Slovensku, které od začátku roku 2009 platí eurem, se loni hospodářsky dařilo. Vzrostla kupní síla domácností, což se příznivě projevilo na maloobchodních tržbách, které za leden – září 2018 v nominálním vyjádření meziročně stouply o 4,6 % na skoro 16,2 mld. eur (bez prodeje motorových vozidel).

Průměrná mzda za leden – září podle bratislavského statistického úřadu meziročně v nominálním vyjádření stoupla o 6,4 % na 984 eur. Po odečtení inflace vychází její reálný růst o 3,7 %. Zlepšila se situace na trhu práce, kde počet nezaměstnaných během 3. kvartálu 2018 klesl o 45 tis. na 175 200. Průměrná míra nezaměstnanosti se snížila na 6,4 % (podle výběrového šetření pracovních sil).

Konkurenty na slovenském trhu za sebou léta nechávalo britské Tesco. Nyní se k němu více přiblížily německé řetězce Lidl a Kaufland. Zahraniční řetězce svoji pozici na trhu během několika posledních let posilují. Mezi 20 největšími společnostmi na ně připadá skoro 70 % tržeb.

Avšak zdaleka ne všem zahraničním „hráčům“ se v minulosti na Slovensku dařilo. V únoru 2005 svůj odchod oznámila belgická Delvita, jež 11 svých supermarketů prodala společnosti Rewe za 7,7 mil. eur. Na podzim roku 2013 došlo na nizozemský Ahold, který své aktivity prodal společnosti Condorum vlastnící sítě Terno a Moja samoška. Ahold tehdy na Slovensku provozoval 20 obchodů Hypernova, čtyři prodejny Albert a šest čerpacích stanic. Čisté tržby společnosti Ahold Slovakia v roce 2012 loni činily 159 mil. eur. V lednu roku 2018 svoji poslední prodejnu zavřel francouzský Carrefour, který byl na slovenském trhu 17 let.

Skoro polovina z téměř 21 mld. eur tržeb (v roce 2017) připadá na Bratislavský kraj. Slovenská metropole a její okolí jsou pro obchodníky přitažlivé díky vyšší hustotě obyvatelstva, které má navíc nadprůměrnou kupní sílu. Kromě toho, Bratislava je vítaným cílem návštěvníků z ostatních slovenských krajů a ke zvyšování maloobchodních tržeb přispívají i zahraniční turisté.

To je důvod, proč tržby za vlastní výkony a zboží v maloobchodě v přepočtu na obyvatele Bratislavy vycházejí zhruba čtyřikrát vyšší, než je celostátní průměr (15 929 eur ve srovnání s 3 847 eur). Vysoce nadprůměrnou kupní silou se vyznačují také západní Slovensko a část Slovenska středního, kde je vyspělý automobilový a strojírenský průmysl.

Přibývá spotřebitelů oceňujících hlavně kvalitu

Vývoj maloobchodu v roce 2018 podle Ľubomíra Drahovského, analytika obchodu z agentury pro průzkum trhu Terno, ukázal, že nastala výrazná změna v chování kupujících, hlavně ve větších městech. Spotřebitelé preferují pohodlný a kvalitní nákup. „Průzkumy ukázaly, že po dlouhých letech, kdy zákazníci kladli důraz na cenu, začíná zvolna převažovat požadavek na kvalitu a čerstvost potravin,“ podotýká Drahovský.

To, že spotřebitelé kladou stále větší důraz na kvalitu potravin, potvrdil také průzkum ministerstva zemědělství a rozvoje venkova, kde kvalitu za prvořadou označilo 55,2 % respondentů. Pro více než 44 % je důležitý slovenský původ nakupovaných potravin. Cena je teprve na třetím místě (40,5 %). Nicméně, stále platí, že pro domácnosti s nízkými příjmy zůstává rozhodující cena.

Slováci postupně stále více přecházejí z týdenních nákupů na nákupy každodenní, maximálně dvoudenní. „Z tohoto trendu nejvíce těží diskonty. Na trh přicházejí nové prodejny nebo sítě, jako jsou Malina, Delia, Praclík, Yeme, Starý Otec a další,“ podotýká Drahovský.

Denně, nebo téměř denně nakupuje potraviny 43 % Slováků. Dvakrát až třikrát týdně také 43 %, uvedla marketingová agentura 2muse. Jednou týdně chodí nakupovat 12 % lidí, ostatní 1-2x za měsíc. V průměru vždy nakoupí za 21 eur, lidé, kteří nakupují každý den nebo obden, v průměru kolem 10 eur.

Stále významnější místo na trhu zaujímají specializované prodejny. Stoupá také zájem o nákup základních potravin na čerpacích stanicích pohonných hmot.

Potraviny a nealkoholické nápoje tvoří v konečných spotřebitelských výdajích slovenských domácností 18,1 %, když během druhé poloviny 90. let minulého století to byla více než čtvrtina. Tento ukazatel poprvé klesl pod 20 % v roce 2004 a postupně se snižoval až na 17,2 % v roce 2010. Potom se začal opět zvolna zvyšovat. Podobný trend je patrný i v Česku, kde podíl zmíněných výdajů v období 2010–2017 vzrostl ze 14,1 na 16,3 %. Vyplývá to z posledních údajů Eurostatu (Statistického úřadu EU).

Co by mohlo povzbudit nákupy online

Na Slovensku rychle stoupá obliba e-shopů. Spotřebitelé v nich už nenakupují jenom spotřební elektroniku a bílé zboží, nýbrž stále častěji i zboží každodenní potřeby. Tržby internetových obchodů loni podle zprávy, kterou v první polovině letošního ledna zveřejnila elektronická platforma Heureka, meziročně stouply o 23 % na 1,13 mld. eur. (V Česku podle stejného zdroje tržby e-shopů stouply o 17 % na 135 mld. Kč, v přepočtu dle průměrného ročního kurzu ČNB to odpovídá téměř 5,3 mld. eur.) Pokud jde o potraviny, Slováci je podle Veroniky Čapkové, senior konzultanta společnosti Nielsen, nakupují v e-shopech mnohem méně, než je tomu v západoevropských zemích. „Balené potraviny loni nakoupilo jenom 8 % slovenských spotřebitelů, z toho čerstvé potraviny pouhá 4 %, přičemž v obou případech došlo k meziročnímu poklesu,“ uvádí Nielsen. (V Česku je situace odlišná. Balené trvanlivé potraviny loni v ČR nakoupilo 17 % spotřebitelů a čerstvé 14 %, přičemž v obou případech byl zaznamenán meziroční nárůst.)

Co by slovenské spotřebitele povzbudilo k vyšším online nákupům potravin? Polovina z nich uvedla, že nejúčinnějším podnětem by byla záruka vrácení peněz za zboží, které neodpovídá jejich požadavkům. Skoro polovinu Slováků (46 %) by povzbudil bezplatný rozvoz.

V nákupním košíku se nejčastěji objevuje módní zboží (59 % nákupů), potom knihy, hudební nosiče a kancelářské potřeby (52 %) a na třetím místě je spotřební elektronika (49 %, když evropský průměr je 39 %). Slovensko se od ostatních evropských zemí výrazně liší vysokým podílem zákazníků, kteří přes internet nakupují léky a výživové doplňky (39 %), uvádí Nielsen.

 

Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 01-02.2019…