S rostoucími příjmy lidé více nakupují kvalitnější zboží. Přesto je každá druhá koruna za balené potraviny a drogerii utracená v akci. Roste podíl privátních značek. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů.
Česko si letos polepšilo i v rámci evropského porovnání průměrné kupní síly na obyvatele, a to o tři příčky. Podle výroční studie „GfK Kupní síla Evropy 2018“, která mapuje kupní sílu 42 evropských zemí, je Česko aktuálně na 23. místě, 33,6 % pod celoevropským průměrem.
Podíváme-li se na výdaje domácností za rychloobrátkové zboží (zjišťované prostřednictvím GfK Spotřebitelského panelu), je zřejmé, že české domácnosti utrácí za nákupy potravin a nealko nápojů více, než kolik by odpovídalo vývoji inflace. Z dlouhodobého hlediska je více kupujících, kteří upřednostňují kvalitu (jejich počet za posledních pět let vzrostl z 35 % na 40 %) a ti také v průměru utrácejí více. Podíl domácností, které stále zpravidla preferují cenu nad kvalitou, v období 2013–2018 klesl na 60 %.
„Frekvence nákupů je za uplynulé období stabilní, z dlouhodobého hlediska ale mírně klesá, přitom roste výše útraty za jeden nákup. Na výdajích domácností se nejvíce podílejí čerstvé a chlazené potraviny, druhé místo z hlediska útraty patří nápojům, třetí místo obsadily cukrovinky a snacky,“ říká Ladislav Csengeri, ředitel GfK spotřebitelského panelu pro Českou a Slovenskou republiku.
„Díky spotřebitelské důvěře a růstu životní úrovně roste poptávka po kvalitnějších potravinách. Na tento trend reagují obchodní řetězce rozšířením nabídky, ať už jde namátkou o bioprodukty nebo výrobky od lokálních dodavatelů,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a dodává: „Ceny potravin a nápojů v České republice rostou. Důvodů je víc, například nižší úroda v souvislosti se suchem, dále pak i růst mezd v zemědělství a potravinářství. Na druhou stranu je zapotřebí zdůraznit, že podle Evropského statistického úřadu Eurostat máme šesté nejlevnější potraviny v rámci EU. Podle zatím posledních dostupných údajů dosahovaly ceny potravin v ČR 84,5 % průměru EU, přičemž jde o porovnání bez slevových akcí. Ve skutečnosti jsou potraviny u nás ještě o něco levnější, pokud bychom započetli právě slevové akce.“
Také trhu s technickým spotřebním zbožím se v České republice daří. Ve třetím čtvrtletí roku 2018 zaznamenal podle pravidelného monitoringu GfK ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nárůst o téměř 6 %. Na pozitivním vývoji se podílely všechny sektory s výjimkou fototechniky. Nejvíce rostoucími sektory byly telekomunikační technika a spotřební elektronika, u nichž přírůstek přesáhl 9 %.
Oblíbené jsou nákupy v akcích i privátní značky
Celých 51 % výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Privátní značky jsou na vzestupu a jejich prodeje aktuálně v Česku rostou dokonce rychleji, než je tomu u značkového zboží. Jejich podíl na obratu za rychloobrátkové zboží vzrostl již na 23 %. Stále je to ovšem méně než například na Slovensku (27 %) a zejména v Německu (38 %).
„Český spotřebitel má rád slevové akce. Dokazují to i statistiky z jiných oblastí, kde se třeba v cestovním ruchu prodá v režimu first a last minute celkem 80 procent zájezdů. Při prodeji automobilů jsou tři čtvrtiny modelů promovány s nabídkou zvýhodněné ceny,“ doplňuje situaci v maloobchodu Tomáš Prouza.
Rozdíly kupní síly v regionech se mírně snižují
Rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony v České republice se postupně mírně snižují a nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí, ukázala analýza společnosti GfK „Kupní síla 2018“.
Nejvyšší kupní sílu na obyvatele v rámci Česka lze dlouhodobě zaznamenat v Praze, kde v roce 2018 dosahovala 128,7 % celostátního průměru, nejnižší v Moravskoslezském kraji (89,2 %). Průměr České republiky převyšuje především Praha a centrální Čechy, severovýchodní část Plzeňského kraje, centrální části Jihomoravského a Libereckého kraje a dále i většina metropolí ostatních regionů. Jediným z krajů, kde ani jedna obec nepřevyšuje z hlediska kupní síly celostátní průměr, je Moravskoslezský kraj.
Nejnižší úroveň kupní síly mezi okresy vykazuje Bruntál. Rozdíl mezi regionem s nejvyšší a nejnižší relativní kupní silou (Praha vs. Moravskoslezský kraj) činí v České republice 39,5 %. Meziročně se tento procentuální rozdíl v kupní síle snížil o 2 %. Praha a okolí tak od roku mírně ztrácí svou dominanci ve prospěch regionů. Nejde však o nijak dramatickou změnu, protože i v Praze a středních Čechách rostla kupní síla velmi výrazně, nicméně výraznější růst kupní síly regionů, pokud se potvrdí i v dalších letech, bude pro rozvoj ekonomiky a životní úrovně Česka dobrou zprávou.
Republikového průměru dosahuje 23 % obcí, což znamená, že více než tři čtvrtiny obcí je z hlediska indexu kupní síly podprůměrná. Medián čili hranice mezi polovinou obcí s vyšší kupní silou a polovinou obcí s nižší kupní silou, dosahuje hodnoty 93,7 při celostátním průměru 100.
Napsat komentář