Nastupuje nová generace zákazníků, jejichž potřeby a vzorce chování jsou oproti těm současným odlišné. Na tento trend musí reagovat i majitelé obchodních center, shodují se Petr Brabec, Head of Asset Management Shopping Centres a Ondřej Křivanec, Asset Manager Shopping Centers, F&B specialist společnosti CPI Property Group.
V portfoliu CPI Property Group je 15 obchodních center. V roce 2018 plánuje investovat do obchodních center přes miliardu korun.
Stejnou částku investovala i vloni. Hlavní vlnu modernizací plánuje na roky 2019 a 2020. Některá čekají „pouze“ úpravy toalet, upgrade parkovišť nebo mobiliáře v pasážích, jiné zase zásadní modernizace, u kterých nezůstane kámen na kameni.
V portfoliu CPI je celkově 15 obchodních center. Kolika z nich se modernizace týkají?
PB: Mnoho center v našem portfoliu dosáhlo pomyslné dospělosti, co se týče svého stáří, přičemž vývoj a trendy v oblasti obchodních center se výrazně proměnily v posledních několika málo letech. Aktuálním plánem je všechna naše centra vlastnit dlouhodobě, tudíž do všech plánujeme do určité míry investovat. V případě všech patnácti center dojde ke zvýšení zákaznického komfortu.
Kolik stojí modernizace jednoho obchodního centra?
OK: Celkovou částku ovlivňuje řada faktorů. Například velikost centra, jeho poloha nebo zda je třeba investovat také do technologií, úprav dispozic nebo stačí přistoupit pouze k „osvěžení atmosféry“.
PB: Jsme dlouhodobým vlastníkem nemovitosti, a to je velmi zavazující jak k našim akcionářům, tak k zákazníkům. Modernizace, rekonstrukce i rozšiřování našich center tak děláme co nejlépe se snahou minimalizovat kompromisy. Náklady na modernizaci jsou, jak uvádí Ondřej, velmi individuální a nelze je paušalizovat.
Zákazník si v modernizovaném centru všimne především osvětlení a nových nájemců. Čeho všeho se modernizace týká v oblastech, které zákazník nevidí?
OK: Investujeme do toho, co přinese návštěvníkům užitek na „první pohled“ – světla, podlahy, podhledy a cesta zákazníka centrem. Co zákazník nevidí, je to, jak myslíme na pohodlí svých zákazníků – tedy nájemců a jejich zaměstnanců, kteří jsou klíčovým elementem ve styku s koncovým zákazníkem. Vidíme jasnou rovnici, která vede od spokojeného zaměstnance ke spokojenému zákazníkovi. V praxi to znamená nejen investice do společenských místností a sociálního zázemí, ale také do technologií, na kterých chod centra stojí.
PB: Na rekonstrukce se díváme i z hlediska dlouhodobé udržitelnosti, šetrnosti k životnímu prostředí a bezpečnosti. Tento přístup se promítá do výměny či vylepšování většiny provozních a bezpečnostních technologií. Součástí modernizací je i příprava na budoucí potřeby našich návštěvníků. V praxi jde například o přípravu dostatečných kapacit pro dobíjení elektromobilů, datových kabeláží, přívodu a odtahu vzduchu či instalací různých digitálních technologií.
Mění se pozice kotevního nájemce a požadavky na něj?
PB: Změna pozice, respektive definice toho, kdo je kotevním nájemcem, probíhá již několik let a dle mého názoru přímo souvisí se změnou zákaznického chování. Kdysi stanovené paradigma, že kotevní nájemce je definován především velikostí pronajaté plochy, již není jednoznačné. Vzhledem k saturaci obchodních center v ČR a počtu nájemců má zákazník značnou možnost výběru. Pak i malý, ale mezi zákazníky oblíbený nájemce, bez ohledu na segment prodeje, může zaujmout pozici kotevního nájemce. V brzké budoucnosti budou vznikat v návaznosti na nové trendy i změnu zákaznického chování noví kotevní nájemci. Trend zvyšování podílu gastronomie a zábavy v rámci obchodní center sehraje v tomto ohledu významnou roli. Nechci tím však říci, že klasičtí kotevní nájemci z trhu zmizí. Prakticky všichni z nich si uvědomují nezbytnost změny i na své straně.
Napsat komentář