Hlavní motto EuroCIS 2018 vyjadřuje myšlenku trvalého technického pokroku, který se v éře digitalizace dotýká většiny oblastí života. Do sféry obchodu přináší témata digitální informace, mobilních plateb, virtuální reality, velkých dat, robotizace, a to ve stále se zkracujících inovačních cyklech.
Stačit tomuto tempu je existenčním mementem nejen pro dodavatele technologií, ale vybrat ze všech příležitostí ty správné je také výzvou pro obchodníky. Výhercem by měl být zákazník, ale nabízí se otázka, jestli budeme díky širší nabídce a většímu pohodlí při nakupování také šťastnější.
Letošní ročník nejvýznamnějšího evropského veletrhu retailových technologií navštívilo ve dnech 27.2.-1.3.2018 přes 12 tis. návštěvníků a z nich každý druhý byl ze zahraničí. Svou nabídku jim představilo 470 vystavovatelů z 29 zemí. V letošním roce přinesly nikdy nespící technologie hlavně výsledky kontinuálního rozvoje, bez větších překvapení pro odborníky. Některá témata, jako instore analytika a predikční modely na základě velkých dat, proti minulosti výrazně zvýšila své zastoupení.
Opravdové inovace, které na proměnění své příležitosti ještě čekají, představilo 12 firem ve společné expozici Start-Up Hub. Témata minimalizace checkout operací ala Amazon Go, instore analytiky a personalizace prodeje se setkávala s velkým zájmem. Podle některých statistik jsou právě inovace v obchodě předmětem velkého zájmu investorů. Nová řešení představila také doprovodná přednášková fóra, od prezentace reálných výsledků až po předpovědi trendů.
Za obvyklý jeden den návštěvy se celá nabídka EuroCIS poznat nedá. Výstava je mimo jiné příležitostí setkávat se s řadou známých a nahlédnout tak trochu pod pokličku oficiálních prezentací. Tomu, kdo by chtěl během 90 minut nabýt jistoty, že nevynechal nic podstatného, doporučuji pro příští návštěvu komentovanou prohlídku organizovanou PlanetRetail RNG.
Co přinesl EuroCIS oblasti pokladen?
Pokud má uspět na trhu, musí být dnes každé řešení vloženo do lákavé obálky s nadpisem Omnichannel. Co na tom, že se pod ním někdy skrývají i zastaralé koncepty, kterým ani přepsání do Java nebo HTML5 nepomůže a že se tato nálepka objevuje i na pokladních tiskárnách?
Nabízená řešení ale představu o optimálně podporované customer journey většinou naplňují, otázkou je, jak rozsáhlou změnou si obchodníci dovolí projít. Podle studie PwC v několika evropských zemích si jen necelá pětina z nich myslí, že má omnichannel řešení.
Kromě technologie bývá na překážku i organizační a ekonomická nespolupráce prodejních kanálů v rámci stejné firmy. Většina obchodníků přesto dobře odhaduje, jak by jejich budoucí pokladní systém měl vypadat. Podle nové EHI studie Kassensysteme 2018 jich chce 86 % do dvou let své pokladny inovovat, z toho 38 % nahradit zcela novým řešením.
Pokladní software už dnes nevystačí sám o sobě a kouzlo výsledku spočívá v integraci. Samozřejmostí je, u velkých retailerů, provázanost s ERP řešením. Okamžitá dostupnost často detailních informací o zboží vyžaduje integraci pokladního místa s PIM systémem a o stanovení personalizované akční ceny produktu v reálném čase se stará promoční engine, stejně dostupný všem zařízením a místům prodeje. A pokud má pokladna nebo její obsluha vycházet vstříc konkrétnímu zákazníkovi, bez on-line spolupráce s CRM systémem se neobejdou.
Příkladem výrobce pokladního programu, který je přímo součástí komplexního řešení je GK Software pod křídly SAP. Jiní jako NCR vidí záruku bezešvého fungování ve vlastních řešeních a konečně další z trojice těch opravdu velkých, Diebold Nixdorf, je řešením třetích stran otevřený nejvíce. Tíha rozhodnutí a integrace většinou zůstává na obchodníkovi. Pro úplnost – firmy specializující se na pokladny pro gastronomii, fashion a služby ale předvedly i omnichannel řešení all in one.
O rychlosti vývoje v oblasti samoobslužných pokladen nesvědčí informace, že poprvé prezentovala takové řešení NCR už před 20 lety! Samozřejmě, někdy musí technologie teprve dozrát, a to je dnes právě doménou digitalizace. Nakonec si už samoobslužné pokladny nalezly cestu prakticky do všech řetězců. Přestože i zákazník správně tuší, že vlastní naskenování a zaplacení neudělá rychleji než pokladní, dává mu přednost, protože nejprotivnější je čekání ve frontě, které nelze nijak ovlivnit.
Z letošních novinek představil v této oblasti NCR své FastLane řešení s automatickým rozpoznáváním druhů ovoce a zeleniny. To je mimochodem občas problémem i pro kvalifikovaný personál. Hybridní provedení pokladního místa pro samoobslužný i klasický prodej představil vedle dalších také Diebold Nixdorf.
Pro větší nákupní koše jsou určeny skenovací tunely. Letos ukázal své řešení také ITAB pod názvem ScanMate, kde, na rozdíl od zpracování obrazu z kamer, sází na množství skenerů čárového kódu ve všech myslitelných osách. Řešení má zvýšit produktivitu odbavení a snížit personální náklady a některé výroky svědčí i o přijatelných ROI. Otázkou je, jestli jsou taková řešení ještě přitažlivá pro zákazníka.
Tomu jdou více napřed self scanning řešení, která eliminují další zbytečnou činnost, a to vykládání zboží na pás a zpátky do vozíku. Letos už svá řešení nabídla řada výrobců, a to přesto, že je samoobslužné skenování ve střední Evropě stále považováno za spíše novátorský počin. Výhody jsou pro zákazníka často zpříjemněny cashless platbami, a tedy dalším zkrácením odbavení.
Příkladem toho, že některé technologie ještě potřebují dozrát, je zjištění, že skenování nákupu vlastním mobilním telefonem nepřipadá zákazníkům dostatečně komfortní a dávají přednost dedikovaným skenerům, jejichž současným standardem je MC18 od Zebry.
A to nemluvě o dalších řešeních, která mají dodavatelé self scanning řešení už delší dobu v záloze. Jeden z nejúspěšnějších na trhu, nizozemský Re-Vision, nabízí loajalitní moduly, online nákupní seznamy, průvodce po prodejní ploše, elektronické kupóny a nově i měření zákaznické spokojenosti. Důvodem, proč nenalézají uplatnění, je převážná nepřipravenost systémů obchodníků na plnou integraci.
Napsat komentář