V přepočtu na obyvatele se spotřeba piva v ČR meziročně snížila o deset půllitrů na 138 litrů. Obchodní řetězce si však nestěžují, v super- a hypermarketech má prodej balených piv zatím spíše vzestupnou tendenci.
Pokračuje zejména růst poptávky po plechovkách. Nůžky se ale rozevírají na úkor konzumace točeného piva v gastronomii. Pivovary zneklidňuje poměr 62:38 ve prospěch prodeje v obchodní síti.
Celková produkce piva v ČR loni meziročně klesla o 0,7 % na 20,3 mil. hl. Ani nárůst exportu o 4,5 % na 4,6 mil. hl nestačil kompenzovat pokles na domácím trhu.
Prodej piva v Česku se v porovnání s předchozím rokem snížil o 2,1 % na 16 mil. hl. Vyplývá to z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS). Zástupci svazu hodnotí loňský rok jako spíše neúspěšný. Hlavní příčinu negativního vývoje vidí v legislativní regulaci a byrokracii, která komplikuje podnikání v hospodách a restauracích.
Tuzemská spotřeba 11˚a 12˚ležáků loni meziročně stoupla o 2 %. Tržní podíl jedenáctek a dvanáctek (48,8 %) tak poprvé po desítkách let překročil podíl výčepních piv (46,5 %). Podle slov předsedy představenstva ČSPAS Františka Šámala jde ale pouze o narovnání trhu. V západní Evropě se tradičně prodává více ležáků a také v Česku před rokem 1989 byly ležáky oblíbenější než výčepní piva. „Většinový podíl českého ležáku znamená, že se více přibližujeme tradičním pivovarnickým zemím jako je Německo, Rakousko či Belgie,“ uvedl.
Výstav nealkoholického piva v ČR loni dosáhl 578 tis. hl proti 555 tis. hl v roce 2016. Dařilo se i míchaným pivním nápojům, jejichž produkce loni v porovnání s předchozím rokem stoupla o 30 % na 301 tis. hektolitrů.
Pokud jde o spotřebu z hlediska pivních obalů, největší meziroční skok zaznamenaly plechovky. Jejich prodej loni vzrostl o 37 %, přičemž na celkové spotřebě piva v ČR se podílejí devíti procenty. Prodej piva v cisternách meziročně stoupl o osm procent (tržní podíl kolem 4 %), prodej PET-lahví o tři procenta (podíl 12 %). Zároveň klesla poptávka po dvou největších kategoriích pivních obalů. Prodej piva v lahvích (40 % trhu) se snížil o čtyři procenta, prodej piva v sudech (35 %) dokonce o sedm procent.
Obliba prémiových ležáků
V porovnání s konkurenčními pivovary zaznamenal Plzeňský Prazdroj mnohem mírnější pokles prodeje čepovaného piva na domácím trhu, a to pouze o tři procenta, při současném růstu výtoče prémiových značek. Prodej v tuzemské obchodní síti se zvýšil o 2,3 %. Celkově Plzeňský Prazdroj loni v ČR prodal téměř 7 mil. hl piva, tedy více než v předchozím roce.
Stále větší oblibě se těší prémiové ležáky, zejména Pilsner Urquell (meziroční nárůst o 7,6 %) a Radegast (nárůst o 3,75 %). Velmi úspěšná byla i loňská novinka Radegast Rázná 10 z nošovického pivovaru. Prodeje ciderů Kingswood a Frisco meziročně stouply téměř o pětinu. Prodej nealkoholických piv značky Birell vzrostl o 15 %, především díky ochuceným variantám. Loni Prazdroj uvedl na trh jako novinku řadu Birell Botanicals, kterou letos rozšířil o třetí ochucenou variantu.
„Situaci na českém trhu piva v posledních měsících silně ovlivnila série legislativních změn, zejména vykázání kuřáků z malých vesnických hospod. Zákaz kouření se tolik nedotkl restaurací ve velkých městech a ve vyšším cenovém segmentu, některé ho dokonce uvítaly. Plzeňský Prazdroj na změny reaguje intenzivnější podporou gastronomických subjektů. Radíme jim v marketingu, legislativních i daňových otázkách, pomáháme s vybavením a péčí o kvalitu piva, rozvíjíme vlastní koncepty restaurací,“ uvedl obchodní ředitel Tomáš Mráz.
V České republice má nyní Plzeňský Prazdroj 121 konceptových hospod a letos hodlá otevřít dalších 27. K dosavadním pěti řadám s vlastním konceptem (Pilsner Urquell Original Restaurant, Kozlovna, Srdcovka, Originál 1869 a Radegastovna) přibydou další dvě. Pokračovat má také rozvoj sítě tankových restaurací, ač pomalejším tempem než dříve vzhledem k nasycenosti trhu (v ČR působí již 850 tankových restaurací s pivy Plzeňského Prazdroje).
V plechovkách bez pasterizace
Pivovar Svijany loni oslavil 20. výročí a zaznamenal další historický rekord. Meziročně zvýšil produkci zhruba o dvě procenta na 638 tis. hl a export o dva procentní body na téměř sedm procent celkového výstavu. Vzrostla poptávka po všech třinácti svijanských pivech, včetně pěti speciálů, přičemž nejpopulárnější a nejprodávanější zůstává jedenáctistupňový Svijanský Máz, který se koncem loňského roku začal vyrábět i v nefiltrované variantě.
„Odbyt v segmentu on-trade loni ale poznamenala obrovská zatěžkávací zkouška v podobě souběhu několika nově zavedených legislativních změn: zákaz kouření v restauracích, elektronická evidence tržeb a omezování provozu výherních automatů. Pokles počtu odběratelů sice nepřekročil nejspodnější hranici loňských pesimistických odhadů, nicméně určitým způsobem negativně ovlivnil prodej sudového piva,“ konstatuje ředitel Roman Havlík.
Pivovar Svijany letos očekává na tuzemském pivním trhu stagnaci spotřeby nebo spíše inklinaci k mírnému poklesu v gastronomii.
Reakcí na tento trend je rekordní investice ve výši kolem 100 mil. Kč do nové linky na stáčení piva do plechovek bez pasterizace. Zatím jde o nepasterovaný Svijanský Máz 11 % a Svijanský Rytíř 12 %, postupně se začne stáčet i nepasterizovaná Svijanská Desítka, prémiový ležák „450“ a speciál Svijanský Kníže 13 %. V letošním roce by tato linka měla naplnit pět milionů půllitrových plechovek.
Podle slov Romana Havlíka se zákazníci do značné míry nabažili různých experimentů a začínají se vracet k tradičním pivům. Většina pivovarů proto klade důraz na klasický sortiment, případně doplněný o sezónní speciály. V restauracích se stále častěji uplatňují prémiové ležáky a speciály. Přibývá restaurací s tankovým pivem a pivovary se více zajímají o to, v jaké kvalitě gastronomické podniky jejich pivo nabízejí.
Napsat komentář