Privátní značky se odrazily ode dna

Český maloobchodní trh je typický dlouhodobě vysokým procentem zboží prodaného ve slevových akcích a s tím spojeným nízkým podílem privátních značek. Zatímco prodeje ve slevových akcích neklesají, podíly privátních značek letos opět rostou.

Přetrvává promoční tlak, ale současně roste podíl privátních značek. Pro vnímání kvality je stále více důležitá země původu. V online nakupování jsme sice v Evropě nad průměrem, ale potraviny a drogistické zboží výraznější růst teprve čeká.

Celkové tržby v maloobchodě letos rostou i když pomaleji než vloni. „Nejrychlejší růst vidíme v sektoru privátních značek. Po několika letech stagnace až mírného poklesu důležitosti privátních značek sledujeme v tomto roce opětovný růst zájmu spotřebitelů také o značky vyráběné pod hlavičkou řetězců, za které jsme utratili ve druhém kvartálu o téměř 7 % více než ve stejném období před rokem,“ uvádí Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen.

Privátní značky dávno nejsou jen o ceně

„Privátní značky už dávno nejsou synonymem levného nákupu, dnes obchodní řetězce vytvářejí samostatné produktové řady od základních až po výběrové. Navíc v nich roste objem potravin od českých výrobců. Obchodní řetězce mají přitom plnou kontrolu nad jejich produkcí, takže dvojí kvalita už nepředstavuje zásadní problém. Jsou navíc transparentní, spotřebitel má proto garanci toho, kdo je vyrobil a jaké je jejich složení. Pokud jde o podporu českých potravin, je dobré zdůraznit, že obchodní řetězce v loňském roce vyvezly výrobky českých producentů v hodnotě bezmála 18 mld. Kč,“ dodává Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

V posledních letech se do popředí zájmu výrobců, řetězců a spotřebitelů dostává také otázka lokálních produktů. Preferenci českých výrobků deklaruje podle zjištění společnosti Nielsen až 77 % Čechů a při posuzování kvality umísťují v žebříčku atributů čeští spotřebitelé zemi původu na druhé místo hned po složení produktu.

Jak připomněl Tomáš Prouza, obchodní řetězce mají stále větší zájem o spolupráci s lokálními dodavateli. „Na pultech našich členů roste objem potravin nakupovaných nejen od velkých českých výrobců, ale právě od vysloveně lokálních. Obchodní řetězce tomu přizpůsobují i svou strategii nákupu, kdy má řada supermarketů či hypermarketů právo nakupovat vybrané zboží napřímo v daném regionu. I tady však platí zásada ekonomické výhodnosti, která stojí na nabídce zboží v příslušné kvalitě za konkurenceschopné ceny. Obojí totiž spotřebitel očekává.“

Na výše jmenované požadavky trhu a spotřebitelů reaguje aktuálně např. Globus svou nejnověji uvedenou značkou Poctivá výroba Globus, jejímž cílem je posílit vnímání Globusu z hlediska čerstvosti a kvality. V současné době zastřešuje vlastní řemeslné výrobky v oblasti řeznictví, pekařství, cukrářství, restaurace a Globus Café, nicméně do budoucna je otevřena i novým kategoriím. „Jde o výrobky, kde Globus stoprocentně ručí za top kvalitu, protože všechny produkty vyrábí ze známých surovin a ve vlastních výrobách,“ říká Rita Gabrielová, vedoucí korporátní komunikace Globus.

Za slevami do řetězců, na tradiční trh pro rychlost a ze zvyku

Úspora času či zvyk. To jsou dva hlavní důvody, proč lidé nakupují v prodejnách tzv. tradičního trhu. Naopak ve velkých řetězcích vyhledávají především slevy. Podle typologie společnosti GfK dominují na českému trhu s potravinami tři skupiny spotřebitelů. První se řídí zvykem, další se zaměřují na kvalitu a příliš neřeší ani vyšší ceny, třetí naopak vyhledávají především slevy. Všechny tyto skupiny zaujímají v typologii shodný podíl 24 %. Méně časté jsou pak segmenty spotřebitelů, kteří preferují při nákupu především rychlost a blízkost obchodu. Obě skupiny zaujímají na trhu shodně 14 %. Celkový podíl jednotlivých segmentů určuje především tzv. moderní trh, tvořený nadnárodními řetězci, které podle posledních dat ovládají okolo 80 % tuzemského trhu.

Odlišná situace je na tradičním trhu. Zákazníci zde chtějí mít nakoupeno rychleji, vyžadují přitom dostatečně široký sortiment. „Jak pozorujeme ve více než tisícovce našich prodejen po celé republice, spotřebitelé netouží chodit dvě hodiny po velkém obchodě a hledat jednotlivé kusy zboží. Naopak je pro ně klíčová časová úspora, ale samozřejmě za přijatelné ceny,“ říká předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák. „Ceny na pultech se odvíjí od nákupních cen dodavatelů. Není možné, aby kvůli dodavateli nezávislý trh prodával o 40 procent dráže než zahraniční řetězce. Většina z nich si to ale už dnes uvědomuje a snaží se nezávislý trh podpořit,“ komentuje Roman Mazák cenovou politiku.

Právě skupina spotřebitelů, pro kterou je klíčová především rychlost nákupu, tvoří ve zmíněné typologii jeden z menších segmentů. Podle Zdeňka Skály ze společnosti GfK nejčastější skupinu nakupujících v tradičních obchodech tvoří spotřebitelé, kteří se při nákupu řídí zvykem. „Jsou to lidé preferující stabilní, i když ne příliš širokou nabídku a blízkost prodejny. Neřídí se přitom primárně slevovými akcemi. Důvodem je hustá síť prodejen tradičního trhu, jejich orientace na základní sortiment a nepříliš agresivní cenová politika,“ vysvětluje Zdeněk Skála.

Naopak nejméně do tradičních prodejen podle něj chodí spotřebitelé, kteří se orientují na nákup velkých košů. Patří sem v prvé řadě lidé, kteří nakupují pro celou rodinu, preferují široký výběr zboží a u velkého nákupu nehledí na mnohdy vyšší cenu. Zvláštní skupinu pak tvoří spotřebitelé zaměřující se na větší nákupy s výraznými slevami.