Jak uplatnit slevu na dani, kdy požádat o roční zúčtování daně, kdy požádat o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené srážkové dani z dohod o provedení práce, kdy podat daňové přiznání, to jsou neustálé dotazy, se kterými se setkáváme v průběhu roku, ale nejvíce v tzv. daňovém období, tj. v období, kdy se provádějí všechna vyúčtování a podávají se daňová přiznání.

Je neuvěřitelné, že spousta zaměstnanců a poplatníků daně stále nezná svá práva a povinnosti v oblasti daně z příjmů fyzických osob, přestože se v tisku i v médiích o této problematice hovoří a každý rok se většina operací opakuje. Neuvěřitelná je i ta skutečnost, že se s touto neznalostí setkáváme z velké části u mladých osob, u kterých by se předpokládala určitá finanční gramotnost vyplývající ze studia. Výše uvedenou problematiku si shrneme v následujícím příspěvku.

Při nástupu do zaměstnání by měl každý zaměstnanec obdržet tzv. prohlášení poplatníka, ve kterém by měl uvést všechny rozhodující údaje pro správné uplatnění daně. Pokud má zaměstnanec pouze jedno zaměstnání, nemá žádné další příjmy tj. příjmy z pronájmu, z kapitálového majetku, nebo nějaké další ostatní příjmy např. z prodeje či zeleniny, pak v prohlášení zaškrtne, že uplatňuje slevu na dani a tuto skutečnost stvrdí svým podpisem.

Tuto slevu mohou uplatnit i studenti, důchodci, či maminky na mateřské či rodičovské dovolené u dohod o provedení práce. Právě kategorie těchto osob pracujících na základě dohod o provedení práce většinou o možnosti uplatnění slevy na dani neví a mnohdy na tuto možnost není ze strany zaměstnavatele upozorněna. Studenti a mladé maminky, které si takto přivydělávají, zbytečně platí z odměny z dohody o provedení práce srážkovou daň ve výši 15 %. Tento problém se dá napravit. Jsou dvě cesty, jak postupovat:

1) Na konci roku si tito zaměstnanci požádají o vystavení potvrzení o sražené srážkové dani a v rámci daňového přiznání si požádají o vrácení daně. Problém je, že mzdové účetní nemají povinnost tato potvrzení vystavovat, ale vystavují je pouze na požádání zaměstnance, a tak se stane, že většina těchto poplatníků potvrzení neobdrží, a tudíž si o vrácení zaplacené daně nepožádá.

2) Na konci roku si tito zaměstnanci dodatečně podepíší prohlášení poplatníka (ale to pouze za předpokladu, že opravdu neměli v průběhu roku jiného zaměstnavatele). Zaměstnavatel v tomto případě zaměstnanci provede roční vyúčtování a nejpozději do 31. 3. následujícího roku sraženou daň zaměstnanci vrátí. Tento způsob se zdá jednodušší, ale ze strany mzdových účetních není zcela oblíben, protože pro zaměstnavatele tento postup znamená větší administrativní náročnost.

Příklad:

Student gymnázia nastoupil na brigádu do společnosti zabývající se polygrafickou výrobou. Byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce jako pomocný dělník. Pro studenta bylo toto jediné zaměstnání, zaměstnavatel nedal studentovi podepsat prohlášení poplatníka. Student měl zúčtovány tyto odměny:

 

měsíc	Odměna	Srážková daň	Čistá mzda
červenec	4 000	600	3 400
srpen	6 000	900	5 100
září	3 000	450	2 550
říjen	3 000	450	2 550
celkem	16 000	2 400	13 600

 

V případě, že by tento student podepsal prohlášení poplatníka, tak by mu byla uplatněna základní sleva na dani tj. 2 070 Kč za měsíc, tzn., nebyla by mu sražena žádná daň a brigádník by obdržel zúčtovanou hrubou odměnu celou k výplatě, tzn., měl by o 2 400 Kč více.

Protože student nevěděl o možnosti požádat si o vystavení potvrzení o příjmu u dohody o provedení a nevěděl o možnosti podat si daňové přiznání, nevěděl o možnosti podepsání dodatečně prohlášení poplatníka a o požádání o provedení ročního zúčtování zaměstnavatele, tak tento student o sraženou daň ve výši 2 400 Kč přišel. Musíme si připomenout, že daňové nároky se promlčuji za 3 roky, proto je možné si požádat o zúčtování daní, popř. podat daňová přiznání po dobu 3 let, nejedná se samozřejmě jenom o neuplatněnou základní slevu na poplatníka, ale i o ostatní slevy, či odečitatelné položky.

