Evropská unie má dobré vyhlídky, ale konkurence bude tvrdá.
Celosvětová poptávka po potravinách dále zvolna poroste. Pro jejich vyšší výrobu je také důležité, že krmiva zůstanou díky konkurenci mezi výrobci cenově dostupná.
To ve střednědobém výhledu vytváří příznivé předpoklady pro chov hospodářských zvířat. Vyplývá to z předpovědi na období 2016 – 2026, kterou v první polovině prosince zveřejnila Evropská komise.
Experti Evropské komise předpokládají, že v obilnářství EU bude pokračovat koncentrace směrem k hlavním plodinám, jimiž jsou pšenice, kukuřice a ječmen. Stane se tak na úkor ostatních obilovin. Poptávka zemí EU po obilí by se měla do roku 2026 zvýšit o 6 %, hlavně po kukuřici. Exportní vyhlídky jsou povzbudivé pro pšenici, méně už pro ječmen.
Pokud jde o olejnatá semena, výměra, na které se pěstuje řepka olejná, stále klesá a současně se zvyšuje dovoz sójových bobů. Tento trend znamená ve srovnání s předchozím desetiletím změnu a bude pokračovat i v následujících 10 letech.
Kvóty na cukr odpadnou prvního října
To, že na globálním trhu se sladidly panoval přebytek nabídky, už neplatí. Nastalo období, v němž produkce nestačí spotřebě, takže ceny jdou nahoru. Zrušení kvót na cukr k 30. září 2017 by mohlo mít výrazný vliv na evropský trh sladidel.
I když jsou ceny v Evropské unii nízké, předpověď Evropské komise počítá s tím, že výroba během deseti let ve srovnání s rokem 2016 stoupne o 6 %. Největší nárůst se očekává v regionech s nejnižšími produkčními náklady, kde nadále porostou hektarové výnosy cukrovky.
Cukru vyráběnému v EU bude konkurovat isoglukóza, jež je důležitým sladidlem v regionech s nedostatkem řepného cukru. Unie by se koncem prognózovaného období měla stát čistým exportérem cukru na přilehlé trhy.
Mléko a mléčné výrobky
Globální trh s se v posledních dvou letech rozkolísal poté, kdy Rusko začátkem srpna 2014 v reakci na předchozí hospodářské sankce Západu zakázalo dovoz četných potravin, včetně mléka a mléčných produktů z Evropské unie, USA a dalších západních zemí. Navíc Čína výrazně omezila dovoz a současně výrazně stoupla světová produkce.
Evropská komise v období 2016 – 2026 předpokládá, že tempo růstu produkce – jak v globálním měřítku, tak v rámci EU – se zmírní. Celosvětová produkce mléka dále poroste v ročním průměru o 1,8 %. Na vzestupu poptávky se bude hlavní měrou podílet Afrika, v menší míře pak Čína.
Přitom nelze vyloučit, že na trhu se bude krátkodobě vyskytovat nerovnováha (bude vratký), což se projeví kolísáním cen. Tento jev lze na trhu Evropské unie pozorovat od roku 2007.
Výroba mléka v EU byla přes 30 let usměrňována kvótami, jež odpadly koncem března 2015. V tomto oboru se tedy uplatňují zásady trhu, k čemuž musejí přihlédnout nejen farmáři, ale všichni účastníci trhu. Vliv na něj budou mít i omezení ekologického charakteru, zejména v některých regionech. Z těchto důvodu se bude produkce mléka v EU během následujících deseti let zvyšovat v průměru o 1,3 mil. tun ročně, tedy méně než v předchozím období. V cílovém roce 2026 by měla činit 177 mil. tun, z toho dodávky zpracovatelům 168 mil. tun.
Evropská unie se v roce 2026 podle předpovědi stane největším světovým vývozcem mléka a mléčných produktů, když předstihne Nový Zéland. Ale přesto, že se počítá s výrazným vzestupem vývozu, více než 85 % mléčných produktů se bude spotřebovávat přímo zemích Unie. Spotřeba čerstvého mléka se dále sníží, zato poroste poptávka po sýrech a máslu.
Napsat komentář