Švýcarský koncern Nestlé, jemuž v tuzemsku patří závody Zora Olomouc a Sfinx Holešov si nadále udržuje prvenství ve světovém potravinářství, zejména pak na trhu s kávou. V posledních letech tempo růstu firmy zvolnilo, ale letošní první pololetí odkazuje na solidní výsledky.
O založení společnosti se zasloužil švýcarský lékárník německého původu Henri Nestlé, který v roce 1867 zákazníkům nabídl kojeneckou výživu v prášku jako náhražku mateřského mléka. Její výroba nadále patří k nejrychleji se rozvíjejícím segmentům potravinářského průmyslu.
O obrat k lepšímu se od ledna 2017 pokouší nový generální ředitel Mark Schneider, manažer s německým a americkým pasem, který před tím řídil německého výrobce lékařské techniky a poskytovatele zdravotnických služeb Fresenius Group.
Schneider se stal prvním výkonným šéfem, kterého si Nestlé po skoro 100 letech najala zvenčí.
Podle Schneidera nemá Nestlé žádné „specifické problémy“. S tím, co musí řešit, se potýkají všechny velké potravinářské koncerny, které včas nezachytily měnící se požadavky spotřebitelů. Ti již tolik nekupují tradiční balené potraviny a místo nich dávají přednost potravinám s nižší mírou zpracování a kladou důraz na „čerstvější volbu“.
Toho se chopila spousta nově zakládaných menších firem, včetně vynalézavých start-upů. „Nestlé a další velcí globální hráči si příliš dlouho nevšímali, jak jim z menších firem roste konkurence. Reagovali na ni opožděně,“ míní v britském listu Financial Times Jean-Phillippe Bertschy, analytik curyšské banky Vontobel.
„Z nových pokrmů a nápojů se skoro stala forma zábavy,“ míní Schneider, který připouští, že Nestlé má určité slabiny. Například v USA se zpozdila se zaváděním bioproduktů kojenecké výživy značky Gerber, a tím otevřela prostor menším firmám. Kritici jí také vyčítají, že včas nepostihla rostoucí poptávku po ochucených vodách a po mrazených potravinách prémiového segmentu.
Podstatné zásahy i kosmetické změny
Zhruba před rokem nastala v koncernu významná změna. Zatímco dříve se kladl důraz na značnou samostatnost filiálek v jednotlivých zemích, nyní v regionu EMEA (Evropa, Blízký východ, Afrika) uplatňuje maticovou organizační strukturu. Spočívá mj. v tom, že manažeři v jednotlivých zemích jsou pověřováni úkoly, jejichž splnění má dopad na celý region (Nestlé ve svých zprávách používá pojem „zóna“). Například německá centrála ve Frankfurtu nad Mohanem ve spolupráci s polskými manažery zpracovala novou reklamní kampaň pro značku Maggi pro další trhy v rámci EMEA. Zkušenosti s digitalizací byznysu na velkém německém trhu se mají aplikovat i na jiných trzích.
Některé změny, které Schneider provedl, jsou symbolické. Třeba to, že „roztrhal“ zavedený zasedací pořádek platný pro zasedání top managementu. Účastníci porad mohou usednout, kde se jim zlíbí. Maličkost, ale ve Švýcarsku, kde panuje konzervativní firemní kultura, je to skoro revoluční změna.
Mnohem podstatnější ovšem je, že Nestlé se snaží využívat zkušeností z ostatních rychle se rozvíjejících maloobchodních segmentů. Proto se v její správní radě objevili např. Pablo Isla, šéf španělského koncernu Inditex vlastnícího oděvní řetězec Zara, a dánský manažer Kasper Rørsted, jenž stojí v čele německého Adidasu.
V Německu, které patří ke klíčovým trhům, nastal kolem Nestlé rozruch. „Od té doby, co v jejím čele stanul Mark Schneider, není ve společnosti klid. Musí se přizpůsobovat nejenom měnícím se spotřebitelským návykům, ale také rostoucím požadavkům akcionářů na efektivnost,“ poznamenává list Handelsblatt.
V nedávném článku se podrobně věnoval úsporným opatřením, které Nestlé v Německu provádí. Koncem letošního roku tam uzavře např. pražírnu kávy v bádensko-württemberském Ludwigsburgu.
