Problematiku ročního zúčtování záloh daně ze závislé činnosti řeší § 38ha zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Je třeba si uvědomit, kdo ze zaměstnanců může požádat o roční zúčtování a naopak komu roční vyúčtování nemůžeme zpracovat.

O roční zúčtování daně mohou požádat následující poplatníci:

a) poplatník, který pobíral v roce mzdu pouze od jednoho plátce;

b) pobíral mzdu od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných, nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy pro ně již poplatník činnost nevykonával (tj. dodatečné odměny, doplatky dovolených).

Poplatníci uvedeni v písmenu a) i b), kteří žádají o zúčtování záloh, musí mít podepsáno prohlášení poplatníka k dani dle § 38k odst. 4 a 5.

Výše uvedený poplatník musí o roční zúčtování daně požádat písemně nejpozději do 15. 2. 2015. Do tohoto termínu musí doložit všechna potřebná potvrzení.

Poplatník požádá o roční vyúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za předpokladu, že písemně v části III – „Prohlášení …“, vyplní zdaňovací období, za které chce od zaměstnavatele provést roční vyúčtování.

Roční zúčtování nemůžeme naopak zpracovat zaměstnanci a příjemci funkčních požitků, kteří mají s tímto další souběžné příjmy, a to buď z pracovněprávních vztahů (další sjednání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele), nebo příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku, a další ostatní příjmy, pokud nejsou od daně osvobozeny a pokud úhrn těchto příjmů činil za rok více než 6 000 Kč.

Pokud má poplatník povinnost podávat daňové přiznání, je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci na žádost tiskopis potvrzení o zdanitelných příjmech. Tento tiskopis slouží jako podklad pro další zpracování daňového přiznání.

Tiskopis vystaví vždy poslední zaměstnavatel poplatníka, u kterého tento končí pracovní poměr v průběhu kalendářního roku. Zde platí pravidlo, že o roční zúčtování daně ze závislé činnosti si může poplatník žádat vždy u posledního zaměstnavatele, u kterého měl zdanitelný příjem k 31. 12.

Pokud si tedy poplatník vyplní odd. III – „Prohlášení poplatníka…“, musí doložit (pokud má) nejpozději do 15. 2. svému zaměstnavateli doklady pro zúčtování ročních záloh a daňového zvýhodnění. Jedná se o možnost ponížit si základ daně o tzv. nezdanitelné částky ze základu daně a to ve smyslu ust. § 15 odst. 1, 3–8, ZDP. Na základě těchto předložených dokladů, provede zaměstnavatel roční vyúčtování tak, aby zjištěný výsledek mohl poplatníkovi zúčtovat do výplaty nejpozději do 31. 3. tj. v březnové výplatě.

Nepředloží-li poplatník tyto doklady do shora uvedeného termínu, roční zúčtování plátce daně neprovede. Poplatníkovi, který si neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti, vrátí plátce daně jako kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou – tj. roční daní sníženou o slevy na dani do shora uvedeného termínu tj. do březnové výplaty, pokud tento rozdíl činí více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží!

Poplatníkovi, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, poskytne plátce daně slevu na dítě (děti) maximálně do výše daně vypočtené a snížené o slevy na dani podle § 35ba. Je-li pak nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevy, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, za předpokladu, že úhrn příjmů ze závislé činnosti, ze kterých se roční zúčtování provádí, dosáhl alespoň šestinásobek minimální mzdy, což činí 51 000 Kč.

Tam, kde úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhl alespoň 51 000 Kč, poplatník na vyplacené daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy 4 250 Kč, nárok neztrácí.

Nezdanitelné částky ze základu daně

V rámci ročního zúčtování daně si mohou poplatníci uplatnit tzv. nezdanitelné částky ze základu daně v souladu s § 15 ZDP.

Jsou to např.:

Bezúplatná plnění (dary)

Jedná se o (dary) bezúplatná plnění, které poplatník v průběhu zdaňovacího období poskytl:

a) právnickým osobám např. na:

• financování vědy, výzkumu, vývoje, kultury, školství, sportu, zdravotnictví;
• nadace, spolky, charitu, církve, politické strany a hnutí;
• odstraňování živelných pohrom na území ČR, požární ochranu;
• ochranu životního prostředí, zvířat, ekologie;
• samostatnou kapitolu tvoří dar pro zdravotnické účely ve formě bezpříspěvkového dárcovství krve, kdy jeden odběr se ohodnocuje částkou 2 000 Kč;
• hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se ohodnocuje částkou 20 000 Kč.

b) fyzické osobě např. na:

• financování zdravotnického nebo školského zařízení;
• ochrana opuštěných zvířat, nebo financování těchto zařízení.

c) fyzické osobě, která je poživatelem invalidního důchodu, nebo byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, nebo je nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na:

• zdravotnické prostředky do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami;
• rehabilitační a kompenzační pomůcky
• nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu;
• majetek usnadňující těmto osobám vzdělávání a zařazení do zaměstnání
• uplatnění.

Úhrn darů není omezen, avšak pro účely hranice uznatelnosti je minimální výše daru 1 000 Kč a maximálně 15 % z celoročního základu daně.

Znamená to, že k uplatnění daru, lze odečíst od základu daně jen dar poskytnutý ve zdaňovacím období, za které se provádí roční zúčtování.

Dále lze uplatnit:

• Nezdanitelné částky z titulu placení úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru § 15 odst. 3 ZDP.
• Nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své doplňkové penzijní připojištění – III. pilíř více než 12 000 Kč na rok v roce 2014.
• Nezdanitelné částky u poplatníka, který platí pojistné na „soukromé životní pojištění“. Maximální uznatelná částka zaplaceného pojistného činí 12 000 Kč.
• Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace. Jedná se o situaci, kdy uznatelná roční částka zaplacených členských příspěvků odborářem činí 1,5 % z hrubé mzdy (vyměřovacího základu), nejvýše však částka 3 000 Kč za rok.
• Úhradu poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání: Od základu daně lze odečíst úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování výsledků dalšího vzdělávání, (zákon 179/2006 Sb.) pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP s příjmy podle § 7 (např. z podnikání). Tato částka činí max. 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, je to částka 13 000 Kč a s těžším zdravotním postižením částka 15 000 Kč.

Důležitá změna nastala u důchodců

Dle ust. § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP si mohou na základě nálezů Ústavního soudu uplatnit slevu na dani i osoby pobírající starobní důchod a to zpětně za rok 2013 a 2014. POZOR!!

V souvislosti s touto změnou vzniká povinnost zdanit důchodci uplatňující tuto slevu důchod, který pravidelně pobírá, pokud příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti a příjmy z nájmů (výjimkou příjmů osvobozených) přesáhnou ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč.

 

 

Ing. Dana Křížková, účetní poradce