionty (sodík, draslík, hořčík a vápník), aby byly v souladu s udržováním osmotického tlaku krevní plazmy. Pozornost je nutné věnovat teplotě nápoje, ta by se měla pohybovat mezi 5 až 10 °C (nejlépe mezi 8 až 10 °C). Přechlazené nebo ledové nápoje nemají potřebný osvěžující účinek. Přechlazené (pod 5 °C) nebo ledové nápoje způsobují přechodné znecitlivění chuťových čidel a následné překrvení sliznice hltanu, což vede k dalšímu zvýšení pocitu žízně.
U osvěžujících nápojů je nutné brát v úvahu jejich biologickou hodnotu. Z tohoto pohledu nejlépe vyhovují nápoje vyrobené z ovoce a zeleniny. Takovéto nápoje jsou zároveň i významným zdrojem minerálů, některých vitamínů, vlákniny aj.
Důležité jsou i senzorické vlastnosti nápoje. Ty rozhodují o jeho oblíbenosti a s tím související prodejností. Jako příklad lze uvést natrpklé a mírně nahořklé nápoje sycené kysličníkem uhličitým. Mírná nakyslost pomáhá utišit chuťová čidla v hltanu a tím i vlastní pocit žízně.
Ostrou kyselou chuť, která je typická pro kolové nápoje dodává kyselina fosforečná.
Velmi diskutovanou problematikou je hodnocení plnosti a chuťové vyrovnanosti nápojů. Tato problematika je obzvláště důležitá pro nápoje osvěžující a energetické.
Umělá sladidla používaná jako náhrada cukru, popř. cukru samotného, mají nepříznivý vliv. Stejně tak při chuťovém hodnocení nápoje aroma používané jako náhrada za ovocnou složku nemůže nikdy nahradit přírodní ovocné složky.
V posledním desetiletí proběhla celá řada akcí, které měly vyhodnotit situaci v sortimentu na trhu dostupných osvěžujících nápojů. Ze všech testů bez výrazné změny vyplývá, že mezi největší nedostatky patří přeslazovaní nápojů, neúměrné přidávání aroma, až do té míry, že převažují nad přirozenou chutí deklarovaného ovoce. Dalším problémem je přidávání umělých sladidel v takovém množství, že sladidlo je chuťově postřehnutelné. V mnoha případech se setkáváme s výrazným přidáním vody; tzv. ředěním.
Vzhledem k tomu, že nealkoholické nápoje jsou velmi oblíbené u malých dětí, a přestože všechny přídatné látky používané při přípravě nealkoholických nápojů prošly důkladnými toxikologickými testy, je nutné zvážit použití těchto nápojů, a hlavně jejich množství. Porovnáme-li vypité množství takovéhoto nápoje mezi dospělým člověkem a dítětem a přepočtem-li příjem přídatných látek na 1 kg tělesné hmotnosti, musíme dospět k závěru, že u dítěte byl povolený denní příjem výrazně překročen. Ovlivnění této negativní stránky záleží na rodičích a v přístupu ke konzumaci těchto nápojů. Záleží na rodičích, zda budou používat pouze nápoje určené pro děti, pro které platí přísnější výrobní pravidla, nebo ne.
Napsat komentář