Vzhledem k tomu, že se blíží konec roku a s tím jsou spojené některé změny, které nás v roce 2019 čekají, opustíme seriál daňového minima, a budeme se věnovat změnám roku 2019.
První velkou změnou, která bude platit od 1.1.2019 je opětovné navýšení minimální mzdy, tentokráte v prvním stupni o 1 150 Kč měsíčně, v hodinové mzdě pak o 6,60 Kč.
Minimální mzda v první skupině při rozvrhu 40 hod. týdně bude od 1.1.2019 činit 13 350 Kč.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).
V případě dohod se hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, ne o měsíční mzdě. Nejnižší úroveň minimální mzdy by měla zaměstnance motivovat k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti. Prostřednictvím příjmů by pak měl být zaměstnanec dle důvodové zprávy zvýhodněn vůči osobám pouze se sociálním příjmem (což v současné době často není).
Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd zaručenou mzdou. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tedy není závazná jen minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin mzdy zaručené.
Pokud by došlo ke stanovení mzdy, nebo platu v částce pod minimální mzdu (při plném úvazku), musí zaměstnavatel vždy provést dopočet do minimální částky uvedené pro dané skupiny prací podle odst. 1 § 3 Nařízení vlády. Do minimální mzdy se nesmí započítávat částky zákonných příplatků, tj. příplatků za práci přesčas, ve svátek, o víkendu, v noci, příplatek za ztížené pracovní prostředí, a další zákonné příplatky.
Vláda rozhodla pouze o dalším zvýšení minimální mzdy. V § 5 odst. 2 nařízení vlády je specifikováno, že u zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu dle § 80 zákoníku práce, nebo který v kalendářním měsíci neodpracoval příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se snižují úměrně sjednané, resp. odpracované, době pouze měsíční sazby minimální mzdy a částky nejnižších úrovní zaručené mzdy stanovené za měsíc. Hodinové sazby uvedených minim se nemění.
Obdobně je v odstavci 1 § 5 nařízení vlády specifikováno, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin dle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce se při zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují pouze hodinové sazby, zatímco měsíční sazby zůstávají beze změny. Pro stanovení správného výpočtu se použije koeficient přepočtu: (stanovená týdenní pracovní doba/stanovená nižší týdenní pracovní doba) x minimální mzda, případně zaručená mzda. Například aktuální minimální mzda pro stanovenou pracovní dobu 37,5 hodiny týdně třísměnný a nepřetržitý provoz a 38,75 hodiny týdně – dvousměnný provoz (40/37,5, 40/38,75).
Podle ustanovení § 357 Zákoníku práce nesmí být průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda. Z uvedeného vyplývá, že pokud u zaměstnance, který má průměrný hodinový výdělek nižší, než je minimální hodinová mzda od roku 2018, musí zaměstnavatel tento průměrný hodinový výdělek navýšit na úroveň minimální mzdy v rámci dané skupiny prací.
Příklad
Uklízečka pracuje při obecném úvazku pracovní doby s minimální zaručenou mzdou 73,20 Kč/hod. Její průměrný výdělek z rozhodného období IV/Q 2018 na I/Q roku 2019 je ve výši 76,80 Kč. Zaměstnavatel musí hodinovou zaručenou mzdu i průměrný výdělek této uklízečky navýšit na úroveň částky minimální zaručené mzdy platné k 1.1.2019 tj. na to na 79,80 Kč.
Minimální zaručená mzda se týká i odměn z dohod o pracích mimo pracovní poměr
Tato povinnost vyplývá z ust. § 111 odst. 3 Zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí, že „nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Navýšením minimální mzdy se zvýší i příplatek za ztížené pracovní prostředí. Tento příplatek je definován v Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v § 7. Příplatek za ztížené pracovní prostředí činí nejméně 10 % z minimální hodinové mzdy. Znamená to, že od roku 2019 činí minimální hodinová mzda 79,80 Kč, kdy 10 % z této částky je 7,98 Kč, za každý ztěžující vliv.
Mění se také příplatek za ztížené pracovní prostředí u zaměstnanců odměňovaných platem, kdy tato nároková složka k platu činí nejméně 5 % základní sazby minimální mzdy, která pro rok 2019 činí 13 350 Kč, kdy 5 % je částka 668. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci i částku vyšší, avšak maximálně 1 800 Kč, a to s odkazem na § 7.
Co všechno ovlivní změna výše minimální mzdy?
Změna výše minimální mzdy má vliv na měsíční a roční nárok na daňový bonus. Nárok na daňový bonus má podle daňových předpisů (§ 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.) poplatník, pokud dosáhne za daný měsíc vyměřovacího základu ve výši alespoň poloviny minimální mzdy tj. pro rok 2019 6 675 Kč (13 350 : 2). (V roce 2018 to byla částka vyměřovacího základu 6 100 Kč). I pro rok 2019 zůstává nárok na měsíční daňový bonus v částkách tzv. mini – maxu tj. minimálně 50 Kč a maximálně 5 025 Kč.
Nárok na roční daňový bonus se odvíjí od ročního zdanitelného příjmu, který musí činit alespoň polovinu roční částky minimální mzdy tj. 13 350 x 12 = 160 200 : 2 = 80 100 Kč. (V roce 2018 to byla částka poloviny minimální roční částky tj. 12 200 x 12 = 146 400 : 2 = 73 200 Kč). I pro rok 2019 zůstává nárok na roční daňový bonus v částkách tzv. mini – maxu tj. minimálně 100 Kč a maximálně 60 300 Kč.
Změna výše minimální mzdy má také vliv na pojistné na zdravotní pojištění. Předpisy o zdravotním pojištění určují povinnost plátce pojistného stanovit odvod pojistného nejméně z částky minimálního vyměřovacího základu, což je od roku 2019 částka 13,5 % z minimální mzdy, tj. od roku 2019 z částky 13 350 Kč, což je 1 803 Kč.
Napsat komentář