Nestlé v SRN, kde vyrábí pro další trhy, v uplynulých 10 letech investovala přes miliardu eur. Postavila mj. novou továrnu na výrobu kávových kapslí Dolce Gusto ve Schwerinu, rozšířila kapacity na výrobu zdravotní výživy v Osthofenu (Porýní-Falcko). Hodlá modernizovat výrobu cukrovinek v Hamburku.
Tlak amerického miliardáře
Na správní radu Nestlé tlačí jeden z menších akcionářů, jehož návrhy se mnohdy top managementu nezamlouvají. Je to americký miliardář Daniel Loeb, majitel hedgeového fondu Third Point, který za 3,5 mld. USD získal v Nestlé podíl 1,25 %. Stal se jejím osmým největším podílníkem, takže jeho vliv na strategii je omezený. Ale podařilo se mu se „zviditelnit“ razantním vystupováním.
„Společnost se musí co nejrychleji chopit růstových šancí, jinak ji předběhnou konkurenti,“ napsal Loeb v dopise předsedovi správní rady Nestlé Paulu Bulckemu a generálnímu řediteli Marku Schneiderovi.
Loeb naléhá, aby se Nestlé zbavila aktivit jako jsou výroba zmrzliny, hluboce mrazených potravin a cukrovinek. Tvrdí, že málo výnosný byznys tvoří asi 15 % současného obratu Nestlé. A jde ve svých radikálních návrzích ještě dál. Požaduje, aby se společnost zbavila svého 23% podílu ve francouzském výrobci kosmetiky L’Oréal. Ale vedení s ním nesouhlasí, neboť obchody L’Oréal považuje za lukrativní a perspektivní.
„Mark Schneider není ve výkonné funkci dlouho. Možná chce zatřást s firmou tak drsně, jako si to představuje Loeb. Ale chápeme, že musí postupovat opatrně, aby si neznepřátelil mnohé ze 323 tisíc zaměstnanců Nestlé,“ míní James Edwardes Jones z firmy RBC Capital Markets.
Solidní výsledky za letošní první pololetí
Schneider se nechal slyšet, že klade důraz na „soustavné inovace“ a nepřeje si, aby ve společnosti vznikla nějaká dramatická situace. Odmítá kritiku, že vedení prosazuje potřebné změny pomalu. Podle něj se daří plnit to, co si předsevzalo a odkazuje na solidní výsledky za letošní první pololetí.
Její tržby meziročně stouply o 2,3 % na 43,9 mld. švýcarských franků (v přepočtu 37,7 mld. eur), a čistý zisk dokonce o 19 % na 5,8 mld. franků (CHF). Ještě lepší výsledky překazila rozsáhlá stávka řidičů kamiónů v Brazílii.
V hospodaření koncernu se tak rýsuje příznivá změna po slabším roce 2017, kdy jeho tržby mírně klesly na 89,5 mld. CHF proti 89,8 mld. CHF předloni. Na nepříznivém výsledku se projevil také hospodářský útlum na několika velkých trzích i deflační tlak na ceny.
Vedení Nestlé loni poprvé určilo dlouhodobé cíle v dosahování zisku. Průměrná marže by měla stoupnout z loňských 14,7 % na 18,5 % v roce 2020.
Srovnání s hlavními konkurenty
Nestlé si přes určité problémy nevede ve srovnání s hlavními konkurenty špatně. Francouzský Danone, americký Tyson Food, či britsko-nizozemský Unilever v posledních letech sice zaznamenávají rychlejší dynamiku prodeje, ale hlavně díky vyšším cenám. Nestlé je předstihne objemem prodejů, uvádí poradenská firma OC&C.
Z potravinářských koncernů se podle ní loni nejhůř vedlo americkým konkurentům Kraft Heinz, Campbell a General Mills.
Nestlé předčí většinu svých konkurentů také výdaji na výzkum a vývoj. Loni to bylo 1,7 mld. CHF, což zhruba odpovídá 2 % tržeb. Přitom ji dlouhodobě znevýhodňuje silný švýcarský frank, neboť výrazně závisí na vývozu, na švýcarském trhu dosahuje jenom 14 % svých tržeb.
Napsat komentář