Kontrolovaných oblastí postupně přibývalo
V průběhu uplynulých třiceti let se inspekce, dozorující potraviny, ale také zemědělské produkty a dočasně dokonce i mydlářské a saponátové výrobky, dynamicky proměňovala.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) si v těchto dnech připomíná třicáté výročí své existence, a to v podobě, jíž byly položeny základy zákonem č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.
Do té doby fungovaly na území tehdejšího Československa počínaje rokem 1953 předchůdci tohoto dozorového orgánu v podobě Státní jakostní inspekce, poté Státní inspekce potravinářských a zemědělských výrobků, později Státní zemědělská, potravinářská a obchodní inspekce a od roku 1983 do roku 1986 Státní inspekce jakosti zemědělských výrobků a výrobků potravinářského průmyslu.
Nejzásadnější změnu v novodobé historii úřadu však znamenalo období let 1992-93, kdy došlo rozhodnutím tehdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe k přesunu sídla inspekce z Prahy do Brna a k razantním organizačním změnám celé instituce. Úřad byl zeštíhlen na pouhých sedm efektivně fungujících regionálních inspektorátů a v následujících letech byly redukovány i počty laboratoří až na stávající dvě špičková pracoviště v Praze a Brně. Byla zahájena éra budování moderního, vysoce kompetentního dozorového orgánu, který postupně získal zasloužené renomé v celoevropském kontextu.
„Legislativní smršť“ devadesátých let minulého století se pochopitelně dotkla i dozoru nad potravinami. V roce 1997 se stal účinným naprosto zásadní zákon o potravinách, který stanovil kompetence státu i povinnosti provozovatelů potravinářských podniků. Průlomovým ustanovením se stal nový princip jednoznačné odpovědnosti podnikatele za potraviny, které uvádí do oběhu. Na nový zákon navazovaly nové a nové prováděcí předpisy, které pochopitelně znamenaly zásadní změny nejen pro inspekci, ale především pro podnikatele. I proto se po poměrně dlouhé období stávali inspektoři spíše konzultanty a rádci než kontrolory.
Nové tisíciletí přineslo nové metody kontrol
Nové tisíciletí znamenalo pro inspekci mimo jiné zahájení kontrol úplně nové oblasti, a to geneticky modifikovaných potravin. V rámci Národního projektu jakosti byla na inspektorátu v Brně vybudována špičková Národní referenční laboratoř pro identifikaci transgenní DNA v zemědělských výrobcích a potravinách. Průběžně byly zaváděny a akreditovány další nové metody a v roce 2006 se pražská laboratoř stala Národní referenční laboratoří pro oblast pesticidů a mykotoxinů.
V průběhu následujících let se koncepce obou laboratorních pracovišť inspekce stabilizovala. V Praze se začaly rozvíjet metody pomocí kapalinové chromatografie LC/MS/MS, které rozšiřují škálu sledovaných pesticidů a mykotoxinů. Laboratoř se zaměřuje na prokazování falšování potravin, například autenticity ovocných šťáv, kečupů, džemů, rostlinných olejů a dalších komodit. Provádí analýzy související s nutričním označováním potravin a mimo jiné se zaměřuje na analýzu anabolických steroidů a hormonů v doplňcích stravy. Pražská laboratoř postupně rozšiřuje svou činnost i o sledování zakázaných biologicky aktivních látek a léčiv v potravinách.
Brněnská laboratoř od roku 2008 spolupracuje na tvorbě Evropské databanky izotopových hodnot vín na základě nařízení Komise (ES) č.555/2008. Jsou zde průběžně akreditovány izotopové metody IRMS a SNIF-NMR nejen pro stanovení botanického původu cukrů ve víně, ale například i pro nepovolené přídavky cukrů v medu. Laboratoř úspěšně rozvíjí oddělení molekulární genetiky, v němž byly zaváděny další postupy k určení nových schválených genetických modifikací kukuřice a sóji.
Napsat komentář