Může nastat i obrácená situace, kdy poplatník daně z neznalosti uplatní slevu na dani u dvou či více zaměstnavatelů současně. V tomto případě vzniknou poplatníkovi nedoplatky na dani. U tohoto poplatníka nemůže roční zúčtování provádět zaměstnavatel, ale zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání a musí tyto nesrovnalosti vyřešit v rámci podání daňového přiznání.

Zaměstnanec, který v průběhu roku ukončil zaměstnání, po té se přihlásil na Úřad práce a do konce roku již nepracoval, má nárok také na roční zúčtování daně. Tento poplatník má dvě možnosti jak si svoji daň zúčtovat.

1) Požádá si svého původního zaměstnavatele o roční zúčtování daní. O toto vyúčtování může požádat svého jediného zaměstnavatele nejpozději do 15. 2. následujícího roku. Pokud tak neučiní, nastává varianta druhá.

2) Zaměstnanec si požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech, na základě tohoto potvrzení si poplatník vypracuje daňové přiznání a požádá touto cestou Finanční úřad o vrácení daně.

Jsou poplatníci daně, kteří mají v průběhu roku souběžně několik zaměstnání. Pouze u jednoho zaměstnání mohou podepsat prohlášení poplatníka a uplatňovat si slevu na dani. Na konci roku je povinen tento poplatník daně podat ze všech těchto příjmů daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že do konce roku 2013 u příjmů daněných srážkovou daní se tato daň dále nevyúčtovala, většina poplatníků neví, že od roku 2014 si může požádat o vystavení potvrzení i z dohod o provedení práce, kde byla sražena srážková daň a následně tuto daň nárokovat v ročním daňovém přiznání. Nárokovat si takto sraženou daň se vyplatí poplatníkům, kteří zúčtovávají celkový příjem za rok ke zdanění do 165 600 Kč, neboť tato částka je maximální hranice pro uplatnění slevy na poplatníka (2 070 Kč měsíčně, 24 840 Kč ročně) a z této částky se daň z příjmů neodvádí.

Příklad

 

Poplatník měl v průběhu roku následující příjmy uvedené v tabulce:

Příjem	Základ daně	Daň
Příjem ze zaměstnání, kde byla uplatněna sleva	65 000	0
Dohoda o provedení práce 3*1 000 Kč, sražena srážková daň	30 000	4 500
Dohoda o provedení práce 4*5 000 Kč, sražena srážková daň	20 000	3 000
Dohoda o provedení práce2*9 000Kč, sražena srážková daň	18 000	2 700
Příjmy celkem	133 000	10 200

 

Výše uvedený poplatník si v rámci daňového přiznání všechny tyto příjmy zahrne do ročního vyúčtování a Finanční úřad mu sraženou srážkovou daň ve výši 10 200 Kč vrátí. (Daň vypočtená z 133 000 Kč je 10 200 Kč po uplatnění základní slevy na poplatníka 24 840 Kč je daň 0).

Někdy se také stane, že zaměstnance zcela opomene, že v průběhu roku obdržel jiné příjmy, než které vyplývají ze mzdy. Může se například jednat o odškodnění pracovního úrazu vyplacené pojišťovnou přímo zaměstnanci, nebo o vyplacení životního pojištění při zrušení životní pojistky, nebo může obdržet finanční dar z nějakého nadačního fondu. I tyto příjmy jsou předmětem daně, pokud nejsou do určitého limitu osvobozeny a takový zaměstnanec by měl požádat o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech a měl by si podat daňové přiznání sám.

 

Jak by měl naložit se svými příjmy každý poplatník

Druh příjmu	Vyúčtuje zaměstnavatel	Daňové přiznání
Jedno zaměstnání celý rok	ANO
Několik zaměstnání po sobě jdoucích, na sebe navazujících	ANO
Jedno zaměstnání, DPČ		ANO
Několik zaměstnání		ANO
Několik DPP se sraženou srážkovou daní		ANO
Zaměstnání + příjmy z podnikání		ANO
Zaměstnání + příjmy z kapitálového majetku		ANO
Zaměstnání + příjmy z pronájmu		ANO
Zaměstnání + ostatní příjmy		ANO

 

K této tabulce je třeba ještě dodat, že podat daňové přiznání je povinen každý, kdo má roční příjmy přesahující 15 000 Kč.

Zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování požádá ten zaměstnanec, který měl pouze jedno zaměstnání, nebo několik zaměstnání po sobě jdoucích, nebo měl dohody o provedení práce, ze kterých byla sražena srážková daň a poplatník bude tuto daň považovat za konečnou a nebude tuto daň nárokovat v rámci podávaného daňového přiznání, nebo příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatní příjmy, nepřesahují částku 6000 Kč.

 

 

Ing. Dana Křížková, účetní poradce